Pwovèb 22
1 Yon bon non pi bon pase tout richès; e favè Bondye, pase ajan ak lò.
Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
2 Rich la ak malere a mare ansanm; se SENYÈ a ki fè yo tout.
Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
3 Sila ki reflechi, wè mal e kache kò li; men ensanse yo antre ladann e jwenn pinisyon.
Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
4 Rekonpans pou imilite avèk lakrent SENYÈ a se richès, bon repitasyon, ak lavi.
Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
5 Pikan ak pèlen se nan chemen a pèvès yo; sila ki veye nanm li, va rete lwen yo.
Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
6 Leve yon timoun nan chemen li ta dwe ale, e lè li vin gran, li p ap kite li; menm lè l granmoun, li p ap kite li.
Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
7 Rich yo domine sou pòv yo, e moun ki prete vin esklav a sila k ap bay prè a.
Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
8 Sila ki simen inikite a va rekòlte vanite; e baton kòlè li a va detwi.
Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
9 Sila ki bay ak men louvri va beni; paske li bay manje a malere.
Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
10 Mete moun k ap moke moun yo deyò, e diskisyon an prale tou; wi, konfli ak dezonore moun ap sispann.
Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
11 Sila ki renmen kè ki san tach e ki pale ak gras, va zanmi a wa a.
Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
12 Zye a SENYÈ a konsève konesans; men Li boulvèse pawòl moun malveyan yo.
Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
13 Parese a di: “Gen yon lyon deyò a; m ap mouri nan lari!”
Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
14 Bouch a fanm adiltè a se yon fòs byen fon; sila ke SENYÈ a modi va tonbe ladann.
Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
15 Foli mare nan kè a yon timoun; baton disiplin nan va retire sa mete lwen li.
Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
16 Sila ki oprime malere a pou ogmante tèt li; ni sila k ap fè kado a rich yo, va rive nan povrete.
Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
17 Apiye zòrèy ou pou tande pawòl a saj yo; epi aplike ou a konesans mwen.
Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
18 Paske sa va byen agreyab pou ou si ou kenbe yo anndan ou, pou yo toujou prè sou lèv ou.
Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
19 Pou konfyans ou kapab nan SENYÈ a, mwen te enstwi ou jodi a, menm ou menm nan.
Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
20 Èske mwen pa t ekri ou trant bèl bagay, de konsèy ak konesans yo?
Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
21 Pou fè ou konnen vrè pawòl verite yo, pou ou kab byen reponn sila ki te voye ou a?
Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
22 Pa vòlè malere a paske li pòv, ni kraze aflije nan pòtay la;
Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
23 paske, SENYÈ a va plede ka yo e pran lavi a sila ki vòlè yo.
Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
24 Pa asosye ak yon nonm ki livre a kòlè; oswa ale ak yon moun kolerik,
Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
25 sinon, ou va aprann mès li yo e jwenn yon pèlen pou tèt ou.
Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
26 Pa konte pami sila ki sèvi kon garanti yo, pami sila ki fè sekirite pou dèt yo.
Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
27 Si ou pa gen mwayen pou ou kab peye, poukisa ou ta kite l rale kabann nan sòti anba ou?
Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
28 Pa deplase ansyen bòn ke papa zansèt nou yo te mete a.
Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
29 Èske ou wè yon nonm byen abil nan travay li? Li va kanpe devan wa yo; li p ap oblije kanpe devan nenpòt kalite vye moun.
Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
