< Sòm 102 >

1 Koute lapriyè mwen, O SENYÈ! Epi kite kri sekou mwen rive bò kote Ou.
دعای شخص مصیبت دیده، که نالۀ خود را به حضور خداوند می‌ریزد. ای خداوند، دعای مرا بشنو و به فریادم گوش فرا ده!
2 Pa kache figi Ou sou mwen nan jou gwo twoub mwen an; Panche zòrèy Ou bò kote m. Nan jou ke m rele Ou a, reponn mwen vit.
وقتی که در زحمت هستم، روی خود را از من برنگردان! به من توجه فرما، و هرگاه دعا کنم بی‌درنگ مرا اجابت فرما!
3 Paske jou m yo te manje nèt nan lafimen, e zo m te chofe tankou yon chemine.
عمرم چون دود به سرعت ناپدید می‌شود و استخوانهایم همچون چوب خشک می‌سوزد.
4 Kè m fin frape tankou zèb. Li fennen nèt. Anverite, mwen bliye manje pen mwen.
دل من مانند گیاهی است که کوبیده و خشک شده باشد. غذا خوردن را از یاد برده‌ام.
5 Akoz gwo bri kri mwen yo, zo m yo kole sou chè m.
با صدای بلند می‌نالم؛ جز پوست و استخوان چیزی در بدنم نمانده است.
6 Mwen sanble ak yon grangozye nan dezè. Mwen tankou yon frize nan gran savann.
همچون پرنده‌ای وحشی، آوارهٔ صحرا شده‌ام و چون جغد خرابه‌نشین، بی‌خانمان گشته‌ام.
7 Mwen kouche zye tou louvri. Mwen tankou yon zwazo izole sou twati kay la.
مانند گنجشکی بر پشت بام، تنها مانده‌ام؛ خواب به چشمانم نمی‌رود.
8 Lènmi m yo repwoche m tout lajounen. (Sila) ki moke m yo sèvi ak non mwen kon madichon.
هر روز دشمنانم مرا تحقیر می‌کنند و مخالفانم مرا لعنت می‌نمایند.
9 Paske mwen te manje sann kon pen e mele bwason m ak dlo zye m,
به سبب خشم و غضب تو ای خداوند، غذای من خاکستر است و نوشیدنی‌ام با اشکهایم آمیخته است. زیرا تو مرا برداشتی و به کنار انداختی.
10 akoz endiyasyon avèk kòlè Ou. Ou te leve m wo e te jete m lwen.
11 Jou m yo tankou yon lonbraj ki vin long. Mwen vin fennen tankou zèb.
عمرم چون سایه‌های عصر، زودگذر است؛ همچون علف خشک پژمرده شده‌ام.
12 Men Ou menm, O SENYÈ, Ou dire jis pou tout tan E non Ou jis a tout jenerasyon yo.
اما تو ای خداوند، تا ابد پادشاه هستی؛ ذکر تو در تمام نسلها باقی خواهد ماند.
13 Ou va leve pou fè pitye sou Sion, paske se lè pou fè li gras. Lè apwente a fin rive l.
تو برخاسته، بر اورشلیم ترحم خواهی فرمود؛ اکنون زمان آن رسیده است که بر اورشلیم رحمت فرمایی.
14 Anverite, sèvitè Ou yo twouve plezi nan wòch li yo. Yo plen tristès akoz pousyè li.
بندگان تو سنگها و خاک اورشلیم را دوست دارند!
15 Pou sa, nasyon yo va krent non SENYÈ a, e tout wa latè yo va krent glwa Ou.
قومها از نام خداوند خواهند ترسید و همه پادشاهان جهان از قدرت و عظمت او هراسان خواهند شد.
16 Paske se SENYÈ a ki te ranfòse Sion. Li te parèt nan glwa Li.
او شهر اورشلیم را دوباره بنا خواهد کرد و با جلال و شکوه فراوان ظاهر خواهد شد.
17 Li te prete atansyon a lapriyè malere yo, e pa t meprize priyè yo.
به دعای قوم درمانده خود توجه نموده، ایشان را اجابت خواهد نمود.
18 Sa va ekri pou jenerasyon k ap vini an. Pou yon pèp ki poko kreye kapab bay lwanj a SENYÈ a.
آنچه که خداوند انجام می‌دهد برای نسل آینده نوشته خواهد شد تا ایشان نیز او را ستایش کنند:
19 Li te gade anba soti nan wotè sen Li an. Soti nan syèl la, SENYÈ a te veye sou latè,
«خداوند از مکان مقدّس خود در آسمان، به زمین نظر انداخت تا ناله اسیران را بشنود و آنها را که به مرگ محکوم شده بودند، آزاد سازد.»
20 pou tande vwa plenyen a prizonye a, pou mete an libète (sila) ki te kondane a lanmò yo,
21 Pou lezòm ta kab pale sou non SENYÈ a nan Sion, e bay lwanj Li nan Jérusalem,
بنابراین وقتی قومها در اورشلیم گرد هم بیایند تا خدا را در خانهٔ او پرستش کنند، نام خداوند در اورشلیم ستوده و سراییده خواهد شد.
22 pandan pèp yo rasanble ansanm ak wayòm yo, pou sèvi SENYÈ a.
23 Li fin febli fòs mwen nan chemen an. Li rakousi nonb de jou mwen yo.
خداوند در جوانی‌ام توان مرا از من گرفته و عمرم را کوتاه ساخته است.
24 Mwen te di: “O Bondye mwen an, pa rache m nan mitan jou mwen yo. Ane pa Ou yo dire pandan tout jenerasyon yo.
ای خدای من، نگذار در جوانی بمیرم! تو تا ابد زنده هستی!
25 Depi tan ansyen yo, Ou te fonde latè, e syèl yo se zèv lamen Ou yo.
تو از قدیم بنیاد زمین را نهادی و آسمانها را به دست خود ساختی.
26 Malgre yo peri, Ou menm va rete toujou. Wi, tout bagay nan yo va vin epwize tankou yon vètman. Tankou rad, Ou va chanje yo, e yo va chanje.
آنها فانی می‌شوند، اما تو باقی هستی. همهٔ آنها همچون جامۀ کهنه، پوسیده خواهند شد. تو آنها را مانند لباس عوض خواهی کرد و به دور خواهی افکند.
27 Men Ou menm, se menm jan an Ou ye. Ane pa Ou yo p ap janm fini.
اما تو جاودانی هستی و برای تو هرگز پایانی وجود ندارد.
28 Pitit a sèvitè Ou yo va kontinye, e desandan pa yo va etabli devan Ou.”
فرزندان بندگانت، همیشه در امان خواهند بود و نسل آنها از حمایت تو برخوردار خواهند شد.

< Sòm 102 >