Ioba 2
1 A I kekahi la hoi i hele na keiki a ke Akua e hoike ia lakou iho imua o Iehova, o Satana hoi kekahi i hele mai iwaena o lakou e hoike ia ia iho imua o Iehova.
I stalo se opět jednoho dne, že když přišli synové Boží, aby se postavili před Hospodinem, přišel také i Satan mezi ně, aby se postavil před Hospodinem.
2 Olelo mai la o Iehova ia Satana, Nohea oe i hele mai nei? Olelo aku la o Satana ia Iehova, i aku la, Mai ka auwana ana ma ka honua, a mai ka hele ana io ia nei malaila.
Tedy řekl Hospodin Satanovi: Odkud jdeš? I odpověděl Satan Hospodinu, řka: Procházel jsem zemi, a obcházel jsem ji.
3 Olelo mai la o Iehova ia Satana, Ua noonoo pono anei oe i ka'u kauwa ia Ioba, aohe ona like ma ka honua, he kanaka pono a me ka pololei, ua makau i ke Akua, a ua hookaaokoa i ka hewa? A i keia wa ke hoopaa iho nei ma kona pono, aka, ua koi mai oe ia'u e ku e ia ia, e pepehi hala ole ia ia.
I řekl Hospodin Satanovi: Spatřil-lis služebníka mého Joba, že není jemu rovného na zemi, že jest muž sprostný a upřímý, bojící se Boha, a varující se zlého, a že po dnes trvá v upřímnosti své, ačkoli jsi ty mne popudil proti němu, abych jej hubil bez příčiny.
4 A olelo aku ia o Satana ia Iehova, i aka ia, He ili no ka ili, o ka mea a pau a ke kanaka, oia kana e haawi aku ai no kona ola.
A odpovídaje Satan Hospodinu, řekl: Kůži za kůži, a všecko, což má člověk, dá za sebe samého.
5 Aka, e kikoo aku oe i kou lima ano, a e hoopa aku i kona iwi a me kona io, a e hoino no oia ia oe imua o kou maka.
Ale vztáhni nyní ruku svou, a dotkni se kostí jeho, a masa jeho, nebude-liť v oči zlořečiti tobě.
6 Olelo mai la o Iehova ia Satana, Aia no ia iloko o kou lima; e malama no nae oe i kona ola.
Tedy řekl Hospodin Satanovi: Aj, v moci tvé buď, a však zachovej ho při životu.
7 A hele aku la o Satana mai ke alo aku o Iehova, a hahau aku la oia ia Ioba i na mai hehee ehaeha, mai ka poho o kona wawae a kona piko poo.
Protož vyšed Satan od tváři Hospodinovy, ranil Joba nežitem nejhorším, od zpodku nohy jeho až do vrchu hlavy jeho,
8 A lawe aku la ia i ka apana ipu lepo, a wauwau ia ia iho me ia; a noho iho la ia iloko o ka Iehuahi.
Tak že vzal střepinu, aby se jí drbal, usadiv se v popele.
9 Alaila olelo mai la kana wahine ia ia, Ke hoopaa nei anei oe ano ma kou pono? E hoino aku i ke Akua a make iho.
I řekla jemu žena jeho: Ještě vždy trváš v své upřímnosti? Zlořeč Bohu a umři.
10 Aka, i aku la oia ia ia, Ke olelo mai nei oe e like me ka olelo a kekahi o na wahine naaupo. Eia, e loaa anei ia kakou ka maikai mai ke Akua mai, aole anei e loaa ia kakou ka ino kekahi? Ma keia mea a pao, aole o Ioba i hewa me kona mau lehelehe.
Jížto řekl: Mluvíš, jako jedna z bláznivých mluvívá. Dobré-liž jen věci bráti budeme od Boha, zlých pak nebudeme přijímati? V tom ve všem nezhřešil Job rty svými.
11 A Iohe na makamaka ekolu o Ioba i keia ino i hiki mai maluna ona, hele mai kela mea keia mea mai kona wahi mai; o Elipaza no Temana, a o Biledada no Suha, a o Zopara no Naama: no ka mea, ua kuka pu lakou e halawai e uwe pu me ia a e hooluolu ia ia.
Když pak uslyšeli tři přátelé Jobovi o všem tom zlém, kteréž přišlo na něj, přišli jeden každý z místa svého: Elifaz Temanský, a Bildad Suchský a Zofar Naamatský, na tom zůstavše spolu, aby přijdouce k němu, politovali ho a těšili jej.
12 A nana ao la ko lakou mau maka iluna mai kahi mamao aku, aole hikou i ike ia ia, a hookiekie ae la lakou i ko lakou leo iluna, a auwe iho la; a haehae lakou o kela mea keia mea i kona aahu, a lulu i ka lepo maluna o ko lakou poo ma ka lani.
Kteříž pozdvihše očí svých zdaleka, nepoznali ho. Potom pozdvihše hlasu svého, plakali, a roztrhše jeden každý roucho své, házeli prachem nad hlavy své zhůru.
13 A noho pu iho lakou me ia ma ka lepo i na la ehiku a me na po ehiko, aole hoi i olelo iki aku kekahi o lakou ia ia: no ka mea, ike no lakou, ua nui loa kona ehaeha.
A seděli s ním na zemi sedm dní a sedm nocí, a žádný k němu nepromluvil slova; nebo viděli, že se velmi rozmohla bolest jeho.
