איוב 14
| אדם ילוד אשה-- קצר ימים ושבע-רגז | 1 |
Èlověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování.
| כציץ יצא וימל ויברח כצל ולא יעמוד | 2 |
Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá.
| אף-על-זה פקחת עינך ואתי תביא במשפט עמך | 3 |
A však i na takového otvíráš oko své, a mne uvodíš k soudu s sebou.
| מי-יתן טהור מטמא-- לא אחד | 4 |
Kdo toho dokáže, aby čistý z nečistého pošel? Ani jeden.
| אם חרוצים ימיו--מספר-חדשיו אתך חקו עשית ולא יעבר | 5 |
Poněvadž vyměřeni jsou dnové jeho, počet měsíců jeho u tebe, a cíles jemu položil, kterýchž by nepřekračoval:
| שעה מעליו ויחדל-- עד-ירצה כשכיר יומו | 6 |
Odvrať se od něho, ať oddechne sobě, a zatím aby přečekal jako nájemník den svůj.
| כי יש לעץ תקוה אם-יכרת ועוד יחליף וינקתו לא תחדל | 7 |
O stromu zajisté jest naděje, by i podťat byl, že se zase zotaví, a výstřelek jeho nevyhyne,
| אם-יזקין בארץ שרשו ובעפר ימות גזעו | 8 |
By se pak i sstaral v zemi kořen jeho, a v prachu již jako umřel peň jeho:
| מריח מים יפרח ועשה קציר כמו-נטע | 9 |
Avšak jakž počije vláhy, zase se pučí, a zahustí jako keř.
| וגבר ימות ויחלש ויגוע אדם ואיו | 10 |
Ale člověk umírá, mdlobou přemožen jsa, a když vypustí duši člověk, kam se poděl?
| אזלו-מים מני-ים ונהר יחרב ויבש | 11 |
Jakož ucházejí vody z jezera, a řeka opadá a vysychá:
| ואיש שכב ולא-יקום עד-בלתי שמים לא יקיצו ולא-יערו משנתם | 12 |
Tak člověk, když lehne, nevstává zase dotud, dokudž nebes stává. Nebývajíť vzbuzeni lidé, aniž se probuzují ze sna svého.
| מי יתן בשאול תצפנני-- תסתירני עד-שוב אפך תשית לי חק ותזכרני (Sheol h7585) | 13 |
Ó kdybys mne v hrobě schoval, a skryl mne, dokudž by nebyl odvrácen hněv tvůj, ulože mi cíl, abys se rozpomenul na mne. (Sheol h7585)
| אם-ימות גבר היחיה כל-ימי צבאי איחל-- עד-בוא חליפתי | 14 |
Když umře člověk, zdaliž zase ožive? Po všecky tedy dny vyměřeného času svého očekávati budu, až přijde proměna při mně.
| תקרא ואנכי אענך למעשה ידיך תכסף | 15 |
Zavoláš, a já se ohlásím tobě, díla rukou svých budeš žádostiv,
| כי-עתה צעדי תספור לא-תשמר על-חטאתי | 16 |
Ačkoli nyní kroky mé počítáš, aniž shovíváš hříchům mým,
| חתם בצרור פשעי ותטפל על-עוני | 17 |
Ale zapečetěné maje jako v pytlíku přestoupení mé, ještě přikládáš k nepravosti mé.
| ואולם הר-נופל יבול וצור יעתק ממקמו | 18 |
Jistě že jako hora padnuc, rozdrobuje se, a skála odsedá z místa svého,
| אבנים שחקו מים-- תשטף-ספיחיה עפר-ארץ ותקות אנוש האבדת | 19 |
Jako kamení stírá voda, a povodní zachvacuje, což z prachu zemského samo od sebe roste: tak i ty naději člověka v nic obracíš.
| תתקפהו לנצח ויהלך משנה פניו ותשלחהו | 20 |
Přemáháš jej ustavičně, tak aby odjíti musil; proměňuješ tvář jeho, a propouštíš jej.
| יכבדו בניו ולא ידע ויצערו ולא-יבין למו | 21 |
Budou-li slavní synové jeho, nic neví; pakli v potupě, nic o ně nepečuje.
| אך-בשרו עליו יכאב ונפשו עליו תאבל | 22 |
Toliko tělo jeho, dokudž živ jest, bolestí okouší, a duše jeho v něm kvílí.
