איוב 20
| ויען צפר הנעמתי ויאמר | 1 |
Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
| לכן שעפי ישיבוני ובעבור חושי בי | 2 |
Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
| מוסר כלמתי אשמע ורוח מבינתי יענני | 3 |
Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
| הזאת ידעת מני-עד מני שים אדם עלי-ארץ | 4 |
Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
| כי רננת רשעים מקרוב ושמחת חנף עדי-רגע | 5 |
Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
| אם-יעלה לשמים שיאו וראשו לעב יגיע | 6 |
Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
| כגללו לנצח יאבד ראיו יאמרו איו | 7 |
Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
| כחלום יעוף ולא ימצאהו וידד כחזיון לילה | 8 |
Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
| עין שזפתו ולא תוסיף ולא-עוד תשורנו מקומו | 9 |
Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
| בניו ירצו דלים וידיו תשבנה אונו | 10 |
Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
| עצמותיו מלאו עלומו ועמו על-עפר תשכב | 11 |
Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
| אם-תמתיק בפיו רעה-- יכחידנה תחת לשנו | 12 |
A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
| יחמל עליה ולא יעזבנה וימנענה בתוך חכו | 13 |
Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
| לחמו במעיו נהפך מרורת פתנים בקרבו | 14 |
Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
| חיל בלע ויקאנו מבטנו ירשנו אל | 15 |
Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
| ראש-פתנים יינק תהרגהו לשון אפעה | 16 |
Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
| אל-ירא בפלגות-- נהרי נחלי דבש וחמאה | 17 |
Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
| משיב יגע ולא יבלע כחיל תמורתו ולא יעלס | 18 |
Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
| כי-רצץ עזב דלים בית גזל ולא יבנהו | 19 |
Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
| כי לא-ידע שלו בבטנו בחמודו לא ימלט | 20 |
Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
| אין-שריד לאכלו על-כן לא-יחיל טובו | 21 |
Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
| במלאות שפקו יצר לו כל-יד עמל תבאנו | 22 |
Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
| יהי למלא בטנו--ישלח-בו חרון אפו וימטר עלימו בלחומו | 23 |
By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
| יברח מנשק ברזל תחלפהו קשת נחושה | 24 |
Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
| שלף ויצא מגוה וברק ממררתו יהלך עליו אמים | 25 |
Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
| כל-חשך טמון לצפוניו תאכלהו אש לא-נפח ירע שריד באהלו | 26 |
Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
| יגלו שמים עונו וארץ מתקוממה לו | 27 |
Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
| יגל יבול ביתו נגרות ביום אפו | 28 |
Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
| זה חלק-אדם רשע--מאלהים ונחלת אמרו מאל | 29 |
Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
