איוב 15

1 ויען אליפז התימני ויאמר

Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:

2 החכם יענה דעת-רוח וימלא קדים בטנו

Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,

3 הוכח בדבר לא-יסכון ומלים לא-יועיל בם

Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?

4 אף-אתה תפר יראה ותגרע שיחה לפני-אל

Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.

5 כי יאלף עונך פיך ותבחר לשון ערומים

Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.

6 ירשיעך פיך ולא-אני ושפתיך יענו-בך

Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.

7 הראישון אדם תולד ולפני גבעות חוללת

Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?

8 הבסוד אלוה תשמע ותגרע אליך חכמה

Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?

9 מה-ידעת ולא נדע תבין ולא-עמנו הוא

Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?

10 גם-שב גם-ישיש בנו-- כביר מאביך ימים

I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.

11 המעט ממך תנחומות אל ודבר לאט עמך

Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?

12 מה-יקחך לבך ומה-ירזמון עיניך

Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,

13 כי-תשיב אל-אל רוחך והצאת מפיך מלין

Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?

14 מה-אנוש כי-יזכה וכי-יצדק ילוד אשה

Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?

15 הן בקדשו לא יאמין ושמים לא-זכו בעיניו

An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,

16 אף כי-נתעב ונאלח איש-שתה כמים עולה

Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.

17 אחוך שמע-לי וזה-חזיתי ואספרה

Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,

18 אשר-חכמים יגידו ולא כחדו מאבותם

Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.

19 להם לבדם נתנה הארץ ולא-עבר זר בתוכם

Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.

20 כל-ימי רשע הוא מתחולל ומספר שנים נצפנו לעריץ

Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.

21 קול-פחדים באזניו בשלום שודד יבואנו

Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.

22 לא-יאמין שוב מני-חשך וצפו (וצפוי) הוא אלי-חרב

Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.

23 נדד הוא ללחם איה ידע כי-נכון בידו יום-חשך

Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.

24 יבעתהו צר ומצוקה תתקפהו כמלך עתיד לכידור

Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.

25 כי-נטה אל-אל ידו ואל-שדי יתגבר

Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.

26 ירוץ אליו בצואר בעבי גבי מגניו

Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.

27 כי-כסה פניו בחלבו ויעש פימה עלי-כסל

Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.

28 וישכון ערים נכחדות--בתים לא-ישבו למו אשר התעתדו לגלים

A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.

29 לא-יעשר ולא-יקום חילו ולא-יטה לארץ מנלם

Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.

30 לא-יסור מני-חשך--ינקתו תיבש שלהבת ויסור ברוח פיו

Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.

31 אל-יאמן בשו נתעה כי-שוא תהיה תמורתו

Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.

32 בלא-יומו תמלא וכפתו לא רעננה

Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.

33 יחמס כגפן בסרו וישלך כזית נצתו

Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.

34 כי-עדת חנף גלמוד ואש אכלה אהלי-שחד

Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.

35 הרה עמל וילד און ובטנם תכין מרמה

Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.