Sòm 139
1 Pou direktè koral la; Yon Sòm David O SENYÈ, Ou te sonde mwen e te konnen mwen.
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
2 Ou konnen lè m chita ak lè m leve. Ou konprann panse mwen yo de lwen.
Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
3 Ou konn egzamine chemen mwen fè avèk kouche mwen, e rekonèt bagay pi entim nan chemen mwen yo.
Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
4 Menm avan mwen gen yon pawòl sou bouch mwen, Men gade, O SENYÈ, Ou konnen tout li menm.
Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
5 Ou fin antoure mwen ni devan, ni dèyè e Ou te poze men Ou sou mwen.
Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
6 Konesans konsa twò mèvèye pou mwen. Li twò wo. Mwen pa kab rive kote l.
Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
7 Kibò mwen kab ale kite lespri Ou? Oswa kibò mwen kab sove ale pou m ta kite prezans Ou?
Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
8 Si mwen monte nan syèl la, Ou la. Si m fè kabann mwen nan sejou mò yo, men vwala, Ou la. (Sheol h7585)
Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
9 Si mwen pran zèl nan maten, si m ta rete nan pati lanmè pi lwen an,
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
10 menm la, se men Ou k ap mennen mwen, e se men dwat Ou k ap kenbe m.
I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
11 Si mwen di: “Anverite, tenèb la va kouvri mwen, e limyè ki antoure mwen an va vin fènwa,”
Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
12 menm tenèb la pa tenèb pou Ou, e fènwa a klere menm jan ak lajounen. Tenèb ak limyè se menm pou Ou menm.
Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
13 Paske se Ou menm ki te fòme pati anndan m yo. Ou te tise mwen, pyese m soti nan vant Manman m.
Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
14 Mwen va bay Ou anpil remèsiman, paske mwen fèt yon fason mèvèye. Zèv Ou yo depase bon konprann e nanm mwen byen konnen sa.
Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
15 Fòm mwen pa t kache a Ou menm lè m te fèt nan sekrè a, e tise kon mèvèy etonnan nan fon tè a.
Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
16 Zye Ou te wè matyè san fòm mwen. Epi nan liv Ou a, te deja ekri tout jou ki te òdone pou mwen yo, menm lè youn nan yo potko fin rive.
Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
17 Anplis, SENYÈ, a la presye se panse Ou yo yo pou mwen! A la gran, yo gran anpil!
Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
18 Si m te konte yo, yo t ap an kantite depase sab. Lè m leve nan dòmi, mwen toujou avèk Ou.
Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
19 O ke Ou ta touye mechan yo, O Bondye. Soti sou mwen, O moun ki vèse san.
Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
20 Paske yo pale kont Ou ak mechanste, e lènmi Ou yo pran non Ou an ven.
Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
21 Èske m pa rayi (sila) ki rayi Ou yo, O SENYÈ? Epi èske mwen pa t blese menm de (sila) ki leve kont Ou yo?
Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
22 Mwen rayi yo ak yon rayisman ale nèt. Yo devni lènmi m.
Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
23 Sonde mwen, O Bondye e konnen kè mwen. Mete mwen a leprèv e konnen panse mwen yo.
Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
24 Konsa, wè si gen okenn move chemen nan mwen e mennen mwen nan chemen etènèl la.
A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
