Ayuba 4
1 Sai Elifaz mutumin Teman ya amsa,
Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 “In wani ya yi maka magana, za ka ji haushi? Amma wa zai iya yin shiru?
Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
3 Ka tuna yadda ka yi wa mutane da yawa magana, yadda ka ƙarfafa hannuwa marasa ƙarfi.
Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
4 Maganarka ta ƙarfafa waɗanda suka yi tuntuɓe; ka ƙarfafa gwiwoyin da suka rasa ƙarfinsu.
Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
5 Amma yanzu wahala ta zo maka, sai ka karaya; wahala ta sa ka rikice.
Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
6 Ashe bai kamata ka dogara ga Allahnka ba, amincinka kuma yă zama begenka?
Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
7 “Ka duba ka gani yanzu. Wane marar laifi ne ya taɓa hallaka? Ko an taɓa hallaka masu adalci?
Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
8 Na kula cewa waɗanda suke huɗa gonar mugunta, da waɗanda suke shuka mugunta, su ne suke girbe mugunta.
Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
9 A sa’a ɗaya Allah yake hallaka su, cikin fushinsa yakan hallaka su.
Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
10 Zakoki suna ruri suna gurnani; duk da haka an karya haƙoran manyan zakoki.
Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
11 Zakoki suna mutuwa domin ba dabbar da za su kashe su ci,’ya’yan zakanya kuma sun watse.
Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
12 “Asirce aka gaya mini maganan nan, da ƙyar kunnuwana suka iya ji.
Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
13 Cikin mafarki da tsakar dare, lokacin kowa yana zurfin barci, na sami saƙon nan.
V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
14 Tsoro da fargaba suka kama ni har duk ƙasusuwan jikina suka yi ta rawa.
Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
15 Wani iska ya taɓa mini fuska, sai tsigar jikina ta tashi.
Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
16 Ya tsaya cik, amma ban iya sani ko mene ne ba. Wani abu ya tsaya a gabana, na kuma ji murya.
Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
17 ‘Ko zai yiwu mutum yă fi Allah adalci, ko kuma mutum yă fi wanda ya halicce shi tsarki?
Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
18 In Allah bai yarda da bayinsa ba, in ya sami mala’ikunsa da laifi,
Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
19 to, su wane ne mutane masu zama a gidan da aka yi da laka, waɗanda da ƙura aka yi harsashensu, waɗanda za a iya murƙushe su kamar asu!
Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
20 Tsakanin safe da yamma mai yiwuwa ne ragargaza su; farat ɗaya, su mutu har abada.
Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
21 Ba a tuge igiyar tentinsu, don su mutu ba tare da hikima ba?’
Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
