< Jan 11 >

1 Alò, yon sèten mesye te malad. Lazare a Béthanie, vilaj kote Marie ak sè li Marthe te rete a.
اَنَنْتَرَں مَرِیَمْ تَسْیا بھَگِنِی مَرْتھا چَ یَسْمِنْ وَیتھَنِییاگْرامے وَسَتَسْتَسْمِنْ گْرامے اِلِیاسَرْ ناما پِیڈِتَ ایکَ آسِیتْ۔
2 Se te sè Lazare, Marie ki te onksyone Senyè a avèk lwil chè a, epi te siye pye Li avèk cheve li. Se frè li, Lazare, ki te malad.
یا مَرِیَمْ پْرَبھُں سُگَنْدھِتیلَینَ مَرْدَّیِتْوا سْوَکیشَیسْتَسْیَ چَرَنَو سَمَمارْجَتْ تَسْیا بھْراتا سَ اِلِیاسَرْ روگِی۔
3 Konsa, sè yo te voye kote Li pou di L: “Senyè, sila ke ou renmen an malad.”
اَپَرَنْچَ ہے پْرَبھو بھَوانْ یَسْمِنْ پْرِییَتے سَ ایوَ پِیڈِتوسْتِیتِ کَتھاں کَتھَیِتْوا تَسْیَ بھَگِنْیَو پْریشِتَوَتْیَو۔
4 Men lè Jésus te tande sa, Li te di: “Maladi sa a se pa a lanmò, men pou glwa Bondye, pou Fis a Lòm nan kapab resevwa glwa de li.”
تَدا یِیشُرِماں وارْتّاں شْرُتْواکَتھَیَتَ پِیڈییَں مَرَنارْتھَں نَ کِنْتْوِیشْوَرَسْیَ مَہِمارْتھَمْ اِیشْوَرَپُتْرَسْیَ مَہِمَپْرَکاشارْتھَنْچَ جاتا۔
5 Konsa, Jésus te renmen Marthe ak sè li, ak Lazare.
یِیشُ رْیَدْیَپِمَرْتھایاں تَدْبھَگِنْیامْ اِلِیاسَرِ چاپْرِییَتَ،
6 Pou sa, lè L tande ke Li te malad, Li te rete de jou anplis nan plas kote Li te ye a.
تَتھاپِ اِلِیاسَرَح پِیڈایاح کَتھَں شْرُتْوا یَتْرَ آسِیتْ تَتْرَیوَ دِنَدْوَیَمَتِشْٹھَتْ۔
7 Apre sa, Li te di a disip Li yo: “Annou ale nan Judée ankò.”
تَتَح پَرَمْ سَ شِشْیانَکَتھَیَدْ وَیَں پُنَ رْیِہُودِییَپْرَدیشَں یامَح۔
8 Disip Li yo te di Li: “Rabbi, fenk koulye a Jwif yo t ap eseye lapide Ou, epi W ap prale la ankò?”
تَتَسْتے پْرَتْیَوَدَنْ، ہے گُرو سْوَلْپَدِنانِ گَتانِ یِہُودِییاسْتْواں پاشانَے رْہَنْتُمْ اُدْیَتاسْتَتھاپِ کِں پُنَسْتَتْرَ یاسْیَسِ؟
9 Jésus te reponn yo: “Èske pa gen douz è de tan nan yon jounen? Si yon moun mache nan lajounen a li p ap chape tonbe, paske li wè limyè a mond sila a.
یِیشُح پْرَتْیَوَدَتْ، ایکَسْمِنْ دِنے کِں دْوادَشَگھَٹِکا نَ بھَوَنْتِ؟ کوپِ دِوا گَچّھَنْ نَ سْکھَلَتِ یَتَح سَ ایتَجَّگَتو دِیپْتِں پْراپْنوتِ۔
10 Men si yon moun mache lannwit, l ap tonbe, paske limyè a pa nan li.”
کِنْتُ راتْرَو گَچّھَنْ سْکھَلَتِ یَتو ہیتوسْتَتْرَ دِیپْتِ رْناسْتِ۔
11 Sa, Li te di, epi apre sa, Li te di yo: “Zanmi nou Lazare gen tan tonbe nan dòmi. Men m ap prale pou M ka fè l leve nan dòmi.”
اِماں کَتھاں کَتھَیِتْوا سَ تانَوَدَدْ، اَسْماکَں بَنْدھُح اِلِیاسَرْ نِدْرِتوبھُودْ اِدانِیں تَں نِدْراتو جاگَرَیِتُں گَچّھامِ۔
12 Konsa, disip Li yo te di L: “Senyè, si li tonbe nan dòmi, l ap refè.”
یِیشُ رْمرِتَو کَتھامِماں کَتھِتَوانْ کِنْتُ وِشْرامارْتھَں نِدْرایاں کَتھِتَوانْ اِتِ جْناتْوا شِشْیا اَکَتھَیَنْ،
13 Alò Jésus t ap pale de lanmò Li, men yo te konprann ke Li t ap pale de yon vrè dòmi.
ہے گُرو سَ یَدِ نِدْراتِ تَرْہِ بھَدْرَمیوَ۔
14 Pou sa, Jésus te di yo byen klè: “Lazare gen tan mouri,
تَدا یِیشُح سْپَشْٹَں تانْ وْیاہَرَتْ، اِلِیاسَرْ اَمْرِیَتَ؛
15 e pou koz pa nou, Mwen kontan ke M pa t la pou nou kapab kwè. Annou ale kote l.”
کِنْتُ یُویَں یَتھا پْرَتِیتھَ تَدَرْتھَمَہَں تَتْرَ نَ سْتھِتَوانْ اِتْیَسْمادْ یُشْمَنِّمِتَّمْ آہْلادِتوہَں، تَتھاپِ تَسْیَ سَمِیپے یامَ۔
16 Pou sa, Thomas, ke yo rele osi Didyme, te di disip parèy li yo: “Annou ale avèk Li pou nou kapab mouri avè L.”
تَدا تھوما یَں دِدُمَں وَدَنْتِ سَ سَنْگِنَح شِشْیانْ اَوَدَدْ وَیَمَپِ گَتْوا تینَ سارْدّھَں مْرِیامَہَے۔
17 Konsa, lè Jésus te vini, Li te twouve ke Li te deja nan tonm nan depi kat jou.
یِیشُسْتَتْروپَسْتھایَ اِلِیاسَرَح شْمَشانے سْتھاپَناتْ چَتْوارِ دِنانِ گَتانِیتِ وارْتّاں شْرُتَوانْ۔
18 Béthanie te prè Jérusalem. Anviwon twa kilomèt distans.
وَیتھَنِییا یِرُوشالَمَح سَمِیپَسْتھا کْروشَیکَماتْرانْتَرِتا؛
19 Anpil nan Jwif yo te deja vin kote Marthe ak Marie pou konsole yo konsènan frè yo.
تَسْمادْ بَہَوو یِہُودِییا مَرْتھاں مَرِیَمَنْچَ بھْیاترِشوکاپَنّاں سانْتْوَیِتُں تَیوح سَمِیپَمْ آگَچّھَنْ۔
20 Pou sa, lè Marthe te tande ke Jésus t ap vini, li te ale rankontre Li. Men Marie te toujou chita nan kay la.
مَرْتھا یِیشوراگَمَنَوارْتاں شْرُتْوَیوَ تَں ساکْشادْ اَکَروتْ کِنْتُ مَرِیَمْ گیہَ اُپَوِشْیَ سْتھِتا۔
21 Konsa, Marthe te di a Jésus: “Senyè, si Ou te la, frè m nan pa t ap mouri.
تَدا مَرْتھا یِیشُمَوادَتْ، ہے پْرَبھو یَدِ بھَوانْ اَتْراسْتھاسْیَتْ تَرْہِ مَمَ بھْراتا نامَرِشْیَتْ۔
22 Menm koulye a, mwen konnen ke nenpòt bagay ke Ou mande Bondye, Bondye ap bay Ou li.”
کِنْتْوِدانِیمَپِ یَدْ اِیشْوَرے پْرارْتھَیِشْیَتے اِیشْوَرَسْتَدْ داسْیَتِیتِ جانےہَں۔
23 Jésus te di li: “Frè ou ap leve ankò.”
یِیشُرَوادِیتْ تَوَ بھْراتا سَمُتّھاسْیَتِ۔
24 Marthe te reponn Li: “Mwen konnen ke li ap leve ankò nan rezirèksyon an nan dènye jou a.”
مَرْتھا وْیاہَرَتْ شیشَدِوَسے سَ اُتّھانَسَمَیے پْروتّھاسْیَتِیتِ جانےہَں۔
25 Jésus te reponn Li: “Mwen se rezirèksyon an ak lavi a. Moun ki kwè nan Mwen va viv, menm si li mouri.
تَدا یِیشُح کَتھِتَوانْ اَہَمیوَ اُتّھاپَیِتا جِیوَیِتا چَ یَح کَشْچَنَ مَیِ وِشْوَسِتِ سَ مرِتْواپِ جِیوِشْیَتِ؛
26 E tout moun ki viv e kwè nan Mwen, p ap janm mouri. Èske ou kwè sa?” (aiōn g165)
یَح کَشْچَنَ چَ جِیوَنْ مَیِ وِشْوَسِتِ سَ کَداپِ نَ مَرِشْیَتِ، اَسْیاں کَتھایاں کِں وِشْوَسِشِ؟ (aiōn g165)
27 Li te di Li: “Wi, Senyè, Mwen gen tan kwè ke Ou se Kris la, Fis a Bondye, menm Li menm ki vini nan mond lan.”
ساوَدَتْ پْرَبھو یَسْیاوَتَرَناپیکْشاسْتِ بھَوانْ سَایوابھِشِکْتَّ اِیشْوَرَپُتْرَ اِتِ وِشْوَسِمِ۔
28 Lè li te di sa, li te ale, e te rele Marie, sè li, e te di l apa: “Mèt la rive, e L ap mande pou ou.”
اِتِ کَتھاں کَتھَیِتْوا سا گَتْوا سْواں بھَگِنِیں مَرِیَمَں گُپْتَماہُویَ وْیاہَرَتْ گُرُرُپَتِشْٹھَتِ تْواماہُویَتِ چَ۔
29 E lè li tande sa, li te leve vit, epi t ap vin kote Li.
کَتھامِماں شْرُتْوا سا تُورْنَمْ اُتّھایَ تَسْیَ سَمِیپَمْ اَگَچّھَتْ۔
30 Jésus poko te rive nan bouk la, men te toujou nan plas kote Marthe te rankontre Li a.
یِیشُ رْگْرامَمَدھْیَں نَ پْرَوِشْیَ یَتْرَ مَرْتھا تَں ساکْشادْ اَکَروتْ تَتْرَ سْتھِتَوانْ۔
31 Jwif yo ki t ap konsole li nan kay la te wè l leve vit e sòti. Epi yo sipoze ke li t ap ale nan tonm nan pou kriye.
یے یِہُودِییا مَرِیَما ساکَں گرِہے تِشْٹھَنْتَسْتامْ اَسانْتْوَیَنَ تے تاں کْشِپْرَمْ اُتّھایَ گَچّھَنْتِں وِلوکْیَ وْیاہَرَنْ، سَ شْمَشانے رودِتُں یاتِ، اِتْیُکْتْوا تے تَسْیاح پَشْچادْ اَگَچّھَنْ۔
32 Konsa, lè Marie te vini kote Jésus, li te tonbe nan pye Li, e te di L: “Senyè, si Ou te isit la, frè m nan pa t ap mouri.”
یَتْرَ یِیشُرَتِشْٹھَتْ تَتْرَ مَرِیَمْ اُپَسْتھایَ تَں درِشْٹْوا تَسْیَ چَرَنَیوح پَتِتْوا وْیاہَرَتْ ہے پْرَبھو یَدِ بھَوانْ اَتْراسْتھاسْیَتْ تَرْہِ مَمَ بھْراتا نامَرِشْیَتْ۔
33 Konsa, lè Jésus te wè l t ap kriye, epi Jwif ki te avè l yo t ap kriye, Li te vrèman etone nan fon lespri Li, e te twouble.
یِیشُسْتاں تَسْیاح سَنْگِنو یِہُودِییاںشْچَ رُدَتو وِلوکْیَ شوکارْتَّح سَنْ دِیرْگھَں نِشْوَسْیَ کَتھِتَوانْ تَں کُتْراسْتھاپَیَتَ؟
34 Li te di: “Kibò nou mete Li?” Yo te di Li: “Senyè, vin wè.”
تے وْیاہَرَنْ، ہے پْرَبھو بھَوانْ آگَتْیَ پَشْیَتُ۔
35 Jésus te kriye.
یِیشُنا کْرَنْدِتَں۔
36 E Jwif yo t ap di: “Gade kijan Li te renmen l.”
اَتَایوَ یِہُودِییا اَوَدَنْ، پَشْیَتایَں تَسْمِنْ کِدرِگْ اَپْرِیَتَ۔
37 Men kèk nan yo te di: “Èske nonm sila a ki te louvri zye a sa ki te avèg la, pa t kab anpeche moun sa a mouri osi?”
تیشاں کیچِدْ اَوَدَنْ یونْدھایَ چَکْشُشِی دَتَّوانْ سَ کِمْ اَسْیَ مرِتْیُں نِوارَیِتُں ناشَکْنوتْ؟
38 Pou sa, Jésus, ankò, etone byen fon nan lespri li, te vin bò kote tonm nan. Se te yon kav e yon wòch te apiye sou Li.
تَتو یِیشُح پُنَرَنْتَرْدِیرْگھَں نِشْوَسْیَ شْمَشانانْتِکَمْ اَگَچّھَتْ۔ تَتْ شْمَشانَمْ ایکَں گَہْوَرَں تَنْمُکھے پاشانَ ایکَ آسِیتْ۔
39 Jésus te di: “Retire wòch la.” Marthe, sè mò a te di Li: “Senyè, pou lè sa, li va santi. Li la depi kat jou.”
تَدا یِیشُرَوَدَدْ اینَں پاشانَمْ اَپَسارَیَتَ، تَتَح پْرَمِیتَسْیَ بھَگِنِی مَرْتھاوَدَتْ پْرَبھو، اَدھُنا تَتْرَ دُرْگَنْدھو جاتَح، یَتودْیَ چَتْوارِ دِنانِ شْمَشانے سَ تِشْٹھَتِ۔
40 Jésus te di li: “Èske Mwen pa t di ou ke si Ou kwè, ou va wè glwa Bondye?”
تَدا یِیشُرَوادِیتْ، یَدِ وِشْوَسِشِ تَرْہِیشْوَرَسْیَ مَہِمَپْرَکاشَں دْرَکْشْیَسِ کَتھامِماں کِں تُبھْیَں ناکَتھَیَں؟
41 Epi konsa, yo te retire wòch la. Jésus te leve zye Li e te di: “Papa, Mwen remèsye Ou ke Ou tande M.
تَدا مرِتَسْیَ شْمَشاناتْ پاشانوپَسارِتے یِیشُرُورْدْوَّں پَشْیَنْ اَکَتھَیَتْ، ہے پِتَ رْمَمَ نیویسَنَمْ اَشرِنوح کارَنادَسْماتْ تْواں دھَنْیَں وَدامِ۔
42 Mwen te konnen ke Ou tande M tout tan, men akoz pèp la ki kanpe antoure M, Mwen te di sa, pou yo kapab kwè ke Ou te voye Mwen.”
تْوَں سَتَتَں شرِنوشِ تَدَپْیَہَں جانامِ، کِنْتُ تْوَں ماں یَتْ پْرَیرَیَسْتَدْ یَتھاسْمِنْ سْتھانے سْتھِتا لوکا وِشْوَسَنْتِ تَدَرْتھَمْ اِدَں واکْیَں وَدامِ۔
43 Lè L fin te di bagay sa yo, Li te kriye avèk yon gwo vwa: “Lazare, sòti deyò.”
اِماں کَتھاں کَتھَیِتْوا سَ پْروچَّیراہْوَیَتْ، ہے اِلِیاسَرْ بَہِراگَچّھَ۔
44 E sila ki te mouri an te sòti byen mare men ak pye yo avèk twal ki te vlope l, e yon twal ki te vlope figi li. Jésus te di yo: “Demare l epi lage l.”
تَتَح سَ پْرَمِیتَح شْمَشانَوَسْتْرَے رْبَدّھَہَسْتَپادو گاتْرَمارْجَنَواسَسا بَدّھَمُکھَشْچَ بَہِراگَچّھَتْ۔ یِیشُرُدِتَوانْ بَنْدھَنانِ موچَیِتْوا تْیَجَتَینَں۔
45 Pou sa, anpil nan sa ki te vin kote Marie yo, e ki te wè sa Li te fè a, te kwè nan Li.
مَرِیَمَح سَمِیپَمْ آگَتا یے یِہُودِییَلوکاسْتَدا یِیشوریتَتْ کَرْمّاپَشْیَنْ تیشاں بَہَوو وْیَشْوَسَنْ،
46 Men kèk nan yo te ale nan Farizyen yo e te di yo sa ke Jésus te fè a.
کِنْتُ کیچِدَنْیے پھِرُوشِناں سَمِیپَں گَتْوا یِیشوریتَسْیَ کَرْمَّنو وارْتّامْ اَوَدَنْ۔
47 Konsa, chèf prèt yo avèk Farizyen yo te konvoke yon gran konsèy. Yo t ap di: “Kisa n ap fè, pwiske nonm sila a ap fè anpil sign.”
تَتَح پَرَں پْرَدھانَیاجَکاح پھِرُوشِناشْچَ سَبھاں کرِتْوا وْیاہَرَنْ وَیَں کِں کُرْمَّح؟ ایشَ مانَوو بَہُونْیاشْچَرْیَّکَرْمّانِ کَروتِ۔
48 “Si nou kite Li kontinye konsa, tout moun ap kwè nan Li, epi Women yo ap vin pran ni plas nou, ni nasyon nou.”
یَدِیدرِشَں کَرْمَّ کَرْتُّں نَ وارَیامَسْتَرْہِ سَرْوّے لوکاسْتَسْمِنْ وِشْوَسِشْیَنْتِ رومِلوکاشْچاگَتْیاسْماکَمْ اَنَیا راجَدھانْیا سارْدّھَں راجْیَمْ آچھیتْسْیَنْتِ۔
49 Men youn nan yo, Caïphe, ki te granprèt pou lane sila a, te di yo: “Nou pa konnen anyen,
تَدا تیشاں کِیَپھاناما یَسْتَسْمِنْ وَتْسَرے مَہایاجَکَپَدے نْیَیُجْیَتَ سَ پْرَتْیَوَدَدْ یُویَں کِمَپِ نَ جانِیتھَ؛
50 ni nou pa kontwole ke li ta meyè pou nou si yon moun ta mouri pou pèp la, pou tout nasyon an pa peri.”
سَمَگْرَدیشَسْیَ وِناشَتوپِ سَرْوَّلوکارْتھَمْ ایکَسْیَ جَنَسْیَ مَرَنَمْ اَسْماکَں مَنْگَلَہیتُکَمْ ایتَسْیَ وِویچَنامَپِ نَ کُرُتھَ۔
51 Alò li pa t di sa pou kont li, men akoz ke li te wo prèt nan lane sa a, li t ap fè pwofesi ke Jésus t ap mouri pou nasyon an.
ایتاں کَتھاں سَ نِجَبُدّھیا وْیاہَرَدْ اِتِ نَ،
52 E pa sèlman pou nasyon sila a, men ke Li ta kab ranmase ansanm pou fè yon sèl, tout pitit Bondye ki te gaye a letranje yo.
کِنْتُ یِیشُوسْتَدّیشِییاناں کارَناتْ پْرانانْ تْیَکْشْیَتِ، دِشِ دِشِ وِکِیرْنانْ اِیشْوَرَسْیَ سَنْتانانْ سَںگرِہْیَیکَجاتِں کَرِشْیَتِ چَ، تَسْمِنْ وَتْسَرے کِیَپھا مَہایاجَکَتْوَپَدے نِیُکْتَح سَنْ اِدَں بھَوِشْیَدْواکْیَں کَتھِتَوانْ۔
53 Depi jou sa, yo t ap fè plan pou touye L.
تَدِّنَمارَبھْیَ تے کَتھَں تَں ہَنْتُں شَکْنُوَنْتِیتِ مَنْتْرَناں کَرْتُّں پْراریبھِرے۔
54 Pou sa, Jésus pa t ankò mache an piblik pami Jwif yo, men te kite la pou ale nan peyi toupre dezè a, nan yon vil yo rele Éphraïm. Li te rete la avèk disip Li yo.
اَتَایوَ یِہُودِییاناں مَدھْیے یِیشُح سَپْرَکاشَں گَمَناگَمَنے اَکرِتْوا تَسْمادْ گَتْوا پْرانْتَرَسْیَ سَمِیپَسْتھایِپْرَدیشَسْییپھْرایِمْ نامْنِ نَگَرے شِشْیَیح ساکَں کالَں یاپَیِتُں پْراریبھے۔
55 Alò, Pak Jwif la te pwòch, epi anpil te kite andwa andeyò yo pou monte nan Jérusalem, pou yo ta kab vin pirifye.
اَنَنْتَرَں یِہُودِییاناں نِسْتاروتْسَوے نِکَٹَوَرْتِّنِ سَتِ تَدُتْسَواتْ پُورْوَّں سْوانْ شُچِینْ کَرْتُّں بَہَوو جَنا گْرامیبھْیو یِرُوشالَمْ نَگَرَمْ آگَچّھَنْ،
56 Konsa, yo t ap di youn ak lòt pandan yo kanpe nan tanp lan: “Kisa nou panse. Èske Li p ap menm vini nan fèt la?”
یِیشورَنْویشَنَں کرِتْوا مَنْدِرے دَنْڈایَماناح سَنْتَح پَرَسْپَرَں وْیاہَرَنْ، یُشْماکَں کِیدرِشو بودھو جایَتے؟ سَ کِمْ اُتْسَوےسْمِنْ اَتْراگَمِشْیَتِ؟
57 Alò, chèf prèt yo ak Farizyen yo te bay lòd pou si nenpòt moun te konnen kote Li te ye, yo dwe bay rapò pou yo ta kab sezi L.
سَ چَ کُتْراسْتِ یَدْییتَتْ کَشْچِدْ ویتِّ تَرْہِ دَرْشَیَتُ پْرَدھانَیاجَکاح پھِرُوشِنَشْچَ تَں دھَرْتُّں پُورْوَّمْ اِمامْ آجْناں پْراچارَیَنْ۔

< Jan 11 >