Ioba 29
1 OLELO hou mai la o Ioba i kana olelonane, i mai la,
Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
2 Ina e like au me na malama mamua, I na la a ke Akua i malama mai ai ia'u!
Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
3 I ka wa i lilelile ai kona kukui maluna o kuu poo, A ma kona malamalama hele no au mawaena o ka pouli!
Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
4 E like me au i na la o kuu oo ana, I ka wa i kuka pu ai me ke Akua ma kuu halelewa!
Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
5 I ka wa o ka Mea mana me au, I ka wa e hoopuni ana kuu poe keiki ia'u!
Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
6 I ka wa a'u i holoi ai i kuu mau wawae i ka waiu, A hookahe mai ka pohaku no'u i na kahawai aila!
Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
7 I kuu hele ana'ku ma ka pukapa i ke kulanakauhale, Ma ke alanui hoomakaukau iho au i kuu wahi noho!
Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
8 Ike mai ka poe kanaka opio ia'u, a pee iho la; A o ka poe kahiko, ala mai lakou a ku iluna.
Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
9 Noho malie na luna i ka olelo aku, A kau lakou i ka lima maluna o ko lakou waha.
Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
10 O ka leo o na'lii ua hunaia, Pipili ko lakou alelo me ko lakou kileo.
Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
11 A lohe ka pepeiao, hoomaikai no ia ia'u; A ike ka maka, hoike mai ia no'u:
Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
12 No ka mea, ua hoopakele au i ka poe hune e uwe ana, A me ka mea makua ole, aole ana mea kokua.
Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
13 O ka hoomaikai o ka mea ane make i kau mai maluna o'u: A hoohauoli no au i ka naau o ka wahinekanemake.
Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
14 Aahu iho no au i ka pono, a ua uhi mai ia ia'u; E like me ka aahu a me ke kaei poo, pela kuu olelohoopono.
V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
15 Ua lilo au i maka no ka makapo, I wawae hoi no ka oopa.
Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
16 He makua hoi au no ka poe ilihune; A o ka mea hakaka a'u i ike ole ai, ua huli aku au ia.
Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
17 Ua haki ia'u na kui o ka mea hewa, A ua kaili aku au i ka waiwai hao mai kona mau niho aku.
A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
18 Alaila i iho la au, e make auanei au iloko o kuu punana, A me he one la e hoonui auanei au i na la.
A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
19 Manamana ae la kuu aa ma na wai, A kau iho la ka hau, a ao ka po, maluna o kuu lala.
Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
20 Ua hou ko'u nani iloko o'u, A o ka'u kakaka, ua hooulu hou ia ma kuu lima.
Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
21 Hoolohe lakou ia'u a kakali hoi, A noho malie lakou i kau oleloao.
Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
22 Mahope o ka'u olelo ana, aole lakou i olelo hou, A kulu iho ka'u olelo maluna iho o lakou.
Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
23 Kakali lakou ia'u e like me ka ua; A hamama loa lakou i ko lakou waha, no ke kuaua hope.
Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
24 A akaaka au ia lakou, aole lakou i manao he oiaio; A o ka malamalama o kuu maka aole lakou i hookulou ilalo ia.
Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
25 Ua wae aku au i ko lakou aoao, a noho me he luna la, A noho au me he alii la maluna o ka poe kaua, E like me ka mea hooluolu i ka poe e uwe ana.
Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
