Roma 4
1 A LAILA, heaha la ka kakou mea e olelo ai, ua loaa ia Aberahama ko kakou makua ma ke kino?
O Abrahamovi je napsáno: „Uvěřil Bohu, a byl proto uznán za dokonalého.“
2 A, ina ua hoaponoia mai o Aberahama ma na hana, he mea kana e kaena ai, aole nae imua o ke Akua.
Kdyby toho byl dosáhl svými skutky, měl by na co být hrdý.
3 Heaha ka mea a ka palapala hemolele i olelo mai ai? Ua manaoio o Aberahama i ko Akua, a ua hooliloia hoi ia i pono nona.
On si však nedobyl Božího uznání tím, co dělal, ale jen tím, že Bohu důvěřoval.
4 A o ka mea e hana ana, aole i manaoia kona uku no ka lokomaikai ia, aka, no ka aie.
Stejně i David mluví o šťastných lidech, které Bůh považuje za bezúhonné bez jakékoliv vlastní zásluhy:
5 Aka, o ka mea hana ole, a i manaoio aku i ka mea nana e hoapono mai i ka mea pono ole, ua hooliloia mai kona manaoio i pono nona.
6 Pela no hoi o Davida i olelo mai ai i ka pomaikai ana o ke kanaka, ia ia ko ke Akua hoolilo ana i ka pono me ka hana ole;
7 Pomaikai ka poe i kalaia ko lakou hala, a i uhiia ko lakou hewa:
„Jak dobře je těm, jimž Bůh odpustil jejich provinění,
8 Pomaikai ke kanaka ke hoopili ole ka Haku i ka hewa ia ia.
jak šťasten je každý, komu viny nepočítá a na jeho poklesky nehledí!“
9 Maluna o ka poe i okipoepoeia wale no anei keia pomaikai? A maluna anei o ka poe okipoepoe ole ia kekahi? No ka mea, ke olelo nei makou, ua hooliloia ka manaoio i pono no Aberahama.
Nuže, platí to snad jen o židech, kteří se podrobili obřadu náboženské obřízky? O Abrahamovi jsem řekl, že byl uznán dokonalým pro svoji víru.
10 Ihea la ia i hooliloia'i? I kona noho okipoepoeia anei? a i kona noho okipoepoe ole ia anei? Aole i kona noho okipoepoeia, aka, i kona noho okipoepoe ole ia.
Kdy se to stalo? Po jeho obřezání na znamení židovství – nebo ještě před ním? Ano, bylo to ještě před tím, než se stal židem.
11 A ua loaa ia ia ke okipoepoeia i hoailona no ka pono o kona manaoio ana i kona wa i okipoepoe ole ia'i; i lilo ai oia i makua no ka poe a pau e manaoio ana me ke okipoepoe ole ia, i hooliloia'i ka pono ia lakou;
Obřízka jako znamení židovství měla jen zpečetit, že ho Bůh uznal za bezúhonného ještě dříve, než toto znamení přijal.
12 A i makua no ka poe i okipoepoeia kekahi, aole ka poe i okipoepoe wale ia no, aka, o hele ana hoi ma na kapuwai o ko kakou makua o Aberahama i kona noho okipoepoe ole ia.
Tak se stal Abraham nejen praotcem židů, nýbrž i duchovním předchůdcem všech, kdo se vydali cestou víry, jako to učinil on před svým obřezáním.
13 No ka mea, o ka olelo mai ia Aberahama a i kana mamo, e lilo ia i hooilina no ke ao nei, aole ia ma ke kanawai, aka, ma ka pono o ka manaoio.
Abrahamovi a jeho potomkům zaslíbil Bůh slavnou budoucnost nikoliv na základě poslušnosti zákona, ale pro jejich bezúhonnost, kterou přijali vírou.
14 No ka mea, ina i lilo ka poe ma ke kanawai i poe hooilina, ina ua lilo ka manaoio i mea ole, a ua ole no hoi ka mea i oleloia mai:
Kdyby tu rozhodoval jen zákon, víra by nebyla k ničemu a Boží sliby Abrahamovi by pozbyly smyslu.
15 No ka mea, o ke kanawai ke kumu o ka inaina; no ka mea, ma kahi kanawai ole, aole he ae ana maluna.
Zákon je pouze měřítkem provinění – bez zákona by vina neexistovala. Protože Bůh je milostivý, zahrnul do svého slibu nejen zákonité potomky Abrahamovy, ale také všechny ty, které s Abrahamem spojuje stejná víra. Proto nezaložil svůj slib na zákonu, ale na víře. Věříme-li tedy, pak naším společným duchovním otcem je Abraham, jak je o něm napsáno: „Otcem početných národů jsem tě ustanovil.“
16 Nolaila, ma ka manaoio ia, i haawi lokomaikai ia mai ia; i oiaio ai ka olelo hoopomaikai na ka poe mamo a pau, aole na na mea ma ke kanawai wale no, aka, na na mea hoi ma ka manaoio o Aberahama; oia ka makua o kakou a pau,
17 (E like me ka mea i palapalaia, Ua hoolilo au ia oe i makua no na lahuikanaka he nui no, ) imua o ke alo o ke Akua ana i manaoio ai, ka mea i haawi i ke ola no ka poe make, a i olelo hoi i na mea i hana ole ia, me he mau mea la i hanaia.
18 Oia ka mea, imua o ka manaolana, i paulele ai me ka manaolana, e lilo ia i makua no na lahuikanaka he nui no; e like me ka mea i oleloia, Pela no kau poe mamo.
On také uvěřil, ač se to zdálo nemožné, že Bůh mu skutečně dá tak četné potomstvo.
19 A i kona nawaliwali ole ana ma ka manaoio, aole ia i manao i kona kino iho me he mea make la, i kona kokoke ana i ka haneri o kona mau makahiki, aole hoi i ka make o ka opu o Sara:
Nepochyboval o Božím slibu, i když mu bylo bezmála sto let a jeho žena Sára již překročila věk, kdy mohla mít děti.
20 Aole hoi ia i kanalua i ka olelo ana mai a ke Akua, ma ka hoomaloka; aka, ua ikaika ia ma ka manaoio, e hoonani ana i ke Akua;
Abraham byl přesvědčen, že Bůh nic neslibuje naplano, a to mu stačilo, aby Boha chválil a děkoval mu.
21 A ua maopopo lea kona manao e hiki no ia ia ke hooko mai i ka mea ana i olelo mai ai.
22 No ia mea, ua hooliloia ia i pono nona.
A právě tuto hlubokou Abrahamovu důvěru ocenil Bůh stejně vysoko jako to nejpříkladnější dodržování požadavků zákona.
23 Aole nona wale no i palapalaia'i, ua hooliloia ia nona:
Toto však nebylo zaznamenáno jen kvůli Abrahamovi, ale i pro nás.
24 Aka, no kakou kekahi, ka poe e hooliloia mai ai ia, ka poe e manao ana i ka mea nana i hoala mai ia Iesu ko kakou Haku mai waena mai o ka poe make,
I nás Bůh přijme, když se na něj spolehneme. Vždyť on vzkřísil z mrtvých Ježíše,
25 Ka mea i haawiia no ko kakou hewa, a ua hoala hou ia mai i hoapanoia'i kakou.
který odpykal trest za naše viny a vstal z hrobu, aby nás změnil do té podoby, v níž bychom před Bohem mohli obstát.
