Isaia 64
1 I NA oe e wahi i na lani, a iho hoi ilalo, I hehee na mauna imua o kou alo,
Ó bys protrhl nebesa a sstoupil, aby se od přítomnosti tvé hory rozplynouti musily,
2 E like me ke ahi i hoa i ka laau liilii, A me ke ahi i hoolapalapa ai i ka wai, I mea e hookaulana'i i kou inoa iwaena o kou poe enemi, I haalulu hoi na lahuikanaka imua o kou alo!
(Jako od rozníceného ohně rozpouštějícího voda vře), abys v známost uvedl jméno své nepřátelům svým, a aby se před tváří tvou národové třásli;
3 Me kau i hana'i i na mea weliweli a makou i manao ole ai, No ka mea, iho mai no oe, i hehee na mauna imua o kou alo.
Jako když jsi činil hrozné věci, jichž jsme se nenadáli, sstoupil jsi, před oblíčejem tvým hory se rozplývaly;
4 Mai ka wa kahiko loa mai, aole i lohe lakou, aole i komo i ka pepeiao, Aole hoi i ike aku ka maka i ke Akua e ae, ke kaawale oe, I hana pela i ka mea kakali ia ia.
Èehož se od věků neslýchalo, a ušima nepochopilo, oko nevídalo Boha kromě tebe, aby tak činil tomu, kterýž naň očekává.
5 Ua kuikahi no oe me ka mea olioli i ka hana i ka pono, Ka mea e hoomanao ia oe ma kou mau aoao; Aia hoi, ua huhu mai no oe, no ka mea, ua hana hewa makou; Maloko o kela mau mea, ua oia mau no, A e hoolaia no hoi makou.
Vyšel jsi vstříc tomu, kdož ochotně činí spravedlnost, a na cestách tvých na tě se rozpomínali. Aj, ty rozhněvals se, proto že jsme hřešili na nich ustavičně, a však zachováni budeme,
6 Aka, ua like no makou a pau me ka mea haumia, Ua like hoi ko makou pono a pau me ke kapa pea; A mae wale no hoi makou a pau, e like me ka lau; A ua kaikai aku no ko makou hewa ia makou, e like me ka makani.
Ačkoli jsme jako nečistý my všickni, a jako roucho ohyzdné všecky spravedlnosti naše. Pročež pršíme jako list my všickni, a nepravosti naše jako vítr zachvacují nás.
7 Aohe mea i hea aku i kou inoa, A hoala ia ia iho e hooikaika aku ma ou la; No ka mea, ua huna oe i kou maka, mai o makou aku, A ua hoomaule hoi ia makou no ko makou mau hewa.
Nadto není žádného, ješto by vzýval jméno tvé, a probudil se k tomu, aby se chopil tebe, aspoň když jsi skryl tvář svou před námi, a způsobil to, abychom mizeli pro nepravosti naše.
8 Ano la, o oe, e Iehova, ko makou Makua, O makou no ka lepo, o oe ko makou potera; A o makou no a pau ka hana a kou lima.
Ale již, ó Hospodine, ty jsi otec náš, my hlina, ty pak učinitel náš, a tak jsme všickni dílo ruky tvé.
9 Mai ukiuki nui mai oe, e Iehova, Mai hoomanao mau loa hoi i ka hewa: Aia hoi, ke nonoi aku nei makou ia oe, e nana mai, O makou no a pau kou poe kanaka.
Nehněvejž se tak velmi, Hospodine, aniž se na věky rozpomínej na nepravost. Ó vzhlédniž, prosíme, všickni my lid tvůj jsme.
10 Ua lilo no kou mau kulanakauhale laa i waonahele, He waonahele o Ziona, He wahi neoneo o Ierusalema.
Města svatosti tvé obrácena jsou v poušť, Sion v poušť, i Jeruzalém v pustinu obrácen.
11 O ko makou hale laa, a nani hoi, Kahi a ko makou poe makua i hoonani ai ia oe, Ua pau ia i ke ahi; A ua anaiia hoi ko makou mau mea maikai a pau.
Dům svatosti naší a okrasy naší, v kterémž tě chválívali otcové naši, ohněm zkažen, a cožkoli jsme měli nejvzácnějšího, jest popléněno.
12 E uumi anei oe ia oe no keia mau mea, e Iehova? E noho ekemu ole anei oe, a e hoopilikia loa mai ia makou?
I zdaliž pro ty věci, Hospodine, se zdržíš? Mlčeti a nás tak velmi trápiti budeš?
