Pwovèb 11
1 Yon fo balans se abominasyon a SENYÈ a; men yon pwa ki jis se plezi Li.
Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2 Lè ògèy vin monte, dezonè vin swiv; men avèk moun enb lan, se sajès.
Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 Entegrite a moun dwat la va gide yo; men koripsyon a sila ki fè konplo a va detwi yo.
Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 Richès pa gen avantaj nan jou jijman an; men ladwati va delivre moun soti nan lanmò.
Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 Ladwati a sila ki san tò a va fè wout li vin swa; men mechan an va tonbe akoz pwòp inikite pa Li.
Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 Ladwati a moun dwat yo va delivre yo; men moun trèt yo va kenbe pa pwòp vorasite yo.
Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 Lè yon nonm mechan mouri, sa li anvizaje a mouri avè l.
Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8 Moun dwat la va delivre soti nan twoub; men mechan an va pran plas li.
Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9 Avèk bouch li, moun san Bondye a detwi vwazen li; men ak konesans, moun dwat yo va delivre.
Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10 Lè sa ale byen ak moun dwat yo, vil la fè rejwisans; e lè mechan yo peri, gen gwo kri lajwa.
Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 Avèk benediksyon a moun dwat yo, yon vil vin leve wo; men avèk bouch a mechan yo, li vin chire nèt.
Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12 Sila ki meprize vwazen li an, manke bon tèt; men yon nonm ak bon konprann pa pale menm.
Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 Sila ki mache toupatou tankou rapòte, revele sekrè yo; men sila ki dign de konfyans sere yon bagay.
Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14 Kote ki pa gen gid, moun yo tonbe; men ak anpil konseye, gen viktwa.
Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 Sila ki se garanti pou yon moun li pa konnen, va vrèman soufri pou sa a; men sila ki rayi vin yon garanti va asire.
Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16 Yon fanm ak gras twouve onè; e mesye san prensip yo twouve richès.
Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17 Yon nonm ki fè gras fè byen pou pwòp tèt li; men yon nonm mechan fè tèt li mal.
Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 Mechan an ranmase salè li nan koken; men sila ki simen ladwati a, va twouve vrè rekonpans lan.
Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 Sila ki fidèl nan ladwati a va jwenn lavi, e sila ki pouswiv mal la va jwenn pwòp lanmò pa li.
Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 Sila ki pèvès nan kè yo abominab a SENYÈ a; men sila ki san tò nan chemen yo, se plezi Li.
Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 Anverite, moun mechan an p ap chape anba pinisyon; men desandan a moun dwat yo va delivre.
Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22 Tankou yon bag fèt an lò nan nen a kochon, se konsa yon bèl fanm ki manke bon sans.
Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23 Dezi a moun dwat la se sèlman sa ki bon; men dezi a mechan an mennen jijman.
Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 Gen yon moun ki separe bay; malgre sa li vin ogmante plis. Genyen ki refize bay sa ke li dwe, e sa fè l vin manke.
Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25 Sila ki bay ak bon kè a va pwospere; sila ki bay dlo a va jwenn dlo kont pou tèt li.
Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 Sila ki refize bay manje sereyal la, va modi pa pèp la; men benediksyon va tonbe sou sila ki vann li an.
Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 Sila ki chache sa ki bon an, chache favè Bondye; men sila ki chache mal la, se mal la k ap vin jwenn li.
Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 Sila ki mete konfyans nan richès li va vin tonbe; men moun dwat la va grandi tankou fèy vèt sou pyebwa.
Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 Sila ki mennen twoub lakay li va eritye van; e san konprann nan va vin sèvitè a sila ki gen kè saj la.
Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 Fwi ladwati a se yon pyebwa lavi, e sila ki saj va sove nanm yo.
Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 Si moun dwat yo twouve rekonpans yo sou latè, konbyen anplis pou mechan an avèk pechè a!
Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
