Lunakanawai 21
1 U A hoohiki mua na kanaka o ka Iseraela ma Mizepa, i ae la, Aole e haawi kekahi o lakou i kana kaikamahine i wahine na ka Beniamina.
Nadto každý z mužů Izraelských přísahou se byli zavázali v Masfa, řkouce: Žádný z nás nedá dcery své Beniaminským za manželku.
2 Hele mai la na kanaka i ka hale o ke Akua, noho iho la malaila a ahiahi imua i ke alo o ke Akua, hookiekie ae la i ko lakou leo, a uwe nui iho la.
Protož všel lid do domu Boha silného, a seděli tam až do večera před Bohem, a pozdvihše hlasu svého, plakali pláčem velikým.
3 I iho la, E Iehova, e ke Akua o Iseraela e, no ke aha la i hiki mai ai keia iloko o ka Iseraela, i nalowale kekahi ohana maloko o ka Iseraela i keia la?
A řekli: Proč Hospodine, Bože Izraelský, stalo se toto v Izraeli, aby dnes ubylo jedno pokolení z Izraele?
4 Ia la iho, ala mai na kanaka i kakahiaka nui, a hana iho la i lele a kaumaha aku la i na mohai kuni, a me na mohai hoomalu.
Nazejtří pak ráno vstal lid, a vzdělali tam oltář, a obětovali oběti zápalné a pokojné.
5 Ninau ae la na mamo a Iseraela, Owai ka mea iwaena o na ohana a pau o ka Iseraela, i hele pu ole mai me ka ahakanaka ia Iehova? No ka mea, hoohiki nui loa lakou no ke kanaka i pii ole mai ia Iehova i Mizepa, i ae la, E oiaio no e pepehiia oia.
Řekli pak synové Izraelští: Jest-li kdo, ješto nepřišel do shromáždění tohoto ze všech pokolení Izraelských k Hospodinu? (Nebo se byli velice zapřisáhli proti tomu, kdož by nepřišel k Hospodinu do Masfa, řkouce: Bez milosti ať umře.
6 Minamina iho la na mamo a Iseraela i ka Beniamina, i ko lakou kaikaina, i ae la, I keia la, ua moku aku la kekahi ohana mai ka Iseraela aku.
Nebo litujíce synové Izraelští Beniamina bratra svého, řekli: Dnes vyhlazeno jest jedno pokolení z Izraele.
7 Pehea la kakou e hana'i, i loaa na wahine i ka poe i koe o lakou? No ka mea, ua hoohiki kakou ia Iehova, e haawi ole kakou i ka kakou mau kaikamahine, i wahine na lakou.
Jakž tedy učiníme s těmi ostatky, aby ženy měli, poněvadž jsme se přísahou zavázali skrze Hospodina, že jim nedáme dcer svých za manželky?)
8 Ninau aku la lakou, Owai kekahi ohana o ka Iseraela, i pii ole mai i Mizepa ia Iehova? Aia hoi, aohe mea i hele mai o na kanaka o Iabesa Gileada i ka ahakanaka i kahi hoomoana'i.
Řekli tedy: Jest-li kdo z pokolení Izraelských, ješto nepřišel k Hospodinu do Masfa? A aj, nepřišel byl žádný do vojska z Jábes Galád do shromáždění.
9 A heluia na kanaka, aia hoi, aole malaila kekahi o ka poe i noho ma Iabesa Gileada.
Nebo když sečten byl lid, a aj, nebylo tam žadného z obyvatelů Jábes Galád.
10 Hoouna aku la ka ahakanaka i umikumamalua tausani kanaka, o ka poe koa loa, a kauoha aku la ia lakou, i aku la, E hele, e luku i kanaka o Iabesa Gileada, me ka maka o ka pahikaua, i na wahine a me na keiki.
Protož poslalo tam shromáždění to dvanácte tisíc mužů nejsilnějších, a přikázali jim, řkouce: Jděte a pobíte obyvatele Jábes Galád ostrostí meče, ženy i děti.
11 Eia ka mea a oukou e hana'i. E luku loa oukou i na kane a pau a me na wahine a pau i ike i ka moe ana i ke kane.
Toto pak učiníte: Všecky mužského pohlaví, a každou ženu, kteráž muže poznala, zamordujete.
12 A loaa ia lakou maloko o ka poe i noho ma Iabesa Gileada, eha haneri kaikamahine puupaa i ike ole i ka moe kane ana. A lawe mai lakou ia poe i kahi hoomoana ai ma Silo, ma ka aina o Kanaana.
Nalezli tedy mezi obyvateli Jábes Galád čtyři sta děveček panen, kteréž nepoznaly muže, a přivedli je do vojska v Sílo, kteréž bylo v zemi Kananejské.
13 Hoouna aku la ka ahakanaka a pau, olelo aku la i na mamo a Beniamina, ma ka pohaku o Rimona, a hai aku la i ka malu ia lakou.
Tedy poslalo všecko to shromáždění, a mluvili k synům Beniamin, kteříž byli v skále Remmon, a povolali jich v pokoji.
14 Hoi mai la ka Beniamina ia manawa, a haawi mai la kela poe ia lakou nei i wahine na lakou i ka poe a lakou i hoola'i ma Iabesa Gileada; aole hoi i lawa ia lakou.
Protož navrátili se Beniaminští toho času. I dali jim ženy, kteréž živé zachovali z žen Jábes Galád, ale ani tak se jim nedostávalo jich.
15 Minamina iho la na kanaka i ka Beniamina, no ka mea, ua hookahuliia e Iehova kekahi ohana o ka Iseraela.
Lidu pak líto bylo Beniamina, proto že učinil Hospodin mezeru v pokoleních Izraelských.
16 Alaila, olelo iho la na lunakahiko i ka ahakanaka, Heaha ka makou e hana'i, i loaa'i na wahine i ka poe o lakou i koe? No ka mea, ua lukuia na wahine o ka Beniamina.
Řekli tedy starší shromáždění toho: Jak učiníme s těmi pozůstalými, aby měli ženy? Nebo vyhlazeny jsou ženy z pokolení Beniamin.
17 I iho la lakou, I ainahooili no ka poe i pakele o Beniamina, i anai ole ia kekahi ohana, mailoko aku o ka Iseraela.
Řekli také: Dědictví Beniaminovo pozůstalým náleží, aby nezahynulo pokolení z Izraele.
18 Aka, aole hiki ia kakou ke haawi i ka kakou mau kaikamahine iho, i wahine na lakou; no ka mea, ua hoohiki na mamo a Iseraela me ka olelo iho, E ahewaia ka mea nana e haawi aku i wahine na ka Beniamina.
My pak nemůžeme jim dáti dcer svých za manželky; (nebo se byli přísahou zavázali synové Izraelští, řkouce: Zlořečený buď, kdož by dal manželku synům Beniamin.)
19 Olelo iho la lakou, Aia hoi, he ahaaina ko Iehova i kela makahiki, i keia makahiki, ma Silo, ma ka aoao akau o Betelehema, a ma ka aoao hikina o ke kuamoo e hiki aku ai, mai Betela i Sekema, a ma ka aoao hema hoi o Lebona.
Potom řekli: Aj, slavnost Hospodinova bývá v Sílo každého roku na místě, kteréž jest s půlnoční strany domu Boha silného, k východu slunce cestě, kterouž se chodí od domu Boha silného do Sichem, a Lebnu jest na poledne.
20 Alaila, kauoha aku la lakou i na mamo a Beniamina, i aku la, O hele a moe malu ma na pawaina;
Přikázali tedy synům Beniamin, řkouce: Jděte a skrejte se v vinicích.
21 E nana oukou, aia hele mai na kaikamahine o Silo e hula ma na hula, alaila e hele mai oukou, mailoko mai o na pawaina, a e hopu kela kanaka keia kanaka i wahine nana, no ka kaikamahine o Silo, a e hoi i ka aina o Beniamina.
A šetřte, a aj, když vyjdou dcery Sílo plésati v houfích, tedy vyskočíte z vinic a pochytíte sobě každý manželku svou ze dcer Sílo, a odejdete do země Beniamin.
22 A hiki i ka manawa, e hele mai ai io kakou nei, ko lakou mau makuakane, a o ko lakou mau kaikunane paha, e hoopii mai, alaila, e olelo makou ia lakou, E lokomaikai mai oukou ia makou, ma o lakou la; no ka mea, aole makou i malama i wahine na kela kanaka keia kanaka, ma ke kaua ana, aole hoi oukou i haawi na lakou i keia wa, i mea e hewa ai oukou.
Když pak přijdou otcové jejich aneb bratří jejich, aby se před námi soudili, tedy řekneme jim: Slitujte se nad námi místo nich, nebo v té válce nevzali jsme pro každého z nich manželky; také jste vy jim nedali jich, a tak nebudete nic vinni.
23 A hana iho la na mamo a Beniamina pela, a lawe i na wahine a lakou i hopu ai ma ke kula, e like me ko lakou helu ana. A hele lakou, a hoi aku i ko lakou aina, a hoomakaukau hou i na kulanakauhale, a noho iho la malaila.
Tedy učinili tak synové Beniamin, a přivedli sobě manželky vedlé počtu svého z těch plésajících, kteréž uchvátili; a odšedše, navrátili se k dědictví svému, a vzdělavše zase města svá, bydlili v nich.
24 Ia manawa, hele aku la na mamo a Iseraela, mailaila aku, o kela kanaka keia kanaka i kona aina iho, a i kona hoahanau, a malaila aku lakou i hele ai, o kela kanaka, keia kanaka, i kona ainahooili iho.
A tak odešli odtud synové Izraelští toho času, jeden každý k svému pokolení a k čeledi své; a vrátili se odtud jeden každý k dědictví svému.
25 Ia manawa, aohe alii ma ka Iseraela; hana iho la kela kanaka keia kanaka i ka mea i pono ma kona mau maka.
Těch dnů nebylo krále v Izraeli, ale každý, což se mu vidělo, to činil.
