Sòm 102
1 Koute lapriyè mwen, O SENYÈ! Epi kite kri sekou mwen rive bò kote Ou.
Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2 Pa kache figi Ou sou mwen nan jou gwo twoub mwen an; Panche zòrèy Ou bò kote m. Nan jou ke m rele Ou a, reponn mwen vit.
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3 Paske jou m yo te manje nèt nan lafimen, e zo m te chofe tankou yon chemine.
Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4 Kè m fin frape tankou zèb. Li fennen nèt. Anverite, mwen bliye manje pen mwen.
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5 Akoz gwo bri kri mwen yo, zo m yo kole sou chè m.
Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6 Mwen sanble ak yon grangozye nan dezè. Mwen tankou yon frize nan gran savann.
Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7 Mwen kouche zye tou louvri. Mwen tankou yon zwazo izole sou twati kay la.
Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8 Lènmi m yo repwoche m tout lajounen. (Sila) ki moke m yo sèvi ak non mwen kon madichon.
Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9 Paske mwen te manje sann kon pen e mele bwason m ak dlo zye m,
Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10 akoz endiyasyon avèk kòlè Ou. Ou te leve m wo e te jete m lwen.
Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11 Jou m yo tankou yon lonbraj ki vin long. Mwen vin fennen tankou zèb.
Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12 Men Ou menm, O SENYÈ, Ou dire jis pou tout tan E non Ou jis a tout jenerasyon yo.
Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13 Ou va leve pou fè pitye sou Sion, paske se lè pou fè li gras. Lè apwente a fin rive l.
Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14 Anverite, sèvitè Ou yo twouve plezi nan wòch li yo. Yo plen tristès akoz pousyè li.
Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15 Pou sa, nasyon yo va krent non SENYÈ a, e tout wa latè yo va krent glwa Ou.
Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16 Paske se SENYÈ a ki te ranfòse Sion. Li te parèt nan glwa Li.
Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17 Li te prete atansyon a lapriyè malere yo, e pa t meprize priyè yo.
Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18 Sa va ekri pou jenerasyon k ap vini an. Pou yon pèp ki poko kreye kapab bay lwanj a SENYÈ a.
Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19 Li te gade anba soti nan wotè sen Li an. Soti nan syèl la, SENYÈ a te veye sou latè,
Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20 pou tande vwa plenyen a prizonye a, pou mete an libète (sila) ki te kondane a lanmò yo,
Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21 Pou lezòm ta kab pale sou non SENYÈ a nan Sion, e bay lwanj Li nan Jérusalem,
Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22 pandan pèp yo rasanble ansanm ak wayòm yo, pou sèvi SENYÈ a.
Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23 Li fin febli fòs mwen nan chemen an. Li rakousi nonb de jou mwen yo.
Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24 Mwen te di: “O Bondye mwen an, pa rache m nan mitan jou mwen yo. Ane pa Ou yo dire pandan tout jenerasyon yo.
Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25 Depi tan ansyen yo, Ou te fonde latè, e syèl yo se zèv lamen Ou yo.
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26 Malgre yo peri, Ou menm va rete toujou. Wi, tout bagay nan yo va vin epwize tankou yon vètman. Tankou rad, Ou va chanje yo, e yo va chanje.
Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27 Men Ou menm, se menm jan an Ou ye. Ane pa Ou yo p ap janm fini.
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28 Pitit a sèvitè Ou yo va kontinye, e desandan pa yo va etabli devan Ou.”
Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
