Pwovèb 23
1 Lè ou chita sou tab ak yon ki gouvènè, konsidere byen sa ki devan ou.
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 Konsa, mete yon kouto sou gòj ou si ou se yon nonm ak gwo lanvi.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Pa dezire bon manje sa yo, paske se yon repa desepsyon.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Pa fatige kò ou pou jwenn richès; sispann reflechi sou sa.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 Depi ou mete zye ou sou li, l ale. Paske, anverite, li gen zèl kon yon èg k ap vole vè syèl yo.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Pa manje pen a yon mesye ki chich, ni anvi bèl bagay li;
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 paske jan li panse nan tèt li a, se konsa li ye. Li di ou: “Manje e bwè!” Men kè li pa avè w.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 Ou va vomi mòso ke ou te manje a e gaspiye tout bèl pawòl ou yo.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Pa pale nan zòrèy a moun sòt, paske l ap meprize sajès a pawòl ou yo.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Pa deplase ansyen bòn nan, ni antre nan chan òfelen yo,
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 Paske Redanmtè yo a pwisan. Li va plede ka yo kont ou.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Aplike kè ou a disiplin ak zòrèy ou a pawòl ki pote konesans.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Pa ralanti disiplin sou yon timoun; malgre ou frape li ak yon baton, li p ap mouri.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol h7585)
15 Fis mwen an, si kè ou saj, pwòp kè m va kontan tou.
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 Wi, jis anndan m va rejwi lè lèv ou pale sa ki dwat.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Pa kite kè ou fè lanvi pechè yo, men viv nan lakrent SENYÈ a tout tan.
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 Anverite, gen davni, e espwa ou p ap anile.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Koute, fis mwen an, vin saj pou dirije kè ou nan chemen an.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Pa bwè twòp diven, ni fè voras nan manje vyann;
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 paske sila ki bwè twòp la ak moun voras la va vin pòv; e dòmi nan zye a va fè l abiye ak vye twal chire.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Koute papa ou ki te fè ou a, e pa meprize manman ou lè l vin granmoun.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Achte verite e pa vann li! Ranmase sajès, enstriksyon ak bon konprann.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 Papa a sila ki dwat la va rejwi anpil, e sila ki fè yon fis ki saj la va gen kè kontan nan li.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Kite papa ou ak manman ou fè kè kontan; kite fanm ki te fè ou a, rejwi.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 Ban m kè ou, fis mwen an; kite zye ou fè kè kontan nan chemen mwen yo.
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 Paske yon pwostitiye se yon fòs byen fon, e yon fanm adiltè se yon ti pwi etwat.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 Anverite, li kache veye tankou vòlè, pou l ogmante enfidelite pami lòm.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Se kilès ki gen gwo pwoblèm? Se kilès ki gen tristès? Se kilès ki gen konfli? Se kilès kap plenyèn? Se kilès ki blese san rezon? Se kilès ki gen zye wouj?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 Sila ki mize sou diven nan, sila ki ale goute diven mele an.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Pa gade diven an lè l wouj, lè l fè klè nan tas la, lè l desann byen dous.
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 Nan dènye moman an, li mòde tankou sèpan; li brile tankou bouch koulèv.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Zye ou va wè bagay ki dwòl, e panse ou va twouble anpil.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 Ou va tankou yon moun ki kouche nan mitan lanmè, oswa tankou yon moun ki kouche sou ma batiman.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 “Yo te frape m, men mwen pa t santi anyen! Yo te bat mwen, men mwen pa t konnen sa! Lè m leve, m ap chache pou m kab bwè ankò.”
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
