Jòb 39
1 “Èske ou konnen lè kabrit mòn yo fè pitit? Èske ou konn wè lè sèf yo metba?
Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
2 Èske ou kab kontwole mwa ke yo rete plenn yo, oswa èske ou konnen lè yo fè pitit?
Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
3 Yo bese a jenou, yo pouse fè pitit yo parèt, yo fòse fè doulè yo fini nèt.
Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
4 Pitit yo vin fò, yo grandi nan chan lib; yo ale e yo pa retounen kote yo.
Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
5 “Se kilès ki te fè bourik mawon yo vin lib? Epi kilès ki te lache kòd ki te mare sou bourik kous la,
Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
6 ke Mwen te bay savann nan kon abitasyon li, ak tè sale a kon kote pou l rete a?
Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
7 Li pa bay valè a zen lavil la; kri a chofè yo, li pa okipe yo.
Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
8 Li chache nan tout mòn yo pou manje l e chache jwenn tout sa ki vèt.
To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
9 “Èske bèf mawon va dakò pou sèvi ou, oswa èske l ap pase nwit lan devan manjwa ou?
Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
10 Èske ou kab mare bèf mawon a ak kòd pou l rete nan ranp li, oswa èske l ap boulvèse jaden an dèyè w?
Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
11 Èske ou va fè l konfyans akoz gran fòs li, e kite l responsab travay ou?
Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
12 Èske ou va mete lafwa ou nan li pou li pote semans lakay, o ranmase seryel sou glasi vannen an?
Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
13 “Zèl a otrich yo bat anlè ak gran jwa, men èske se plimaj lanmou?
Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
14 Veye byen, li abandone pwòp ze li yo sou latè a pou yo ka chofe yo nan pousyè,
A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
15 Li bliye yon grenn pye ka kraze yo, oswa yon bèt sovaj kab foule yo.
Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
16 Li maltrete pitit li yo ak mechanste, konsi yo pa t pou li; menm si tout travay li ta an ven, sa pa regade l;
Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
17 Akoz Bondye te fè li bliye sajès li, e pa t bay li yon pòsyon bon konprann.
Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
18 Lè l leve kò l anlè, li giyonnen cheval la ak chevalye a.
Èasem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
19 Èske se ou ki te bay cheval la fòs? Èske ou te abiye kou li ak krenyen?
Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
20 Èske ou fè l vòltije tankou yon krikèt? Gran souf ki sòti nan nen l byen etonnan.
Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
21 Pye li fouye tè a nan vale a, e li kontan fòs li. Li sòti parèt pou rankontre zam yo.
Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
22 Li ri sou danje, ni li pa gen lakrent. Li pa vire fè bak devan nepe;
Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
23 fouwo soukwe akote l, lans k ap briye a, ak gwo frenn nan.
Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
24 Byen anraje e tranblan, li fè kous sou tè a, e li p ap kanpe lè vwa twonpèt la sone.
S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
25 Depi twonpèt la sone li di: ‘Aha!’ Soti lwen, li pran sant batay la, tonnè a kapitèn yo ak kri gè a.
Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
26 Èske se pa bon konprann ou ke malfini an konn vole anlè, avèk zèl li lonje vè sid?
Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
27 Èske se pa kòmand pa ou ke èg la monte wo pou fè nich li nan wotè?
Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
28 Anwo sou falèz la, li rete e fè abitasyon li, sou kwen wòch yon kote ki pa kab pwoche.
Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
29 Se la li veye manje li; zye li wè l soti lwen.
Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
30 Pitit li yo, anplis, konn souse san; epi kote mò yo ye; se la li ye.”
Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
