Pwovèb 19
1 Pi bon se yon malere ki mache ak entegrite pase sila ak bouch konwonpi ki ensanse a.
Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2 Anplis, li pa bon pou gen gwo kouraj, san konesans, ni pou prese rive fè fo pa.
Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3 Foli a yon nonm fè chemen l gate; e kè li anraje kont SENYÈ a.
Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4 Richès fè zanmi ogmante anpil; men malere pèdi zanmi li yo.
Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5 Yon fo temwen pa prale san pinisyon; e sila ki fè manti a, p ap chape.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6 Anpil moun va chache favè a yon moun jenere ak men ouvri; tout moun se zanmi a sila ki bay kado.
Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7 Tout frè a malere yo a rayi li; konbyen, anplis, pou zanmi l kouri kite l. L ale jwenn yo ak pawòl plede, men yo fin ale.
Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8 Sila ki twouve sajès renmen pwòp nanm li. Sila ki kenbe ak bon konprann nan va jwenn sa ki bon.
Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9 Yon fo temwen pa prale san pinisyon; epi sila ki bay manti a, va peri.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10 Lavi alèz pa fèt pou moun ensanse; bokou mwens pou yon esklav ta gen otorite sou prens yo.
Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11 Yon nonm ak bon konprann lan nan kòlè; se glwa li pou bliye yon transgresyon.
Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12 Kòlè a wa a se tankou yon lyon k ap rele fò; men favè li se tankou lawouze sou zèb vèt.
Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13 Se yon fis plen foli k ap detwi papa l, e yon madanm k ap diskite a se tankou dlo kap degoute san rete.
Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14 Kay ak byen se eritaj ki sòti nan papa; men yon fanm pridan sòti nan SENYÈ a.
Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15 Parès va voye yon pwofon somèy sou moun, e yon nonm ki pa travay, va soufri grangou.
Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16 Sila ki kenbe kòmandman an kenbe nanm li, men sila ki enpridan nan kondwit va mouri.
Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17 Yon moun ki fè gras a yon malere prete a SENYÈ a, e Li va bay li rekonpans pou bon zèv li a.
Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18 Bay fis ou a disiplin pandan gen espwa; pa chache lanmò li.
Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19 Yon nonm ak gwo kòlè va pote pinisyon li; paske si ou pwoteje moun nan ou va oblije fè l ankò.
Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20 Koute konsèy e aksepte disiplin pou ou kab vin saj pou tout rès vi ou.
Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21 Plan nan kè lòm yo anpil; men se konsèy SENYÈ a ki kanpe.
Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22 Sa ki dezirab nan yon nonm se yon kè ki dous. Pito yon nonm ta malere pase li ta yon mantè.
Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23 Lakrent SENYÈ a dirije a lavi pou fè moun dòmi ak kè satisfè, san kontamine ak mal.
Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24 Parese a fouye men l nan plato a; men li refize rale l rive nan bouch li.
Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25 Frape yon mokè pou moun san konprann nan vin gen lespri; repwòch a yon moun bon konprann, va fè l genyen konesans.
Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26 Sila ki atake papa li e chase manman l ale, se yon fis ki fè wont ak dega patou.
Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27 Sispann koute disiplin, fis mwen an e ou va pèdi chemen konesans.
Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28 Yon temwen ki fè dezòd moke lajistis; e bouch mechan an gaye inikite.
Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29 Gen desizyon jijman pou mokè yo; ak kou pou do a moun ensanse yo.
Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
