Chante Salomon 4
1 A la ou bèl, cheri mwen an, a la ou bèl! Zye ou tankou toutrèl dèyè vwal ou; cheve ou tankou yon bann kabrit ki fin desann sòti Mòn Galaad.
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád.
2 Dan ou tankou yon bann mouton ak lenn fenk taye ki sot benyen. Yo tout fè pòtre jimo yo, ni youn nan yo pa pèdi pitit li.
Zubové tvoji podobní stádu ovcí jednostejných, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
3 Lèv ou tankou fisèl wouj e bouch ou tèlman bèl. De bò figi ou tankou yon tranch grenad dèyè vwal ou.
Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a řeč tvá ozdobná; jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
4 Kou ou tankou fò David la, bati ak wòch byen ranje sou sila yo mete mil boukliye yo, tout boukliye won a mesye pwisan yo.
Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k chování zbroje, v níž na tisíce pavéz visí, vše štítů mužů udatných.
5 De tete ou tankou de jèn ti antilòp; jimo manman k ap chache manje pami flè lis yo.
Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních, jenž se pasou v kvítí.
6 Jiskaske jou a bese pou l vin fre e lonbraj yo vin disparèt, mwen va trase chemen mwen rive nan mòn fèy bazilik la, ak nan kolin lansan an.
Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové, poodejdu k hoře mirrové a pahrbku kadidlovému.
7 Ou fin bèl nèt, cheri mwen an, e nanpwen defo nan ou.
Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poškvrny.
8 Vin avè m soti Liban, fi maryaj mwen an; m bezwen ou vini avè m sòti Liban. Vwayaje desann soti nan wo pwent Amana, soti nan wo pwent Mòn Senir ak Hermon; soti nan kav lyon yo, nan mòn a leyopa yo.
Se mnou z Libánu, ó choti má, se mnou z Libánu půjdeš, a pohledíš s vrchu hory Amana, s vrchu Senir a Hermon, z peleší lvových a s hor pardových.
9 Ou fè kè m bat pi vit sè mwen, fi maryaj mwen an; ou te fè kè m bat pi vit ak yon sèl ti kout zye tou kout, ak yon sèl bout fisèl nan kolye ou.
Jala jsi srdce mé, sestro má choti, jala jsi srdce mé jedním okem svým, a jedinou točenicí hrdla svého.
10 A la bèl lanmou ou bèl, sè mwen an, fi a maryaj mwen an! A la pi bon lanmou ou pi bon pase diven e bon odè a lwil ou depase tout kalite epis!
Jak utěšené jsou milosti tvé, sestro má choti! Jak vzácnější jsou milosti tvé než víno, a vůně mastí tvých nade všecky vonné věci.
11 Lèv ou, fi a maryaj mwen an, gen gou siwo myèl; siwo myèl ak lèt anba lang ou. Bon odè vètman ou tankou bon odè Liban an.
Strdí tekou rtové tvoji, ó choti, med a mléko pod jazykem tvým, a vůně roucha tvého jako vůně Libánu.
12 Yon jaden fèmen ak kle se sè mwen, fi a maryaj mwen; yon jaden wòch ki fèmen, yon fontèn dlo ki ansèkle.
Zahrada zamčená jsi, sestro má choti, vrchoviště zamčené, studnice zapečetěná.
13 Boujon ou se yon chan kiltive ak pye grenad, ak fwi chwazi, pye jasmen ak ti bonm;
Výstřelkové tvoji jsou zahrada stromů jablek zrnatých s ovocem rozkošným cypru a nardu,
14 ti bonm ak safran, sitwonèl ak kannèl, ak tout bwa lansan yo, lami ak lalwa, ansanm ak tout meyè kalite epis yo.
Nardu s šafránem, prustvorce s skořicí, a s každým stromovím kadidlo vydávajícím, mirry a aloes, i s všelijakými zvláštními věcmi vonnými.
15 Ou menm se yon sous jaden, yon pwi dlo fre ak ti ravin dlo k ap kouri soti Liban.
Ó ty sám vrchoviště zahradní, studnice vod živých, a tekoucích z Libánu.
16 Leve, o van nan nò a, e vini van nan sid! Fè jaden mwen respire ak souf bon odè; kite epis li yo vante gaye toupatou. Ke cheri mwen an vin nan jaden li an pou manje tout fwi chwa li yo.
Věj, větříčku půlnoční, a přiď, větříčku polední, prověj zahradu mou, ať tekou vonné věci její, a ať příjde milý můj do zahrady své, a jí rozkošné ovoce své.
