Halelu 12

1 E KOKUA mai, e Iehova; no ka mea, ua oki ke kanaka lokomaikai; Ua pau hoi ka poe hoopono iwaena o na keiki a kanaka.

Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

2 Ke kamailio nei kekahi i kekahi i ka mea lapuwale, Me na lehelehe malimali a me ka naau lua e olelo nei lakou.

Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

3 E oki ana no o Iehova i na lehelehe malimali a pau, A me ke alelo e haanui ana i na mea nui;

Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

4 Ka i olelo iho, Me ko kakou alelo e lanakila ai kakou; No kakou no ko kakou mau lehelehe: Owai la ka Haku maluna o kakou?

Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

5 No ka luhihewa ana o ka poe ilihune, No ka auwe ana o ka poe kaniuhu, E ku ai au iluna ano, wahi a Iehova, E hoonoho au ia ia i kahi ola, ke puhiia mai ia.

Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

6 O na olelo a Iehova, he mau olelo maemae no ia, Me he kala la i hoaoia i ka umulepo, ehiku ka hoomaemae ana.

Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

7 Nau no lakou e malama mai, e Iehova, Nau no lakou e hoola, mai keia hanauna aku a i ka manawa pau ole.

Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.

8 E hele ana no ka poe hewa i kela aoao a i keia aoao, I ka manawa i hookiekieia'i na kanaka ino loa.

Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.