Pwovèb 13
1 Yon fis ki saj aksepte disiplin a papa l, men yon mokè pa koute repwòch.
Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
2 Fwi pawòl la ki soti nan bouch moun se rejwisans de sa ki bon; men volonte moun infidèl se vyolans.
Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
3 Sila ki kontwole bouch li, konsève lavi li; sila ki ouvri lèv li byen laj va detwi nèt.
Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
4 Nanm a parese a anvi, e li pa jwenn; men nanm a moun dilijan an vin gra.
Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
5 Yon nonm dwat rayi sa ki fo; men zak mechan yo degoutan e fè gwo wont.
Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
6 Ladwati se yon pwotèj pou sila ki san fot la; men mechanste fè pechè a vin souye nèt.
Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
7 Genyen moun ki pretann yo rich, men yo pa gen anyen; yon lòt pretann li malere men li gen gwo richès.
Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
8 Ranson pou lavi a yon nonm rich se richès li; men malere a pa tande menas.
Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
9 Limyè a moun dwat la se rejwisans; men lanp a mechan an va etenn.
Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
10 Ògèy pa pote anyen sof ke konfli; men sajès rete ak sila ki resevwa konsèy yo.
Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
11 Richès ki sòti nan manti koule ale; men sila ki rasanble ak men li, fè l grandi.
Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
12 Lespwa jennen fè kè a malad; men dezi acheve a se yon pyebwa lavi.
Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
13 Sila ki meprize lenstriksyon va peye fwe a; men sila ki respekte lòd yo va resevwa rekonpans li.
Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
14 Lenstriksyon a saj yo se yon fontèn dlo lavi pou detounen pèlen lanmò a.
Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
15 Bon konprann pwodwi favè; men chemen moun ki pa fidèl la di.
Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
16 Tout moun ki pridan aji ak konesans; men yon moun san konprann parèt ak foli li.
Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
17 Yon mesaje mechan tonbe nan advèsite; men sila ki pote pawòl ak bòn fwa a, pote gerizon
Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
18 Mizè ak wont se pou sila ki manke disiplin nan; men sila ki konsidere repwòch la va onore.
Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
19 Yon dezi ki realize se dous a nanm nan, men moun bèt pa vle kite mechanste.
Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
20 Sila ki mache ak moun saj va vin saj; men bon zanmi a moun ensanse a va soufri.
Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
21 Se malè ki kouri dèyè pechè yo; men moun dwat yo va pwospere.
Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
22 Yon bon moun va lese eritaj pou pitit pitit li; men richès a pechè yo konsève pou moun dwat yo.
Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
23 Gen anpil manje nan tè malere a; men li fin bale nèt akoz enjistis.
Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
24 Sila ki ralanti baton li, rayi fis li; men sila ki renmen l va ba li disiplin ak dilijans.
Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
25 Moun dwat la gen kont pou satisfè dezi li; men vant mechan an toujou gen bezwen.
Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
