Oihana 16
1 A HELE aku la ia i Derebe a me Lusetera; aia hoi, malaila kekahi haumana, o Timoteo kona inoa, he keiki ia na kekahi wahine Iudaio i manaoio; a o kona makuakane hoi he Helene.
Dorazili do Derbe a pak do Lystry. Tam žil mladý věřící muž jménem Timoteus, syn křesťanské Židovky a pohanského otce.
2 Ua hoike maikai ia oia e na hoahanau ma Lusetera a me Ikonio.
Křesťané v Lystře a Ikoniu si ho velice pochvalovali.
3 Makemake aku la o Paulo ia ia e hele pu me ia; lawe iho la oia ia ia, okipoepoe iho la, no ka poe Iudaio i noho ma ia mau wahi; no ka mea, us ike no hoi lakou a pau i kona makuakane, he Helene.
Také Pavel si ho oblíbil a vybral za svého dalšího průvodce. Protože v těchto oblastech měli stále co činit s židovskými usedlíky, kteří Timotea znali a považovali ho podle otce za pohana, Pavel mu raději doporučil obřízku.
4 A i ko lakou kaahele ana i na kulanakauhale, haawi mai la ia lakou e malama i na olelo i hooholoia'i e na lunaolelo, a me na lunakahiko ma Ierusalema.
Putovali pak společně do dalších měst a seznamovali je s dopisem apoštolů a vedoucích jeruzalémské církve.
5 Pela i hookupaaia'i na ekalesia ma ka manaoio, a hoonuiia ae la ka ekalesia i kela la i keia la.
Maloasijské sbory se upevňovaly ve víře a také tam stále přibývali noví křesťané.
6 A hele lakou ma Perugia, a me ka aina o Galatia, papa mai la ka Uhane Hemolele ia lakou, mai hai aku i ka olelo ma Asia;
Tak procestovali Frygii a obrátili se nazpět do Galacie, protože neměli vnitřní jistotu, že mají pokračovat dále na západ do provincie Asie. Pak chtěli na pobřeží Černého moře do Bytinie, ale cítili, že ani tam je Kristus neposílá.
7 A hiki mai la lakou i Musia, hoao iho la e hele ia Bitunia; aka, aole i ae mai ka Uhane ia lakou.
8 A maalo ae ia Musia, iho aku la lakou a hiki i Teroa.
Obrátili se tedy znovu k západu, bez zdržování prošli Mysií, až dorazili do Troady.
9 A ikea mai la e Paulo i ka po ka hihio; ku mai la kokahi kanaka no Makedonia, nonoi mai la ia ia, i mai la, E hele mai i Makedonia, e kokua mai ia makou.
V noci měl Pavel sen. Stál před ním muž v makedonském kroji a prosil ho: „Přeplav se do Makedonie a pomoz nám!“
10 I kona ike ana i ka hihio, imi koke aku la makou, e hele ia Makedonia, no ka mea, i ko makou manao ua kahea mai ka Haku ia makou, e hai aku i ka euanelio ia lakou.
My všichni jsme uvěřili, že tento sen byl Božím příkazem, abychom šířili zvěst o spáse také v Evropě, a hned jsme se začali připravovat na cestu.
11 Nolaila hoi, hookuuia makou mai Teroa, a holo pololei aku la i Samoterake, a ia la iho, i Neapoli;
Z troadského přístavu jsme se plavili na ostrov Samotraké a na evropskou pevninu jsme vystoupili v makedonské Neapoli.
12 A malaila aku i Pilipi, oia ke kulanakauhale nui o ia aoao o Makedonia, he panalaau ia. Noho iho la makou ma ia kulanakauhale i kekahi mau la.
Po souši jsme pokračovali do Filip, nejvýznamnějšího města severní Makedonie, obydleného hlavně římskými kolonisty. Tam jsme se usadili na několik dní.
13 A i ka la Sabati hele ako la makou iwaho o ke kulanakauhale ma kekahi kahawai, i kahi e pule mau ia'i; noho iho la makou, e olelo aku i na wahine i akoakoaia.
Protože ve městě nebyla synagoga, vyšli jsme v sobotu za bránu na břeh řeky. Předpokládali jsme totiž, že by se tam mohli scházet místní židé a bohabojní pohané k modlitbám. Byla tam opravdu skupina žen, a tak jsme se posadili a mluvili k nim.
14 A o kekahi wahine, o Ludia kona mea, no ke kulanakauhale, no Tuateira, he wahine kuai i ka lole poni, na hoomana hoi i ke Akua, hoolohe mai la ia, a na ka Haku no i holahola kona naau, i hoolohe ia i na mea i oleloia'i e Paulo.
Mezi posluchačkami byla také Lydie, obchodnice s purpurovými sukny, pohanka, která uvěřila v Boha. Kristovo slovo ji zaujalo a ona dychtivě naslouchala Pavlovu kázání.
15 A bapetizoia iho la ia, a me ko kona hale, a nonoi mai la ia, i mai la, Ina manao oukou na malama pono wau i ka Haku, e hele mai i ko'u bale, e noho ai. Koi mai la oia ia makou.
Přijala s celou svou rodinou křest a přiměla nás, abychom se stali hosty v jejich domě.
16 I ko makou hele ana i kahi e pule ai, halawai mai la kekahi kaikamahine me makou he uhane kilokilo koloko ona; oia no ka i waiwai nui ai kona mau haku, no kana kilokilo ana.
Když jsme zase jednou šli na místo modliteb, potkala nás mladá otrokyně, která měla věštecké nadání. Její majitelé na tom pořádně vydělávali.
17 Hahai mai la no hoi oia ia Paulo a me makou, a kahea mai la, i mai, O keia mau kanaka, he mau kauwa lakou na ke Akua kiekie loa, na lakou no i hoike mai ia kakou i ke ala o ke ola.
Připojila se hned k nám a hlasitě vyvolávala: „Vidíte ty lidi? To jsou sluhové nejvyššího Boha a říkají nám, jak najít záchranu!“
18 Hana mai no ia i kela mea i na la he nui. Ana ae la o Paulo, a huli ae la, i aku i ua uhane la, Ke hookikina aku nei au ia oe, ma ka inoa o Iesu Kristo, e puka mai mawaho ona. Puka mai la no ia ia hora no.
Tak to dělala den za dnem. Pavel to těžce nesl a jednoho dne jí přikázal: „Ve jménu Ježíše Krista, okamžitě přestaň!“Dívka se probrala ze svého vytržení a úplně tu schopnost ztratila.
19 A ike iho la kona mau haku ua lilo ko lakou mea i waiwai ai, hopu mai la lakou ia Paulo laua me Sila, a kauo aku la ia lana i kahi kuai, i na'lii;
To ovšem rozzlobilo její pány, kteří přišli o zdroj značných příjmů.
20 A alako aku la ia laua i na luna, i aku la, Ua nui loa ka hoohaunaele ana mai o keia mau kanaka Iudaio i ko kakou kalanakauhale,
Přivlekli Pavla a Silase na radnici před soudce a vznesli proti nim vážné obvinění: „To jsou židé, kteří pobuřují v našem římském městě a snaží se tu šířit svoje náboženství.“
21 A ke ao mai nei laua i ka aoao pono ole ia kakou ke apo aku a malama, no ka mea, ho poe Roma kakou.
22 Ku e pu mai la ka ahakanaka ia laua, a haehae iho la na luna i ko laua kapa, kauoha aku la e hahau ia laua.
Srocený lid se také připojil k tomu obvinění a úředníci tedy dali Pavla a Silase zmrskat pruty po nahém těle.
23 Hahau nui mai la lakou ia laua, hahao aku la ia laua iloko o ka halepaahao, kauoha aku la i ka luna o ka halepaahao, e kiai ikaika loa ia.
Po krutém bičování je předali vězeňskému strážci do přísné vazby.
24 I ka loaa ana o keia kauoha, hahao aku la oia ia laua maloko lilo o ka halepaahao, a hoopaa iho la i ko laua mau wawae ma ka laau.
Ten je vsadil do nejhlubší kobky a nohy jim sevřel kládou.
25 A i ko aumoe, pule aku la o Paulo laua o Sila, himeni iho la i ke Akua, a lohe mai la ka poo paahao ia laua.
Pavel a Silas se ještě o půlnoci hlasitě modlili a zpívali Bohu chvalozpěvy, až se to rozléhalo celou věznicí.
26 Emo ole hoi he olai nm, haalulu ae la ke kumu o ka halepaahao; a wehe koke ia iho la na puka a pau, a hemo wale no hoi na mea paa o lakou a pau.
Tu se zatřásla země, základy vězení byly porušeny, dveře vyvaleny a okovy se uvolnily.
27 A o ka luna o ka halepaahao, ala iho la ia, mai ka hiamoe ana, ike ae la ua hamama na puka o ka halepaahao, unuhi aku la ia i ka pahikaua, e pepehi ia ia iho; no ka mea, manao iho la ia, ua holo na paahao.
Žalářník se probudil a viděl, co se stalo. Tasil svůj meč a chtěl se jím probodnout, protože se domníval, že vězňové utekli, a on za ně ručil svým životem.
28 A hea mai la o Paulo me ka leo nui, i mai la, Mai hana ino oe ia oe iho; no ka mea, eia no makou a pau.
Pavel na něj zavolal: „Nezabíjej se, vždyť nikdo neutekl!“
29 Noi aku la ia i kukui, lele aku la iloko, e haalulu ana, moe iho la imua o Paulo laua me Sila,
Správce žaláře popadl pochodeň, seběhl do jejich kobky a vrhl se před nimi na kolena.
30 A kai mai la ia laua mawaho, i aku la, E na haku, heaha ka'u e hana'i i ola au?
Pak je vyvedl ven a ptal se: „Vy jste jistě bohové; co mám dělat, abych byl zachráněn?“
31 I mai la laua, E manaoio aku i ka Haku ia Iesu Kristo, a e ola oe a me ko ka hale ou.
Řekli mu: „Bůh je Ježíš Kristus, v něho uvěř a budeš zachráněn s celou rodinou.“
32 Hai mai la laua ia ia i ka olelo a ka Haku, a i ka poe a pau maloko o kona hale.
A vyprávěli jemu a všem obyvatelům jeho domácnosti o Kristu.
33 Ia hora no o ka po, lawe ae la oia ia laua, a holoi iho la i ko laua mau palapu; a bapetizo koke ia iho la ia a me kona poe a pau.
Žalářník je pečlivě ošetřil a ještě v noci se dal s celou svojí rodinou i otroky pokřtít.
34 Alakai aku la oia la laua iloko o kona hale, a kau mai i ka papaaina, a olioli iho la ia me kona mau ohua a pau, me ka manaoio aku i ke Akua.
Pak zasedli ke stolu a bylo tam veselo, vždyť uvěřili v živého Boha!
35 A ao ae la, hoouna mai la na luna i ilamuku, i mai la, E kuu aku i kela mau kanaka.
Ráno k němu poslali úředníci vojáka se vzkazem, aby apoštoly propustil.
36 A hai aku la ka luna o ka halepaahao i keia mau olelo ia Paulo, Ua hoouna mai nei na luna e kuu wale aku ia olua; no ia mea, e puka iwaho, a e hele me ka maluhia.
Žalářník měl radost, že mohou klidně odejít,
37 Aka, i mai la o Paulo ia lakou, Ua hanau akea mai la lakou ia maua he mau Roms, me ka hooku ole i ka hala, a ua hahao mai maloko o ka halepaahao; a ke manao nei anei lakou e kipaku malu ia maua? Aole loa pela; na lakou no e kii mai, a e kai aku ia maua iwaho
ale Pavel si postavil hlavu: „To tedy ne! Nás, římské občany, dají bez výslechu veřejně zmrskat, vsadit do žaláře, a teď by se nás chtěli v tichosti zbavit? Ať pěkně sami přijdou a propustí nás.“
38 Hai ae la na ilamuku i keia mau olelo i na luna; a lohe lakou, he mau Roma, makau iho la lakou.
Voják to vyřídil. Městští úředníci se polekali té skutečnosti, že Pavel a Silas jsou občany Římské říše.
39 Hele ae la lakou, nonoi ae la ia laua, a kai aku la mawaho, nonoi aku la e haalele laua ia kulanakauhale.
Přišli tedy s omluvami, ale prosili je, aby opustili Filipy.
40 A hele aku la laua mawaho o ka halepaahao, a komo ako la iloko o ka hale o Ludia; a ike laua i na hoahanau, a hooikaika aku la ia lakou, alaila hele aku la laua.
A tak apoštolové ještě navštívili křesťanku Lydii, kde se setkali s věřícími, potěšili se navzájem a odešli z města.
