< איוב 27 >
ויסף איוב שאת משלו ויאמר | 1 |
Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
חי-אל הסיר משפטי ושדי המר נפשי | 2 |
Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
כי-כל-עוד נשמתי בי ורוח אלוה באפי | 3 |
Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
אם-תדברנה שפתי עולה ולשוני אם-יהגה רמיה | 4 |
Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
חלילה לי אם-אצדיק אתכם עד-אגוע-- לא-אסיר תמתי ממני | 5 |
Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
בצדקתי החזקתי ולא ארפה לא-יחרף לבבי מימי | 6 |
Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
יהי כרשע איבי ומתקוממי כעול | 7 |
Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
כי מה-תקות חנף כי יבצע כי ישל אלוה נפשו | 8 |
Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
הצעקתו ישמע אל-- כי-תבוא עליו צרה | 9 |
Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
אם-על-שדי יתענג יקרא אלוה בכל-עת | 10 |
Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
אורה אתכם ביד-אל אשר עם-שדי לא אכחד | 11 |
Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
הן-אתם כלכם חזיתם ולמה-זה הבל תהבלו | 12 |
Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
זה חלק-אדם רשע עם-אל ונחלת עריצים משדי יקחו | 13 |
Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
אם-ירבו בניו למו-חרב וצאצאיו לא ישבעו-לחם | 14 |
Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
שרידיו במות יקברו ואלמנתיו לא תבכינה | 15 |
Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
אם-יצבר כעפר כסף וכחמר יכין מלבוש | 16 |
Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
יכין וצדיק ילבש וכסף נקי יחלק | 17 |
Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
בנה כעש ביתו וכסכה עשה נצר | 18 |
Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
עשיר ישכב ולא יאסף עיניו פקח ואיננו | 19 |
Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
תשיגהו כמים בלהות לילה גנבתו סופה | 20 |
Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
ישאהו קדים וילך וישערהו ממקמו | 21 |
Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
וישלך עליו ולא יחמל מידו ברוח יברח | 22 |
Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
ישפק עלימו כפימו וישרק עליו ממקמו | 23 |
Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.