< Pwovèb 31 >

1 Pawòl a wa Lemuel yo; pwofesi ke manman li te ansegne li a:
سخنان الهام بخش مادر لموئیلِ پادشاه به او:
2 “O fis mwen an! O fis a vant mwen an! O fis a ve mwen yo!
ای پسر من، ای پسری که تو را در جواب دعاهایم یافته‌ام،
3 Pa bay fòs ou a fanm, ni wout ou a sila ki konn detwi wa yo.
نیروی جوانی خود را صرف زنان نکن، زیرا آنها باعث نابودی پادشاهان شده‌اند.
4 Se pa pou wa yo, O Lemuel, se pa pou wa yo bwè diven, ni pou chèf yo ta bwè diven,
ای لموئیل، شایستهٔ پادشاهان نیست که میگساری کنند،
5 Paske y ap bwè epi vin bliye dekrè ki te fèt la, e tòde dwa a sila ki aflije yo.
چون ممکن است قوانین را فراموش کرده نتوانند به داد مظلومان برسند.
6 Bay bwason fò a sila k ap peri a, ak diven a sila ki gen lavi anmè a.
شراب را به کسانی بده که در انتظار مرگند و به اشخاصی که دلتنگ و تلخکام هستند،
7 Kite li bwè pou bliye mizè li e pa sonje pwoblèm li ankò.
تا بنوشند و فقر و بدبختی خود را فراموش کنند.
8 Ouvri bouch ou pou bèbè a; pou dwa yo a tout sila ki san sekou.
دهان خود را باز کن و از حق کسانی که بی‌زبان و بی‌چاره‌اند دفاع کن.
9 Ouvri bouch ou, fè jijman ak dwati, e defann dwa a aflije yo ak endijan an.”
دهان خود را باز کن و به انصاف داوری نما و به داد فقیران و محتاجان برس.
10 Yon madanm ki ekselan, se kilès ki ka twouve li? Paske valè li depase bijou.
زن خوب را چه کسی می‌تواند پیدا کند؟ ارزش او از جواهر هم بیشتر است!
11 Kè a mari li mete konfyans nan li e li p ap manke reyisi.
او مورد اعتماد شوهرش می‌باشد و نمی‌گذارد شوهرش به چیزی محتاج شود.
12 Li fè l sa ki bon e pa sa ki mal pandan tout jou lavi li.
در تمام روزهای زندگی به شوهرش خوبی خواهد کرد، نه بدی.
13 Li chache lèn ak len e travay avèk men l ak kè kontan.
پشم و کتان می‌گیرد و با دستهای خود آنها را می‌ریسد.
14 Li tankou bato komès; li mennen manje li soti byen lwen.
او برای تهیه خوراک، مانند کشتیهای بازرگانان به راههای دور می‌رود.
15 Anplis, li leve pandan li toujou fènwa pou bay manje a tout lakay li, ak yon pòsyon pou sèvant li yo.
قبل از روشن شدن هوا، بیدار می‌شود و برای خانواده‌اش خوراک آماده می‌کند و دستورهای لازم را به کنیزانش می‌دهد.
16 Li konsidere yon chan e achte li. Ak benefis travay li, li plante yon chan rezen.
مزرعه‌ای را در نظر می‌گیرد و پس از بررسیهای لازم آن را می‌خرد و با دسترنج خود تاکستان ایجاد می‌کند.
17 Li mare senti l ak gwo fòs pou fè bra li vin fò.
او قوی و پرکار است.
18 Li santi ke siksè li bon; lanp li pa janm etenn lannwit.
به امور خرید و فروش رسیدگی می‌نماید و شبها تا دیر وقت در خانه کار می‌کند.
19 Li lonje men l vè aparèy tise a e men l kenbe l.
با دستهای خود نخ می‌ریسد و پارچه می‌بافد.
20 Li lonje men l vè pòv yo avèk sila ki gen bezwen an.
او دست و دل باز است و به فقرا کمک می‌کند.
21 Lakay li pa fè krent pou lanèj, paske tout lakay abiye an wouj.
از برف و سرما باکی ندارد، چون برای تمام اهل خانه‌اش لباس گرم بافته است.
22 Li fè kouvèti pou tèt li; tout vètman li se twal fen blan ak mov.
برای خود نیز لباسهای زیبا از پارچه‌های نفیس می‌دوزد.
23 Mari li byen rekonèt nan pòtay lavil yo, lè l chita pami ansyen a peyi yo.
او لباس و کمربند تهیه می‌کند و به تاجرها می‌فروشد. شوهر چنین زنی در میان بزرگان شهر مورد احترام خواهد بود.
24 Li fè vètman an len pou vann yo, e founi sentiwon a tout komèsan yo.
25 Fòs ak respè se abiman li e li souri a lavni.
او زنی است قوی و باوقار و از آینده نمی‌ترسد.
26 Li ouvri bouch li avèk sajès e enstriksyon ladousè sou lang li.
سخنانش پر از حکمت و نصایحش محبت‌آمیز است.
27 Li gade byen tout afè lakay li e li pa manje pen laparès.
او تنبلی نمی‌کند، بلکه به احتیاجات خانواده‌اش رسیدگی می‌نماید.
28 Pitit li yo leve e beni li; mari li tou ba li gwo lwanj pou di l:
فرزندانش او را می‌ستایند و شوهرش از او تمجید نموده، می‌گوید:
29 “Anpil fi te fè byen bon; men ou pi bon anpil pase yo tout.”
«تو در میان تمام زنانِ خوب، بی‌نظیر هستی!»
30 Chàm konn twonpe e bèlte konn vanite; men se fanm nan ki krent SENYÈ a k ap resevwa lwanj.
زیبایی فریبنده و ناپایدار است، اما زنی که خداترس باشد قابل ستایش است.
31 Ba li sa ke men l te pwodwi, epi kite zèv li yo fè lwanj li nan pòtay yo.
پاداش کارهایش را به او بدهید و بگذارید همه او را تحسین کنند.

< Pwovèb 31 >