Sòm 122

1 Yon Sòm pou monte vè tanp lan. Yon Sòm David. Mwen te kontan lè yo te di mwen, “Annou ale lakay SENYÈ a.”

Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

2 Pye nou kanpe anndan pòtay ou yo, O Jérusalem!

A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

3 Jérusalem, ki bati kon yon vil ki kole dyanm ansanm,

Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

4 sou (sila) tribi yo konn monte, menm tribi a SENYÈ yo, yon òdonans pou Israël, pou bay remèsiman a non SENYÈ a.

Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

5 Paske la, twòn yo te plase pou jijman, twòn lakay David yo.

Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

6 Priye pou lapè Jérusalem. (Sila) ki renmen ou yo va pwospere.

Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

7 Ke lapè kapab anndan miray ou yo, e pwosperite nan palè ou yo.

Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

8 Pou koz a frè m yo ak zanmi mwen yo, m ap di koulye a, “Ke lapè anndan ou”.

Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

9 Pou koz a kay SENYÈ a, Bondye nou an, mwen va chache byen ou.

Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.