Ezekiela 3
1 OLELO mai la hoi oia ia'u, E ke keiki a ke kanaka, e ai oe i ka mea i loaa ia oe; e ai oe i keia owili, a e hele e olelo i ka ohana a Iseraela.
Tedy řekl mi: Synu člověčí, což před tebou jest, sněz, sněz knihu tuto, a jdi, mluv k domu Izraelskému.
2 A oaka ae la kuu waha, a hanai mai la oia ia'u i kela owili.
I otevřel jsem ústa svá, a dal mi snísti knihu tu,
3 A i mai la oia, E ke keiki a ke kanaka, e hanai oe i kou opu, a e hoopiha i kou mau naau i keia owili a'u e haawi nei ia oe. Alaila ai iho la au, a ua like ia iloko o kuu waha me ka meli i ka ono.
Řka ke mně: Synu člověčí, nakrm břicho své, a střeva svá naplň knihou touto, kteroužť dávám. I snědl jsem, a byla v ústech mých jako med sladká.
4 Olelo mai la hoi oia ia'u, E ke keiki a ke kanaka, e hele oe i ka ohana a Iseraela, a e olelo aku i ka'u mau olelo ia lakou.
Za tím řekl mi: Synu člověčí, jdiž k domu Izraelskému, a mluv k nim slovy mými.
5 No ka mea, aole oe i hoounaia i kanaka lehelehe hohonu, me ka olelo paakiki, oka, i ka ohana a Iseraela;
Nebo nebudeš poslán k lidu hluboké řeči a nesnadného jazyka, ale k domu Izraelskému.
6 Aole i na lahuikanaka he nui, me ka lehelehe hohonu, a me ka olelo paakiki, a maopopo ole ia oe ka lakou mau huaolelo. Ina i hoouna aku au ia oe io lakou la, ina ua lohe lakou ia oe.
Ne k národům mnohým hluboké řeči a nesnadného jazyka, jejichž bys slovům nerozuměl, ješto, kdybych tě k nim poslal, uposlechli by tebe.
7 Aka, aole e hoolohe ka ohana a Iseraela ia oe, no ka mea, aole lakou e hoolohe mai ia'u: no ka mea, ua pau ka ohana a Iseraela i ka hookano a me ka naau paakiki.
Ale dům Izraelský nebudou tě chtíti poslouchati, poněvadž nechtí poslouchati mne; nebo všecken dům Izraelský jest tvrdočelný a zatvrdilého srdce.
8 Eia hoi, ua hooolea au i kou wahi maka e ku e i ko lakou mau wahi maka, a me kou lae e ku e i ko lakou mau lae.
Ale učinil jsem tvář tvou tvrdou proti tváři jejich, a čelo tvé tvrdé proti čelu jejich.
9 Me he daimana la a oi aku ka oolea mamua o ko ka pohakupaea i hana aku au i kou lae: mai makau aku ia lakou, mai pilihua hoi oe i ko lakou helehelena, no ka mea, he ohana kipi lakou.
Jako kámen přetvrdý, pevnější než skálu učinil jsem čelo tvé; nebojž se jich, aniž se strachuj tváři jejich, proto že dům zpurný jsou.
10 Olelo mai la hoi oia ia'u, E ke keiki a ke kanaka, o na huaolelo a pau a'u e olelo aku ai ia oe, oia kau e hookomo i kou naau, a e hoolohe hoi me kou mau pepeiao.
I řekl ke mně: Synu člověčí, všecka slova má, kterážť mluviti budu, přijmi v srdce své, a ušima svýma slyš.
11 E eu oe e hele aku i ka poe pio i na keiki a kou poe kauaka, a e olelo aku ia lakou, a e hai aku ia lakou, Penei ka olelo ana a Iehova ka Haku; ina paha e lohe lakou, a ina paha e lohe ole lakou.
A jdi k zajatým, k synům lidu svého, a mluv k nim, a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin, již oni slyšte neb nechte.
12 Alaila kaikai ae la ka uhane ia'u, a lohe iho la au mahope iho o'u i ka leo me he kamumu o ka hele nui ana la, e i ana, E hoomaikaiia'e ka nani o Iehova mai kona wahi ae;
Tehdy odnesl mne Duch, a slyšel jsem za sebou hlas hřmotu velikého: Požehnaná sláva Hospodinova z místa svého.
13 A me ke kamumu ana o na eheu o na mea ola i hoopa aku kekahi i kekahi, a me ke kamumu pu ana o na huila me lakou, a me ke kamumu ana o ka hele nui ana.
A hlas křídel těch zvířat, kteráž se vespolek dotýkala, a hlas kol naproti nim, a hlas hřmotu velikého.
14 Kaikai ae la hoi ka uhane ia'u, a lawe aku ia'u, a hele au me ke kaumaha loa a me ka wela o ko'u uhane; aka, ua kau ikaika mai ka lima o Iehova maluna iho o'u.
Duch pak odnesl mne, a vzal mne, a odšel jsem truchliv, v hněvě ducha svého, ale ruka Hospodinova nade mnou silnější byla.
15 Alaila hele au i ka poe pio ma Telabiba, e noho ana ma ka muliwai Kebara, a noho iho la ma ko lakou wahi i noho ai, a noho pilihua no au malaila iwaena o lakou i na la ehiku.
I přišel jsem k zajatým do Telabib, bydlícím při řece Chebar, a seděl jsem, kdež oni bydlili. Seděl jsem, pravím, sedm dní u prostřed nich s užasnutím.
16 Eia keia, i ka pau ana o na la ehiku, hiki mai la ka olelo a Iehova ia'u, i mai la,
I stalo se po dokonání sedmi dnů, že se stalo slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
17 E ke keiki a ke kanaka, ua hoolilo au ia oe i kiai no ka ohana a Iseraela; nolaila e hoolohe i ka olelo ma kuu waha, a e ao aku ia lakou, na'u aku.
Synu člověčí, strážným jsem tě postavil nad domem Izraelským, abys slyše slovo z úst mých, napomínal jich ode mne.
18 Aia olelo aku au i ke kanaka hewa, E make io no oe; a ao ole aku oe ia ia, aole olelo ia ia e ao ia ia e haalele i kona aoao hewa, e hoola ia ia; e make no ua mea hewa la iloko o kona hewa; aka, e hoopai no au i kona koko ma kou lima.
Když bych já řekl bezbožnému: Smrtí umřeš, a nenapomenul bys ho, ani nemluvil, abys ho odvedl od cesty jeho bezbožné, proto abys ho při životu zachoval: ten bezbožný pro nepravost svou umře, ale krve jeho z ruky tvé vyhledám.
19 Aka, ina ao aku oe i ke kanaka hewa, aole nae ia i huli, mai kana hana hewa ana, aole hoi mai kona aoao hewa mai, e make no ia iloko o kona hewa; aka, ua hoopakele oe i kou uhane iho.
Paklibys ty napomenul bezbožného, a neodvrátil by se od bezbožnosti své, a od cesty své bezbožné, onť pro nepravost svou umře, ale ty duši svou vysvobodíš.
20 Eia hoi, ina i huli ae ke kanaka pono mai kona pono ae, a hana hoi ma ka hewa, a waiho iho au i ka mea e hina ai imua ona, e make no ia; no kau ao ole aku ia ia, iloko o kona hewa e make ai no ia, aole hoi e hoomanaoia kona pono ana i hana'i: aka, e hoopai aku au i kona koko ma kou lima.
Odvrátil-li by se pak spravedlivý od spravedlnosti své, a činil by nepravost, a já bych položil urážku před něj, a tak by umřel, ty pak bys ho nenapomenul: pro hříchť svůj umře, aniž na pamět přijde která spravedlnost jeho, kterouž činil, ale krve jeho z ruky tvé vyhledám.
21 Aka, ina i ao aku oe i ka mea pono, i ole e hana hewa, a hana hewa ole hoi ka mea pono, e ola io no ia, no ka mea, ua aoia'ku ai: a ua hoopakele hoi oe i kou uhane iho.
Pakli bys ty napomenul spravedlivého, aby nehřešil spravedlivý, a on by nehřešil, jistě že bude živ; nebo napomenut byl. Ty také duši svou vysvobodíš.
22 A kau mai la ka lima o Iehova maluna o'u malaila; a olelo mai la oia ia'u, E ka oe iluna e hele aku i ka papu, a malaila e kamailio ai au me oe.
I byla tam nade mnou ruka Hospodinova, kterýžto řekl mi: Vstaň, jdi do tohoto údolí, a tam mluviti budu s tebou.
23 Alaila ku ae la au iluna a hele aku la i ka papu, aia hoi, ku mai la ka nani o Iehova malaila, e like me ka nani a'u i ike ai ma ka muliwai Kebara a moe iho la au ilalo ke alo.
A tak vstav, šel jsem do toho údolí, a aj, sláva Hospodinova stála tam, jako sláva, kterouž jsem viděl u řeky Chebar. I padl jsem na tvář svou.
24 Alaila komo mai la ka uhane iloko o'u, a hooku mai la ia'u ma kuu mau wawae, a kamailio me an, a i mai la la'u, E hele oe a papani ia oe iho iloko o kou hale;
Tehdy vstoupil do mne Duch, a postaviv mne na nohy, mluvil ke mně, a řekl mi: Jdiž, zavři se v domě svém.
25 Aka, o oe, e ke keiki a ke kanaka, ea, e kau lakou i kaula maluna ou, a e hoopaa lakou ia oe me ia, aole hoi oe o hele iwaho iwaena o lakou.
Nebo na tě, synu člověčí, aj, dadí na tě provazy, a sváží tě jimi, a nebudeš moci vyjíti mezi ně.
26 A e hoopili ae au i kou alelo i ke aluna o kou waha, a e lilo oe i mea leo ole, aole hoi oe he mea ao aku ia lakou; no ka mea, he ohana kipi lakou.
A já učiním, aby jazyk tvůj přilnul k dásním tvým, a abys oněměl, a nebyl jim mužem domlouvajícím, protože dům zpurný jsou.
27 Aka, i ka wa e olelo aku ai au ia oe, e wehe au i kou waha, a e olelo aku oe ia lakou. Ke i mai nei o Iehova ka Haku, O ka mea lohe, e lohe ia, a o ka mea hoolohe ole, e hoolohe ole no ia; no ka mea, he ohana kipi lakou.
Ale když mluviti budu s tebou, otevru ústa tvá, a díš jim: Takto praví Panovník Hospodin: Kdo slyšeti chce, nechť slyší, a kdo nechce, nechť nechá, že dům zpurný jsou.
