< Roma 9 >

1 KE olelo aku nei au i ka oiaio ma Kristo, aole o'u hoopunipuni, a o kuu lunamanao kekahi e hoike nei ia'u, ma ka Uhane Hemolele;
Pravduť pravím v Kristu a neklamámť, čemuž i svědomí mé svědectví vydává v Duchu svatém,
2 He kaumaha nui ko'u a me ka ehaeha mau ma kuu naau.
Žeť mám veliký zámutek a ustavičnou bolest v srdci svém.
3 No ka mea, he pono i kuu manao e okiia mai au, mai o Kristo mai, no kuu poe hoahanau, na hanauna o'u ma ke kino.
Nebo žádal bych já sám zavrženým býti od Krista místo bratří svých, totiž příbuzných svých podle těla.
4 He poe Iseraela lakou, ia lakou ka hookamaia, a me ka nani, a me na berita, a me ka haawi ana mai i ke kanawai, a me ka hoomana, a me na olelo pomaikai;
Kteřížto jsou Izraelští, jejichžto jest přijetí za syny, i sláva, i smlouvy, i Zákona dání, i služba Boží, i zaslíbení.
5 No lakou hoi ka poe kupuna, a na lakou mai hoi o Kristo ma ke kino, oia no maluna o na mea a pau, ke Akua hoomaikai mau loa ia. Amene. (aiōn g165)
Jejichž jsou i otcové, a ti, z nichžto jest Kristus podle těla, kterýž jest nade všecky Bůh požehnaný na věky. Amen. (aiōn g165)
6 Aole nae i haule wale ka olelo a ke Akua. No ka mea, aole ka poe Iseraela lakou a pau na Iseraela mai:
Avšak nemůže zmařeno býti slovo Boží. Nebo ne všickni, kteříž jsou z Izraele, Izraelští jsou.
7 Aole hoi he poe keiki lakou a pau ka poe mamo na Aberahama mai; aka, maloko o Isaaka e kohoia ai kaa poe mamo;
Aniž proto, že jsou símě Abrahamovo, hned také všickni jsou synové, ale v Izákovi nazváno bude tvé símě.
8 Oia hoi o na keiki ma ke kino, aole lakou ka poe keiki na ke Akua; aka, o na keiki a ka olelo hoopomaikai e heluia na mamo.
To jest, ne všickni ti, jenž jsou synové těla, jsou také synové Boží, ale kteříž jsou synové Božího zaslíbení, ti se počítají za símě.
9 No ka mea, penei ka olelo hoopomaikai, I keia wa e hoi mai ana au, a e loaa ia Sara he keiki kane.
Nebo toto jest slovo zaslíbení: V týž čas přijdu, a Sára bude míti syna.
10 Aole hoi keia wale no; aka, o Rebeka kekahi, hapai ae la ia na kekahi, na Isaaka ko kakou kupuna kane,
A netoliko to, ale i Rebeka z jednoho počavši, totiž z Izáka, otce našeho, toho důvodem jest.
11 No ka mea, (aole laua i hanau, aole hoi i hana i ka mea maikai, aole hoi i ka hewa, i kupaa ai ka manao o ke Akua, ma ka wae ana, aole no ka hana, aka, no ka mea nana i koho mai, )
Nebo ještě před narozením obou těch synů, a prve nežli co dobrého nebo zlého učinili, aby uložení Boží, kteréžto jest podle vyvolení, a tak ne z skutků, ale z toho, jenž povolává, pevné bylo,
12 Ua haiia mai keia ia ia, E hookauwa aku ke kaikuaana na ke kaikaina;
Řečeno jest jí: Větší sloužiti bude menšímu,
13 Me ka mea i palapalaia mai, O Iakoba ka'u i aluha ai, a o Esau hoi ka'u i hoowahawaha ai.
Jakož psáno jest: Jákoba jsem miloval, ale Ezau nenáviděl jsem.
14 Heaha hoi ka kakou e olelo nei? He hewa anei ko ke Akua? Aole loa.
I což tedy díme? Zdali nespravedlnost jest u Boha? Nikoli.
15 No ka mea, ua olelo mai la oia ia Mose, E aloha ana au i ka'u mea e aloha aku ai, a e menemene ana au i ka'u mea e menemene aku ai.
Nebo Mojžíšovi dí: Smiluji se nad tím, komuž milost učiním, a slituji se nad tím, nad kýmž se slituji.
16 No ia hoi, aole na ka mea e makemake ana, aole hoi na ka mea e holo ana, aka, na ke Akua no, nana i aloha mai.
A tak tedy neníť vyvolování na tom, jenž chce, ani na tom, jenž běží, ale na Bohu, jenž se smilovává.
17 No ka mea, olelo mai la ka Palapala hemolele ia Parao, No keia wahi mea ua hoala mai au ia oe, i hoike aku au i ko'u mana ma ou la, a i kaulana ai ko'u inoa ma ka honua a pau.
Nebo dí Písmo faraonovi: Proto jsem vzbudil tebe, abych na tobě ukázal moc svou a aby rozhlášeno bylo jméno mé po vší zemi.
18 Nolaila hoi, ua aloha mai ai oia i kana mea i manao ai, a ua hoopaakiki hoi oia i kana mea i manao ai.
A tak tedy nad kýmž chce, smilovává se, a koho chce, zatvrzuje.
19 A e ninau mai no hoi oe ia'u, No ke aha la ia i hoohewa mai ai? Nawai la hoi kona makemake i pale aku?
Ale díš mi: I pročež se pak hněvá? Nebo vůli jeho kdo odepřel?
20 Kahaha, E ke kanaka, owai la hoi oe ke pakike aku i ke Akua? E pono anei i ka mea i hanaia, ke olelo aku i ka mea nana i hana, No ke aha la oe i hana mai ai ia'u pela?
Ale ó člověče, kdo jsi ty, že tak odpovídáš Bohu? Zdaž hrnec dí hrnčíři: Pročs mne tak udělal?
21 Aole anei e hiki i ka potera ke hana iho noloko o ka popo lepo hookahi i kekahi ipu no ka mahaloia, a i kekahi no ka mahalo ole ia?
Zdaliž hrnčíř nemá moci nad hlinou, aby z jednostejného truple udělal jednu nádobu ke cti a jinou ku potupě?
22 Heaha hoi, ina, e manao ana ke Akua, e hoomaopopo i koua huhu, a e hoike hoi i kona mana, ua hoomanawanui mai ia mo ke ahonui loa i na ipu e huhuia i hoomakaukauia no ka luku;
Což pak divného, že Bůh, chtěje ukázati hněv a oznámiti moc svou, snášel ve mnohé trpělivosti nádoby hněvu, připravené k zahynutí.
23 A e hoike mai hoi i ka nui o kona lokomaikai mai i na ipu e alohaia ana i hoomakaukau mua ai no ka nani,
A takž také, aby známé učinil bohatství slávy své při nádobách milosrdenství, kteréž připravil k slávě.
24 Ia kakou hoi ka poe ana i koho mai ai, aole mawaena o ka poe Indaio wale no, mawaena o na kauaka e kekahi.
Kterýchžto i povolal, totiž nás, netoliko z Židů, ale také i z pohanů,
25 E like me kana i olelo mai ai ma Hosea, E kapa ana au i ka poe kanaka aole no'u, i poe kanaka no'u, a me ka mea i aloha ole ia, i mea aloha.
Jakož i skrze Ozé dí: Nazovu nelid můj lidem mým, a nemilou nazovu milou.
26 A ma kahi i oleloia'i ia lakou, Aole o ko'u poe kanaka oukou; ma laila e kapaia'i lakou he poe keiki lakou a ke Akua ola.
A budeť na tom místě, kdež řečeno bylo jim: Nejste vy lid můj, tuť nazváni budou synové Boha živého.
27 Ua olelo mai hoi o Isaia no ka Iseraela, Ina he lehulehu na mamo a Iseraela, e like me ke one o ke kai, he hapa ka poe e hoolaia.
Izaiáš pak volá nad Izraelem, řka: Byť pak byl počet synů Izraelských jako písek mořský, ostatkové toliko spaseni budou.
28 No ka mea, e hooko ana oia i kana olelo, a ua paa ia ma ka pono, no ka mea, e hana ana ka Haku ma ka honua i kana mea i hai maopopo ai.
Nebo pohubení učiní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté učiní Pán na zemi, a to jisté.
29 E like hoi me ka Isaia i olelo mua mai ai, Ina i waiho ole mai Iehova Sabaota i koena no kakou, ina, ua like pu kakou me Sodoma, a ua hoohalikeia hoi me Gomora.
A jakož prve pověděl Izaiáš: Byť byl Pán zástupů nepozůstavil nám semene, jako Sodoma učiněni bychom byli, a Gomoře byli bychom podobni.
30 Heaha ka kakou e olelo nei no ia? O ko na aina e, ka poe i imi ole i ka hoaponoia, ua loaa ia lakou ka hoaponoia, o ka hoaponoia ma ka manaoio.
Což tedy díme? Že pohané, kteříž nenásledovali spravedlnosti, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti té, kteráž jest z víry;
31 Aka, o ka Iseraela, ka poe i imi i ke kanawai e hoaponoia'i, aole loaa ia lakou ke kanawai e hoaponoia'i.
Izrael pak následovav zákona spravedlnosti, k zákonu spravedlnosti nepřišel.
32 No ke aha? No ka mea, aole imi ma ka manaoio, aka, ma na hana ana o ke kanawai: no ka mea, ua kuia lakou i kela pohaku e kuia'i;
Proč? Nebo ne z víry, ale jako z skutků Zákona jí hledali. Urazili se zajisté o kámen urážky,
33 E like me ka mea i palapalaia, Eia hoi, ke waiho nei au ma Ziona i ka pohaku e kuia'i, a i ka pohaku e hina ai: a o ka mea i manaoio ia ia, aole ia e hoka.
Jakož psáno jest: Aj, kladu na Sionu kámen urážky a skálu pohoršení, a každý, kdož uvěří v něj, nebude zahanben.

< Roma 9 >