Pwovèb 17
1 Pi bon se yon mòso pen sèch ak lapè pase yon kay ak gwo manje nan konfli.
Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
2 Yon sèvitè ki aji avèk sajès va renye sou yon fis ki aji ak wont; li va pataje eritaj la pami frè yo.
Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
3 Po rafine se pou ajan, e founo se pou lò; men SENYÈ a ap sonde tout kè.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
4 Yon malfektè koute lèv mechan yo; yon mantè prete atansyon a yon lang kap detwi.
Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
5 Sila ki moke malere a moke Kreyatè li; sila ki rejwi nan malè a, p ap soti san pinisyon.
Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
6 Pitit a pitit se kouwòn a granmoun, e glwa a fis yo se papa yo.
Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
7 Bèl diskou pa byen koresponn ak yon moun ki ensanse, bokou mwens lèv kap manti sou yon prens.
Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
8 Vèse kòb anba tab se tankou wanga pou mèt li; nenpòt kote li vire, li byen reyisi.
Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
9 Sila ki kouvri yon transgresyon, chache lanmou; men sila ki repete yon koze, separe bon zanmi yo.
Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
10 Yon repwòch antre pi fon nan moun bon konprann nan pase anpil kou sou yon moun ensanse.
Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
11 Yon nonm rebèl se mal l ap chache; konsa, yon mesaje byen sovaj va voye kont li.
Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
12 Pito yon nonm rankontre yon lous fewòs ki separe de pitit li, pase yon moun ensanse nan mitan foli li.
Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
13 Pou sila ki remèt mal pou byen an, mal la p ap janm kite lakay li.
Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
14 Kòmansman a konfli se tankou pete gwo baryè dlo; konsa, kite kont la avan l kòmanse.
Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
15 Sila ki bay rezon a mechan an, ni sila ki kondane moun dwat la; tou de abominab a SENYÈ a.
Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
16 Poukisa gen kòb nan men moun ensanse a pou l achte sajès, konsi, li pa konprann anyen?
K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
17 Yon zanmi renmen tout tan; yon frè fèt pou move tan.
Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
18 Yon nonm ki manke konprann sèvi garanti, e devni responsab nan prezans a vwazen li.
Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
19 Sila ki renmen vyole lalwa a renmen konfli; sila ki awogan an, chache gwo dega.
Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
20 Sila ki gen panse kwochi a, pa jwenn anyen ki bon, e sila ki pèvès nan pawòl li yo tonbe nan mal.
Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
21 Sila ki fè pitit ki san konprann nan, fè l nan tristès; e papa a yon moun ensanse pa gen kè kontan.
Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
22 Yon kè kontan se bon remèd; men yon lespri brize seche tout zo.
Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
23 Yon nonm mechan an resevwa kòb anba tab an sekrè; pou l tòde chemen lajistis.
Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
24 Sajès se devan fas a sila ki gen bon konprann nan; men zye a moun ensanse yo chache jis rive nan tout pwent latè.
Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
25 Yon fis ki san konprann se yon tèt chaje a papa l, ak gwo chagren a sila ki te pòte li a.
K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
26 Anplis, li pa bon pou pini moun dwat la, ni pou frape prens yo akoz entegrite yo.
Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
27 Sila ki kenbe pawòl li, gen konesans; e sila ki gen lespri kalm nan se yon nonm ak bon konprann.
Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
28 Menm yon moun ensanse, lè l rete an silans, konsidere kon saj; lè l fèmen lèv li, li parèt rezonab.
Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
