< Ioane 11 >

1 U A mai kekahi, o Lazaro, no Betania, no ke kauhale o Maria a me kona kaikuaana o Mareta.
Ježíšův přítel Lazar těžce onemocněl. Žil se svými sestrami Marií a Martou ve vesnici Betanii.
2 O ka Maria keia i kahinu ai i ka Haku i ka mea poni, a holoi hoi i kona wawae me kona lauoho, nona ke kaikunane mai, o Lazaro.
(Marie byla ta žena, která pomazala vzácnou mastí Ježíšovy nohy, jak se ještě dovíme.)
3 Hoouna ae la na kaikuwahine io na la, i ae la, E ka Haku, aia hoi o ka mea au i aloha ai, ua mai.
Bály se o bratrův život, a tak poslaly Ježíšovi vzkaz: „Pane, tvůj milovaný přítel je vážně nemocný.“
4 A lohe ae la o Iesu, i ae la, Aole keia ka mai e make ai, aka, no ka nani o ke Akua, i hoonaniia'i hoi ke Keiki a ke Akua ma ia mea.
Když se to Ježíš dověděl, řekl: „Nebojte se, Bůh nechce Lazarovu smrt, chce jen oslavit svého Syna.“
5 Aloha ae la o Iesu ia Mareta, a me kona kaikaina, a me Lazaro.
Měl velmi rád obě sestry i Lazara,
6 A lohe ae la ia, ua mai oia, alaila noho iho la ia ma ia wahi i na la elua.
ale přesto se ještě dva dny zdržel na místě, kde ho zastihla zpráva o Lazarově nemoci.
7 Mahope iho, olelo mai la ia i na haumana, E hele hou kakou i Iudea.
Teprve pak řekl svým učedníkům: „Pojďme tedy do Betanie!“
8 I aku la na haumana ia ia, E Rabi, ua imi iho nei na Iudaio e hailuku ia oe, a e hele hou anei oe ilaila?
Ale ti namítali: „Mistře, ty chceš do Judska? Vždyť tě tam chtěli nedávno zabít, a ty se tam chceš vrátit?“
9 I mai la o Iesu, Aole anei he umikumamalua hora o ke ao? Ina e hele kekahi i ke ao, aole ia e okupe, no ka mea, ua ike no ia i ka malamalama o keia ao.
„Proč se bojíte, jako by už nastávala noc, “řekl jim Ježíš. „Můj den ještě neskončil.
10 Aka, ina e hele kekahi i ka po, e okupe no ia, no ka mea, aohe ona malamalama.
Kdo chodí ve dne, nemusí se bát úrazu, protože dobře vidí na cestu. Teprve cesta za tmy je nebezpečná.“
11 Pau ae la kana olelo ana ia mea; alaila i mai la oia ia lakou, Ua hiamoe o Lazaro ko kakou hoaaloha: aka, e hele aku au e hoala mai ia ia.
Potom dodal: „Náš přítel Lazar usnul a já ho jdu probudit.“
12 I aku la kana poe haumana, E ka Haku, a i hiamoe ia, e ola auanei.
Učedníci se zaradovali: „Tak on spí? To mu udělá dobře.“
13 No kona make ana hoi ka Iesu i olelo ai, aka, manao iho la lakou, no ka hoomaba ana ma ka hiamoe kana i olelo ai.
Ježíš však nemluvil o uzdravujícím spánku, ale o Lazarově smrti.
14 Alaila olelo akaka mai la o Iesu ia lakou, Ua make io o Lazaro.
Řekl jim tedy otevřeně: „Lazar zemřel
15 A ke olioli nei au no oukou, no ka mea, aole au ilaila, i manaoio ai oukou; aka, e haele kakou io na la.
a já jsem rád, že jsem k němu nepřišel před jeho smrtí. Mohu vám tak podat nový důkaz o své moci, abyste mi uvěřili. Pojďme tam.“
16 I aku la o Toma, i oleloia o Didumo, i kona mau hoahaumana, E haele hoi kakou, i make pu ai kakou me ia.
Tomáš, kterému říkali Dvojče, rezignovaně povzdechl: „Pojďme, ať třeba umřeme s ním!“
17 A hiki aka la o Iesu, ike iho la ia, aha ona la iloko o ka halekapapau.
Do Betanie přišli čtyři dny po Lazarově pohřbu.
18 Ua kokoke o Betania i Ierusalema, he umi paha a me kamamalima setadia.
Z Jeru-zaléma bylo do Betanie jen asi tři kilometry,
19 A nui ka poe Iudaio i hele aku io Mareta la, a me Maria, e hooluolu ia laua no ko laua kaikunane.
a tak mnozí známí z města přicházeli těšit Lazarovy sestry v jejich žalu.
20 A lohe ae la o Mareta, i ko Iesu hele ana mai, hoohalawai aku la kela me ia: aka, noho iho la o Maria ma ka hale.
Ty se dověděly, že Ježíš přichází. Marie zůstala doma,
21 Olelo aku la o Mareta ia Iesu, E ka Haku, ina o oe maanei, ina aole no i make kuu kaikunane.
ale Marta mu běžela vstříc se slovy: „Pane, kdybys tu byl, bratr by jistě neumřel.
22 Aka, na ike no au ano, o ka mea au e noi aku ai i ke Akua, oia ka ke Akua e haawi mai ai ia oe.
Ale já vím, že ani teď Bůh neodmítne žádnou tvoji prosbu.“
23 Olelo mai la o Iesu ia ia, E ala hou mai no kou kaikunane.
„Neboj se, “odpověděl jí Ježíš, „tvůj bratr bude zase žít.“
24 I aku la o Mareta ia ia, Ua ike no au e ala hou mai ia i ke ala hou ana i ka la mahope.
25 I mai la o Iesu ia ia, Owau no ke alahouana, a me ke ola: o ka mea e manaoio mai ia'u, ina e make ia, e ola hou auanei oia.
Ježíš jí řekl: „To já přináším vzkříšení a život. Ti, kdo ve mne uvěřili, ať zemřeli nebo ještě žijí,
26 O ka mea e ola ana, a e manaoio mai ia'u, aole loa ia e make. Ke manaoio nei anei oe i keia? (aiōn g165)
v žádném případě nezemřou navždy. Věříš tomu, Marto?“ (aiōn g165)
27 I aku la kola ia ia, Ae, e ka Haku, ke manaoio nei au o oe ka Mesia, ke Keiki a ke Akua, ka mea hele mai i ke ao nei.
„Věřím, že jsi Boží Syn. Jsi Mesiáš, který měl přijít na svět, “odpověděla.
28 A oki ae la ia olelo, hoi aku la ia, a hea malu aku la ia Maria, kona kaikaina, i aku la, Ua hiki mai ke Kumu, a ke hea mai nei ia oe.
Marta se pak vrátila domů a pošeptala své sestře: „Přišel Mistr a chce s tebou mluvit.“
29 A lohe ae la ia, ku koke ae, a hele aku la io na la.
Sotva to Marie uslyšela, vstala a spěchala k němu.
30 Aole i hiki aku o Iesu i ke kulanahale, aia no ia ma kahi i halawai ai o Mareta me ia.
Ježíš se zatím zdržoval na místě, kde se setkal s Martou.
31 Aona Iudaio e noho pa ana me ia ma ka hale, a e hooluolu ana ia ia, ike aku la ia Maria e ku koke ae a hele iwaho, hahai aku la lakou ia ia, i ae la, Ua hele aku nei ia ma ka halekupapau e uwe ai malaila.
Židé, kteří Marii utěšovali, se domnívali, že se jde vyplakat k Lazarovu hrobu, proto šli za ní.
32 A hiki aku la o Maria i ko Iesu wahi, a ike aku la ia ia, moe iho la ia ma kona wawae, i aka la ia ia, E ka Haku, ina o oe maanei, ina aole i make kuu kaikunane.
Jakmile Marie našla Ježíše, poklekla před ním na zem a naříkala: „Pane, kdybys byl zastihl Lazara živého, jistě bys ho nenechal zemřít.“
33 A ike mai la o Iesu ia ia o uwe ana, a me ka poe Iudaio i hele pu mai me ia e uwe ana, auwe iho la ia ma ka naau, a ehaeha hoi,
Mariin pláč Ježíše rozrušil a okázalý nářek Židů se ho nemile dotkl.
34 A ninau mai la ia, Mahea la oukou i waiho at ia ia? I aku la lakou ia ia, E ka Haku, e hele mai e nana.
Zeptal se: „Kam jste Lazara pohřbili?“„Pojď, Pane, ukážeme ti, “odpověděli.
35 Uwe iho la o Iesu.
Teď vyhrkly slzy i Ježíšovi.
36 No ia mea, olelo ae la ka poe Iudaio, Aia hoi, nani kona aloha ia ia!
„Podívejte, jak ho měl rád, “šeptali někteří mezi sebou.
37 Olelo ae la kekahi poe o lakou, Aole anei i hiki ia ia nei, nana i hookaakaa na maka o ka makapo, ke hana, i ole ai e make keia kanaka?
Jiní však namítali: „Proč nechal Lazara zemřít? Vždyť před tím uzdravil slepce. Nemohl ho zachránit?“
38 Alaila uwe hou iho la o Iesu iloko ona, a hiki ma ka halekupapau. He ana ia, a ua paniia i ka pohaku.
To Ježíše popudilo a vykročil k hrobu. Byla to jeskyně zavalená balvanem.
39 I mai la o Iesu, E lawe aku i ka pohaku. I aku la o Mareta ia ia, ke kaikuwahine o ka mea i make, E ka Haku, ua pilau ia, no ka mea, o ka ha keia o ka la.
„Odvalte ten kámen!“přikázal Ježíš. „Pane, bratr zde leží už čtyři dny a jeho tělo je jistě v rozkladu, “namítla Marta.
40 I mai la o Iesu ia ia, Aole anei au i olelo aku ia oe, ina e manaoio mai oe, e ike auanei oe i ka nani o ke Akua?
„Kde zůstala tvoje víra, že se Bůh oslaví?“podivil se Ježíš.
41 Alaila lawe ae la lakou i ka pohaku mai kahi o ka mea make i waiho ai. A leha ao la o Iesu i kona mau maka iluna, a i aku la. E ka Makua, ke hoomaikai aku nei au ia oe, no kou hoolohe ana ia'u.
Otevřeli hrob, Ježíš pohlédl k nebi a modlil se: „Otče, děkuji ti, že mne vyslyšíš.
42 A ua ike no au, ua hoolohe mai oe ia'u i na manawa a pau; aka, no ka ahakanaka e ku mai nei i olelo aku ai au, i manaoio mai ai lakou, o oe ka i hoouna mai ia'u.
Já vím, že vždycky slyšíš, ale říkám to nahlas, aby tito lidé uvěřili, že jsi mne poslal.“
43 A pau kana olelo ana ia mea, kahea aku la ia me ka leo nui, E Lazaro, e hele mai oe iwaho.
Pak zvolal: „Lazare, pojď ven!“
44 A hele mai iwaho ka mea i make, ua nakiiia ma na wawae a ma na lima i na kahakahana lole; a ua kaeiia kona wahi maka a puni me ka hainaka. I mai la o Iesu ia lakou, E kala ae ia ia, a kuu aku ia ia e hele.
A Lazar vyšel. Ruce a nohy měl ovinuté plátnem, tvář zahalenou šátkem. „Sundejte mu to, “přikázal Ježíš, „ať může chodit.“
45 No ia mea, nui ka poe o na Iudaio i hele mai io Maria la, a ike i na mea a Iesu i hana'i, manaoio aku lakou ia ia.
Tehdy mnoho z přihlížejících Židů Ježíšovi uvěřilo, protože se stali svědky tohoto zázraku.
46 A hele aku kekahi poe o lakou i na Parisaio, a hai aku la ia lakou i na mea a Iesu i hana'i.
Někteří z nich však zprávu o této události donesli farizejům.
47 Alaila hoakoakoa ae la na kahuna nui, a me na Parisaio i ka ahaolelo, i ae la lakou, Heaha ka kakou e hana'i? no ka mea, ua hana keia kanaka i na hana mana he nui no.
Ti se sešli k poradě s předními židovskými kněžími: „Co si s ním počneme? Ten člověk dělá skutečné divy!
48 Ina e waiho wale aku kakou ia ia pela, e manaoio auanei na kanaka a pau ia ia; a e hele mai ko Roma, a e luku i ko kakou wahi a me ko kakou lahuikanaka.
Bude-li ve své činnosti pokračovat, všichni mu uvěří a provolají ho králem. Římané zakročí a je konec s naší vládou, chrámem i národem.“
49 O kekahi o lakou, o Kaiapa, oia ke kahuna nui i kela makahiki, i aku la ia lakou, Aole maopopo iki ia oukou,
Úřadující velekněz Kaifáš řekl: „Vezměte rozum do hrsti!
50 Aole hoi oukou i manao, he pono no kakou e make kekahi kanaka no na kanaka, aole hoi e lukuia ka lahuikanaka a pau.
Proč by měl být zničen celý národ, ať zemře jeden za všechny.“
51 Aole nana iho keia mea ana i olelo mai ai; aka, e noho kahuna nui ana ia i kela makahiki, wanana ae la ia, e make o Iesu no ka lahuikanaka:
Když Kaifáš navrhoval tento úklad proti Ježíšovi, netušil, že pověděl slova, která se naplní. Jako velekněz prohlásil, že Ježíš má být obětován za svůj lid.
52 Aole nae no ia lahuikanaka wale no, aka, i houluulu mai ai hoi ia i na keiki a ke Akua, i noho liilii aku ai, iloko o ka hookahi.
Jeho výrok se nevztahoval jen na Židy, ale na lidi ze všech národů, ze kterých bude vytvořena Kristova církev.
53 Mai ia manawa mai, kuka pu iho la lakou e pepehi ia ia.
Od této chvíle usilovali židovští kněží a farizejové o Ježíšův život.
54 No ia mea, aole i hele hoike hou ia aku la o Iesu iwaena o na Iudaio; aka, hele aku la ia mai laila aku ma kahi kokoke i ka waonahele, ma ke kulanakauhale i kapaia o Eperaima, a malaila ia i noho ai me kana poe haumana.
Ježíš přestal veřejně vystupovat mezi Židy a usadil se se svými učedníky v Efrajimu, na okraji pouště.
55 A kokoke mai ka moliaola a na Iudaio: a nui na mea i hele aku i Ierusalema mai ka aina aku mamua o ka moliaola, i hoomakaukau ai lakou ia lakou iho.
Přiblížily se opět Velikonoce. Do Jeruzaléma přišlo mnoho poutníků, aby se ještě před hlavními svátky očistili od hříchů.
56 Alaila imi aku la lakou ia Iesu, a ninau ae la lakou ia lakou iho e ku ana iloko o ka luakini, Heaha ko oukou manao, aole anei ia e hele mai i ka ahaaina?
Ptali se po Ježíši a říkali si mezi sebou: „Co si myslíte o tom, že tu není?“
57 Ua kauoha aku na kahuna nui a me na Parisaio, ina i ike kekahi i kona wahi e noho ai, e hai mai ia, i hopu aku lakou ia ia.
Kněží a farizejové veřejně vyhlásili, že každý, kdo by o Ježíši věděl, musí to ihned oznámit, aby ho mohli zatknout.

< Ioane 11 >