Halelu 49
1 E HOOLOHE mai i keia, e na kanaka a pau: E haliu maikai i ka pepeiao, e ka poe a pau e noho ana ma ke ao nei:
Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2 Na mea haahaa a me na mea kiekie, Pau pu hoi ka poe waiwai, a me ka poe waiwai ole.
Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3 E olelo aku kuu waha i ke akamai; A ma ka naauao ka manao ana o ko'u naau.
Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4 E haliu aku au i kuu pepeiao i ka olelo nane; E hoomaka au i kuu mele ma ka lira.
Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5 O ke aha kuu mea e makau ai, i na la ino, E hoopuni mai ai ka poe ku e malu mai ia'u?
I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6 O ka poe hilinai i ko lakou ikaika iho, A i hoomaikai ia lakou iho no ka nui o ko lakou waiwai;
Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7 Aohe mea o lakou e hiki ia ia ke hoopakele i kona hoahanau; Aole hoi e haawi i ka uku hoola i ke Akua nona;
Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8 (No ka mea, o ka hoola ana i ko lakou uhane, he nui ke kumukuai; A ua oki mau loa no ia; )
(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9 I ola mau loa oia, a i ole hoi e ike i ka palaho.
Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10 No ka mea, ua ike no ia ua make na kanaka naauao, Pela hoi ua make ka mea naaupo a me ka mea manao ole, A waiho hoi lakou i ko lakou waiwai no na mea e.
Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11 O ko lakou manao oloko e mau loa ko lakou mau hale, A me ko lakou mau wahi e noho ai ia hanauna aku ia hanauna aku: Mamuli o ko lakou inoa iho i kapa ai lakou i ko lakou mau aina.
Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12 Aka, o ke kanaka iloko o ka hanohano, aole i mau; Ua like ia me na holoholona i hoopauia.
Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13 O keia aoao o lakou o ko lakou lapuwale no ia: Aka, ua hoopono ko lakou mau hope i ko lakou mau olelo. (Sila)
Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
14 Me he mau hipa la ua waihoia lakou i ka luakupapau: E ai no ka make ia lakou; E lanakila ka poe pono maluna o lakou i ke kakahiaka; A e pau e ko lakou nani iloko o ka luakupapau, mai kona wahi i noho ai. (Sheol h7585)
Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
15 Aka, e hoopakele ke Akua i kuu uhane i ka lima o ka malu o ka make; No ka mea, e hookipa no oia ia'u. (Sila) (Sheol h7585)
Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. (Sélah) (Sheol h7585)
16 Mai makau oe i ka waiwai nui ana o kekahi, I ka wa e mahuahua ai ka nani o kona hale;
Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17 No ka mea, i kona make ana, aohe mea kana e lawe pu ai; Aole e iho kona nani mamuli ona.
Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18 Aka hoi, i kona ola ana, ua hoomaikai oia i kona uhane; A e mahalo ae na kanaka ia oe i kou wa e hana maikai ai ia oe iho.
Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19 E hele no oia i ka hanauna o kona mau makua; Aole lakou e ike i ka malamalama.
A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
20 O ke kanaka iloko o ka hanohano, me ka naauao ole, Ua like ia me na holoholona i hookiia.
Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
