< איוב 22 >
A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
הלאל יסכן-גבר-- כי-יסכן עלימו משכיל | 2 |
Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
החפץ לשדי כי תצדק ואם-בצע כי-תתם דרכיך | 3 |
Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
המיראתך יכיחך יבוא עמך במשפט | 4 |
Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
הלא רעתך רבה ואין-קץ לעונתיך | 5 |
Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
כי-תחבל אחיך חנם ובגדי ערומים תפשיט | 6 |
Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
לא-מים עיף תשקה ומרעב תמנע-לחם | 7 |
Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
ואיש זרוע לו הארץ ונשוא פנים ישב בה | 8 |
Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
אלמנות שלחת ריקם וזרעות יתמים ידכא | 9 |
Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
על-כן סביבותיך פחים ויבהלך פחד פתאם | 10 |
A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
או-חשך לא-תראה ושפעת-מים תכסך | 11 |
Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
הלא-אלוה גבה שמים וראה ראש כוכבים כי-רמו | 12 |
Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
ואמרת מה-ידע אל הבעד ערפל ישפוט | 13 |
Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
עבים סתר-לו ולא יראה וחוג שמים יתהלך | 14 |
Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
הארח עולם תשמור-- אשר דרכו מתי-און | 15 |
Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
אשר-קמטו ולא-עת נהר יוצק יסודם | 16 |
Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
האמרים לאל סור ממנו ומה-יפעל שדי למו | 17 |
Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
והוא מלא בתיהם טוב ועצת רשעים רחקה מני | 18 |
On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
יראו צדיקים וישמחו ונקי ילעג-למו | 19 |
Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
אם-לא נכחד קימנו ויתרם אכלה אש | 20 |
Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
הסכן-נא עמו ושלם בהם תבואתך טובה | 21 |
Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
קח-נא מפיו תורה ושים אמריו בלבבך | 22 |
Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
אם-תשוב עד-שדי תבנה תרחיק עולה מאהלך | 23 |
Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
ושית-על-עפר בצר ובצור נחלים אופיר | 24 |
Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
והיה שדי בצריך וכסף תועפות לך | 25 |
Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
כי-אז על-שדי תתענג ותשא אל-אלוה פניך | 26 |
A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
תעתיר אליו וישמעך ונדריך תשלם | 27 |
Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
ותגזר-אמר ויקם לך ועל-דרכיך נגה אור | 28 |
Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
כי-השפילו ותאמר גוה ושח עינים יושע | 29 |
Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
ימלט אי-נקי ונמלט בבר כפיך | 30 |
Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.