Jòb 32
1 Konsa, twa mesye sila yo te sispann reponn Job, akoz li te dwat nan pwòp zye pa li.
A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
2 Men kòlè a Élihu, fis a Barakeel la, Bizit nan fanmi a Ram nan, te brile kont Job. Kòlè li te brile paske li te jistifye pwòp tèt li devan Bondye.
Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
3 Epi kòlè li te brile kont twa zanmi li yo akoz yo pa t jwenn bon repons, men karema, yo te kondane Job.
Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
4 Alò, Élihu te tann yo fini pou pale ak Job, akoz yo menm te gen anpil ane pi gran pase li.
Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
5 Konsa, lè Élihu te wè ke pa t gen repons ki rete nan bouch a twa mesye yo, kòlè li te brile.
Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
6 Pou sa, Élihu, fis a Barakeel la, Bizit la, te pale klè. Li te di: “Mwen jèn selon ane yo, e nou menm, nou granmoun. Akoz sa a, mwen te krent pou di nou sa ke m t ap panse a.
I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
7 Mwen te reflechi ke se laj ki te dwe pale, ke anpil ane yo ta dwe bay sajès.
Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
8 Men se yon lespri ki nan lòm, e se souf a Toupwisan an ki bay yo bonkonprann.
Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
9 Anpil ane pa vle di saj, ni pa fwa, se pa granmoun ki konprann sa ki dwat.
Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
10 Pou sa, mwen di nou ‘koute mwen; mwen menm tou va di nou sa ke m panse.’
A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
11 “Gade byen, mwen te tann pawòl nou yo. Mwen te koute byen rezonman pa nou yo, pandan nou t ap reflechi sou sa pou nou ta di.
Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
12 Menm mwen te swiv nou byen pre; anverite, pa t gen pèsòn ki te vin genyen Job. Nanpwen moun ki te byen reponn pawòl li yo.
A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
13 Pran atansyon nou pa di: ‘Nou jwenn sajès. Se Bondye ki pou korije l, se pa lòm.’
Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
14 Paske pawòl li yo pa t pale kont mwen menm, ni mwen p ap reponn li ak diskou pa nou yo.
Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
15 “Yo etonnen nèt; yo pa reponn ankò. Yo pa gen mo ki pou di.
Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
16 Èske se tann, pou m ta tann akoz yo pa pale? Akoz yo rete e pa reponn ankò?
Èekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
17 Mwen menm tou va reponn pou kont mwen, mwen osi va bay pozisyon pa m.
Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
18 Paske mwen chaje ak pawòl. Lespri m anndan mwen bourade m.
Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
19 Men gade, lestonmak mwen tankou diven san mwayen respire; tankou po diven nèf, li prèt menm pou pete.
Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
20 Kite mwen pale pou m kab jwenn soulajman; kite mwen ouvri lèv mwen pou bay repons.
Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
21 Alò, pa kite mwen pran pati a okenn moun, ni flate pèsòn.
Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
22 Paske mwen pa konn flate moun, sof Sila ki kreye mwen an, ta vin ranmase m fè m ale.”
Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.
