Sòm 78
1 Yon Sòm a Asaph Koute, O pèp mwen an a lenstriksyon mwen. Panche zòrèy Ou vè pawòl a bouch mwen.
Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
2 Mwen va ouvri bouch mwen avèk yon parabòl. Mwen va pale pawòl fonse a tan ansyen yo,
Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
3 ke nou te tande, konnen e ke papa zansèt nou yo te fè nou konprann.
Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
4 Nou p ap kache yo a pitit nou yo, men nou va pale a jenerasyon k ap vini yo, tout lwanj SENYÈ a, fòs Li ak gran mèvèy ke Li te konn fè yo.
Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
5 Paske Li te etabli yon temwayaj nan Jacob e te chwazi yon lwa an Israël, sou (sila) Li te kòmande papa zansèt nou yo pou yo ta enstwi yo a pitit pa yo.
Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
6 Ke jenerasyon k ap vini an ta kab konnen. Menm pou (sila) ki poko fèt yo, pou yo ta kab leve e pale yo a pitit yo,
Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
7 pou yo kab mete konfyans yo nan Bondye e pa bliye zèv Bondye yo, men kenbe kòmandman Li yo.
Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
8 Pou yo pa fè tankou papa zansèt yo, yon jenerasyon tèt di e rebèl, yon jenerasyon ki pa t gen kè fidèl, ki pa t gen lespri fidèl a Bondye.
Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
9 Fis a Éphraïm yo ki kon tire flèch, te pote banza yo. Sepandan, nan jou batay la, yo te fè bak.
Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
10 Yo pa t kenbe akò yo ak Bondye e te refize mache nan lalwa Li.
Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
11 Yo te bliye zèv Li yo avèk mirak ke Li te montre yo.
Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
12 Li te fòje mirak yo devan zansèt yo, nan peyi Égypte la ak nan chan Tsoan an.
Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
13 Li te divize lanmè a e te fè yo pase ladann. Li te fè dlo yo kanpe wo tankou yon gwo pil.
Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
14 Apre, Li te dirije yo avèk nwaj nan lajounen e nan tout nwit lan avèk limyè dife.
Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
15 Li te fann wòch yo nan dezè a e te bay yo anpil dlo pou bwè tankou nan fon yo.
Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
16 Li te fè parèt sous ki te pete sòti nan wòch la, e te fè dlo desann tankou larivyè.
Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
17 Sepandan, yo te kontinye peche kont Li, e fè rebèl kont Pi Wo a nan dezè a.
A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
18 Konsa, nan kè yo, yo te pase Bondye a leprèv lè yo te mande manje selon dezi yo.
A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
19 Wi, yo te pale kont Bondye. Yo te di: “Èske Bondye kapab prepare yon tab nan dezè a?
A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
20 Gade byen, Li te frape wòch la pou dlo kouri sòti e gwo sous yo t ap debòde. Èske Li kapab bay pen tou? Èske Li kab founi vyann pou pèp Li a?”
Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
21 Pou sa, SENYÈ a te tande e te ranpli ak kòlè. Konsa, yon dife te limen kont Jacob, e chalè te monte tou kont Israël.
A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
22 Paske yo pa t kwè nan Bondye, e pa t mete konfyans yo nan delivrans Li.
Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
23 Men Li te kòmande nwaj anlè yo, e te louvri pòt syèl yo.
Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
24 Li te fè lamàn vin tonbe tankou lapli sou yo, pou yo manje e te bay yo manje soti nan syèl la.
A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
25 Lòm te manje manje a zanj yo. Li te voye manje ba yo an abondans.
Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
26 Li te fè van lès la vante nan syèl yo e avèk pwisans Li, Li te dirije van sid la.
Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
27 Li te fè tonbe vyann sou yo tankou lapli, tankou pousyè, menm zwazo ak zèl tankou sab lanmè.
I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
28 Alò, Li te kite yo tonbe nan mitan kan an, toupatou abitasyon yo.
Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
29 Konsa, yo te manje vant plen, e sa yo te mande, se sa Li te bay yo.
I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
30 Avan, yo te satisfè dezi yo, pandan manje a te toujou nan bouch yo,
Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
31 kòlè Bondye te leve kont yo e te touye kèk nan pi vayan pami yo. Li te frape desann mesye pi chwazi Israël yo.
A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
32 Malgre tout sa, yo te peche toujou, e pa t kwè nan zèv mèvèy Li yo.
S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
33 Akoz sa, Li te fè jou yo fini mal, e ane yo nan laperèz sibit.
A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
34 Lè Li te touye yo, nan lè sa a, yo te chache Li. Yo te retounen chache Li ak dilijans.
Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
35 Konsa, yo te sonje ke Bondye te wòch yo, e Pi Wo a, redanmtè yo.
Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
36 Men yo te twonpe Li ak bouch yo. Yo te manti a Li ak lang yo.
(Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
37 Paske kè yo pa t fèm vè Li menm, ni yo pa t fidèl selon akò Li.
A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
38 Men Li menm, akoz mizerikòd Li, te padone inikite yo, e pa t detwi yo. Wi, souvan Li te ralanti kòlè Li e pa t kite tout kòlè li vin leve.
On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
39 Konsa, Li te sonje ke se sèl chè yo te ye, yon van pase ki pa retounen ankò.
Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
40 Konbyen fwa yo te fè rebèl kont Li nan dezè a, e te fè L soufri lapèn la nan savann an!
Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
41 Anpil fwa, yo te pase Bondye a leprèv, epi te fè (Sila) Ki Sen A Israël la soufri doulè.
Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
42 Yo pa t sonje pwisans Li, ni jou ke Li te delivre yo nan men advèsè yo,
Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
43 lè Li te akonpli mirak Li yo an Égypte ak mèvèy Li yo nan chan Tsoan an.
Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
44 Li te chanje rivyè yo an san. Konsa, nan sous yo, yo pa t kab bwè.
Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
45 Li te voye pami yo mouch an gran kantite ki te devore yo, avèk krapo ki te detwi yo.
Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
46 Li te bay chan rekòlt a chwalbwa a, ak pwodwi travay yo a krikèt la.
A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
47 Li te detwi chan fwi yo ak lagrèl e bwa sikomò yo ak fredi.
Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
48 Li te bay bèt yo tou a lagrèl e twoupo yo a loray.
Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
49 Li te voye sou yo chalè kòlè Li, gwo kòlè avèk endiyasyon ak twoub, ak yon bann zanj ki pou detwi yo.
Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
50 Li te fè yon chemen pou lakòlè Li. Li pa t epagne nanm yo de lanmò, men te bay lavi yo a gwo fleyo.
Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
51 Li te frape di tout premye ne an Égypte yo, premye sòti a fòs kouraj yo nan tant a Cham yo.
A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
52 Men Li te mennen fè sòti pwòp pèp li a tankou mouton. Li te dirije yo nan dezè a tankou yon twoupo.
Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
53 Li te dirije yo avèk swen pou yo pa pè, men lanmè te vale lènmi yo.
Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
54 Konsa, Li te mennen yo nan peyi sen Li an, vè peyi ti kolin ke men dwat Li te vin posede a.
Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
55 Anplis, li te chase nasyon yo devan yo, te pataje pou yo yon eritaj selon mezi li, e te fè tribi Israël yo abite nan tant yo.
Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
56 Sepandan, yo te tante e fè rebèl kont Bondye Pi Wo a, e pa t kenbe temwayaj Li yo,
Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
57 men te vire fè bak e te aji nan malveyans tankou papa zansèt yo. Yo te vire akote tankou yon banza ki tòde.
Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
58 Paske yo te pwovoke Li avèk wo plas yo, e te fè L jalou avèk imaj taye yo.
Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
59 Lè Bondye te tande, Li te vin ranpli avèk kòlè, e te vin deteste Israël anpil.
Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
60 Jiskaske Li te abandone abitasyon Silo, tant ke li te konn monte pami lòm nan,
Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
61 e te bay yo menm ki te fòs Li, an kaptivite, glwa Li nan men advèsè a.
Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
62 Anplis, Li te livre pèp Li a de nepe e te vin ranpli avèk kòlè kont eritaj Li a.
Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
63 Dife te devore jennonm Li yo e vyèj Li yo pa t gen chan maryaj.
Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
64 Prèt Li yo te tonbe pa nepe e Vèv Li yo pa t kab kriye.
Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
65 Konsa, SENYÈ a te leve tankou se nan dòmi Li te ye, tankou yon gèrye ki rele fò akoz diven.
Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
66 Li te pouse advèsè Li yo fè bak. Li te mete sou yo yon repwòch ki pa t ap fini menm.
A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
67 Anplis, Li te rejte tant Jospeh la, ni pa t chwazi tribi Éphraïm nan.
Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
68 Men Li te chwazi tribi Juda a, Mòn Sion ke Li te renmen anpil la.
Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
69 Li te bati sanktiyè Li tankou wotè mòn yo, tankou latè ke Li te etabli jis pou tout tan an.
A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
70 Anplis, Li te chwazi David, sèvitè Li a. Li te pran l sòti nan Pak mouton yo,
A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
71 sòti nan okipe mouton k ap fè pitit, avèk ti mouton nouris, Li te mennen li, pou vin bèje Jacob, pèp Li a, avèk Israël, eritaj Li a.
Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
72 Konsa, Li te fè bèje yo selon entegrite kè l, e te gide yo avèk men abil li.
Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
