Ioba 39
1 U A ike anei oe i ka wa e hanau ai na kao hihiu o ka pali? Ua malama anei oe i ka hanau ana o na dia?
Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
2 E hiki anei ia oe ke helu i na malama o ko lakou koko ana? A ua ike anei oe i ka wa e hanau ai lakou?
Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
3 Kulou iho no lakou, hanau mai i ka lakou mau keiki, I ka wa i pau ai ko lakou nahunahu ana.
Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
4 Ua ikaika ka lakou poe keiki, Nui ae la lakou, ma ka waonahele; Hele aku lakou aole e hoi hou mai io lakou la.
Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
5 Owai la ka i hookuu wale aku i ka hoki hihiu? Owai hoi ka i kala ae i na mea paa o ka hoki hihiu?
Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
6 O kona hale ka waonahele a'u i hana'i, A o kahi panoa kona noho ana.
Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
7 Akaaka no ia i ka haunaele o ke kulanakauhale, Aole ia e hoolohe i ka wawa o ke kahu holoholona.
Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
8 O ka mea i loaa o na mauna, oia kana ai, A imi no ia i na mea uliuli a pau.
To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
9 E ae mai anei ka reema e hookauwa nau, E noho no ia ma kou wahi hanai?
Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
10 E hiki ia oe ke hoopaa i ka reema ma ke auwaha me kona kaula? E hana anei ia i na awawa me ka oopalau mahope ou?
Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
11 E hilinai anei oe ia ia no ka nui o kona ikaika? E waiho anei oe i kau hana ia ia?
Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
12 E manao anei oe ia ia i hoihoi mai ia i kau ai. A e hoiliili i kau hua palaoa?
Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
13 O ka eheu o ka iana ke hele wikiwiki; He eheu anei a he hulu kona e like me ko ka setoreka?
Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
14 No ka mea, waiho no ia i kona hua iloko o ka honua, A hoopumehana ia lakou ma ka lepo,
A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
15 A hoopoina no ia e hoopepe auanei ka wawae ia lakou, A o ka holoholona hihiu o ke kula e hehi iho ia lakou.
Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
16 Ua hana paakiki aku ia i kana mau keiki, me he mea la aole nana; He make hewa kona luhi, a he makau ole nae.
Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
17 Na ke Akua no ia i hoonele i ke akamai, Aole hoi ia i haawi ia ia i ka naauao.
Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
18 Aka, i ka wa i hooholo ai oia ia ia iho, Ua akaaka no ia i ka lio a me kona mea hooholo.
Èasem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
19 Ua haawi anei oe i ka ikaika no ka lio? Ua hoaahu anei oe i kona a-i i ka hulu haalulu?
Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
20 E hiki anei ia oe ke hoolele ia ia e like me ka uhini? A kona hau nui ana, he mea weliweli ia.
Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
21 Helu no oia ma ke awawa, a olioli ikaika: Hele aku e halawai me ka mea kaua.
Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
22 Ua akaaka no ia i ka makau, aole haalulu; Aole ia e huli ae mai ka pahikaua aku.
Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
23 Nakeke ke aapua ia ia, O ka maka o ka ihe a me ka pahi.
Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
24 Me ka hau ana a me ka huhu, ua ale no ia i ka aina: Aole ia e ku malie i ka wa e kani ai ka pu.
S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
25 I waena o na pu kani, i iho la ia, Ha, ha! A honi aku la ia i ke kaua ma kahi loihi, I ka uwa ana o na luna, a me ka hooho kaua.
Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
26 Na kou naauao anei e lele aku ka nisu, Hohola aku no ia i kona mau eheu ma ke kukulu hema?
Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
27 Na kau kauoha anei i lele ae iluna ka aeto, A e kau i kona punana ma kahi kiekie?
Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
28 Ma ka pali no ia i noho ai a hoomau ai, Maluna o kahi oioi o ka pohaku, a ma kahi paa.
Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
29 Malaila mai no ia i imi ai i ka mea pio, A nana ae kona maka i kahi loihi.
Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
30 O kana poe keiki, inu lakou i ke koko; A ma kahi o na heana, malaila no oia.
Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
