< Zabura 139 >

1 Don mai bi da kaɗe-kaɗe. Ta Dawuda. Zabura ce. Ya Ubangiji, ka bincike ni ka kuwa san ni.
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
2 Ka san sa’ad da na zauna da sa’ad da na tashi; ka san tunanina daga nesa.
Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
3 Ka san fitata da kuma kwanciyata; ka saba da dukan hanyoyina.
Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
4 Kafin in yi magana da harshena ka santa gaba ɗaya, ya Ubangiji.
Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
5 Ka kewaye ni, gaba da baya; ka sa hannunka a kaina.
Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
6 Irin wannan sanin game da ni ya fi ƙarfin magana, ya fi ƙarfi in gane.
Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
7 Ina zan tafi daga Ruhunka? Ina zan gudu in tafi daga gabanka?
Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
8 In na haura zuwa sammai, kana a can; in na yi gado a zurfafa, kana a can. (Sheol h7585)
Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
9 In na tashi a fikafikan safiya, in na sauka a gefe mai nisa na teku,
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
10 can ma hannunka zai bishe ni, hannunka na dama zai riƙe ni gam.
I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
11 In na ce, “Tabbatacce duhu zai ɓoye ni haske kuma zai zama dare kewaye da ni,”
Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
12 duhu ma ba zai zama duhu gare ka ba; dare zai haskaka kamar rana, gama duhu ya yi kamar haske gare ka.
Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
13 Gama ka halicci ciki-cikina; ka gina ni gaba ɗaya a cikin mahaifar mahaifiyata.
Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
14 Ina yabonka domin yadda ka yi ni abin tsoro ne da kuma abin mamaki; ayyukanka suna da banmamaki, na san da haka sosai.
Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
15 Ƙasusuwana ba a ɓoye suke a gare ka ba sa’ad da aka yi ni asirce. Sa’ad da saƙa ni gaba ɗaya a zurfafan duniya.
Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
16 Idanunka sun ga jikina marar fasali; dukan kwanakin da aka tsara mini a rubuce suke a littafinka kafin ɗayansu yă kasance.
Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
17 Tunaninka suna da daraja gare ni, ya Allah! Yawansu ba su da iyaka!
Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
18 A ce zan iya ƙirgansu, za su fi yashin teku yawa. Sa’ad da na farka, ina nan tare da kai har yanzu.
Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
19 Da kawai za ka kashe mugaye, ya Allah! Ku rabu da ni, ku masu kisankai!
Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
20 Suna magana game da kai da mugun nufi; maƙiyanka suna ɗaukan sunanka a banza.
Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
21 Ba ina ƙin masu ƙinka ba, ya Ubangiji, ina kuma ƙyamar waɗanda suke tayar maka ba?
Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
22 Ba ni da wani abu da nake musu sai kiyaye kawai; na ɗauke su abokan gābana.
Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
23 Ka bincike ni, ya Allah ka kuma san zuciyata; ka gwada ni ka kuma san damuwata.
Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
24 Duba ko akwai wani laifi a cikina, ka bishe ni a madawwamiyar hanya.
A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.

< Zabura 139 >