Jòb 30
1 Men koulye a, sila ki pi jenn pase m ap giyonnen m. Papa a sila mwen pat ta dakò pou mete ansanm ak chen bann mouton yo.
Nyní pak posmívají se mi mladší mne, jejichž bych otců nechtěl byl postaviti se psy stáda svého.
2 Anverite, ki byen fòs men pa yo ta kab fè m? Gwo fòs te deja disparèt nan yo
Ač síla rukou jejich k čemu by mi byla? Zmařena jest při nich starost jejich.
3 akoz mank bagay ak grangou. Y ap manje tè sèk nan lannwit lan, ak pèt e ak dezolasyon an.
Nebo chudobou a hladem znuzeni, utíkali na planá, tmavá, soukromná a pustá místa.
4 Yo rache fèy raje nan mitan rakèt la. Manje yo se rasin bayawonn.
Kteříž trhali zeliny po chrastinách, ano i koření, a jalovec za pokrm byl jim.
5 Yo chase yo deyò lavil la nan dezè; yo kriye dèyè yo tankou se vòlè,
Z prostřed lidí vyháníni byli; povolávali za nimi, jako za zlodějem,
6 jiskaske yo vin rete nan move ravin yo, nan twou tè ak nan wòch yo.
Tak že musili bydliti v výmolích potoků, v děrách země a skálí.
7 Pami rak tibwa yo, yo rele fò. Anba machacha a, yo vin rasanble ansanm.
V chrastinách řvali, pod trní se shromažďovali,
8 Pitit a moun fou, wi, pitit a mechan yo, yo te resevwa fwèt jis lè yo kite peyi a.
Lidé nejnešlechetnější, nýbrž lidé bez poctivosti, menší váhy i než ta země.
9 Men koulye a, se mwen menm yo pase nan rizib; mwen devni yon pawòl betiz pou yo.
Nyní, pravím, jsem jejich písničkou, jsa jim učiněn za přísloví.
10 Yo pè m, yo kanpe lwen m, e yo pa sispann krache nan figi m.
V ošklivosti mne mají, vzdalují se mne, a na tvář mou nestydí se plvati.
11 Akoz Li te lage fisèl banza a pou te aflije mwen, yo rete retire brid la nèt devan m.
Nebo Bůh mou vážnost odjal, a ssoužil mne; pročež uzdu před přítomností mou svrhli.
12 Sou men dwat lan, nich sa vin leve. Yo rale pye mwen akote. Yo mennen kont mwen tout manèv destriksyon yo.
Po pravici mládež povstává, nohy mi podrážejí, tak že šlapáním protřeli ke mně stezky nešlechetnosti své.
13 Yo gate wout mwen. Yo bourade lachit mwen san mande sekou.
Mou pak stezku zkazili, k bídě mé přidali, ač jim to nic nepomůže.
14 Tankou nan yon gran brèch, yo parèt; nan mitan tanpèt, yo woule m.
Jako širokou mezerou vskakují, a k vyplénění mému valí se.
15 Gwo perèz yo vin vire kont mwen. Yo tanmen gate respè m tankou van. Byennèt mwen disparèt tankou nwaj.
Obrátily se na mne hrůzy, stihají jako vítr ochotnost mou, nebo jako oblak pomíjí zdraví mé.
16 Konsa, koulye a nanm mwen vide nèt. Jou afliksyon yo sezi m.
A již ve mně rozlila se duše má, pochytili mne dnové trápení mého,
17 Nan lannwit, zo m yo frennen anndan m, e sa yo kap manje m pa pran repo.
Kteréž v noci vrtá kosti mé ve mně; pročež ani nervové moji neodpočívají.
18 Ak gwo fòs, vètman m vin tòde sou mwen. Li mare m nèt tankou kolye manto m.
Oděv můj mění se pro násilnou moc bolesti, kteráž mne tak jako obojek sukně mé svírá.
19 Li te jete mwen nan labou, e mwen te vin tankou pousyè ak sann.
Uvrhl mne do bláta, tak že jsem již podobný prachu a popelu.
20 Mwen kriye a Ou menm pou sekou, men Ou pa reponn mwen. Mwen kanpe, e se gete, Ou gete m.
Volám k tobě, ó Bože, a neslyšíš mne; postavuji se, ale nehledíš na mne.
21 Ou vin okipe m ak mechanste. Avèk fòs a men Ou, Ou pèsekite m.
Obrátils mi se v ukrutného nepřítele, silou ruky své mi odporuješ.
22 Ou leve m wo sou van, e fè m monte; epi Ou fè m fonn nèt nan move tan an.
Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud.
23 Paske mwen konnen ke Ou ap mennen m a lanmò, jis rive nan gwo kay asanble a ki fèt pou tout sila ki viv yo.
Nebo vím, že mne k smrti odkážeš, a do domu, do něhož se shromažďuje všeliký živý.
24 Malgre, èske yon moun k ap tonbe pa lonje men l? Oswa nan gwo pwoblem li pa kriye sekou?
Jistě žeť nevztáhne Bůh do hrobu ruky, by pak, když je stírá, i volali.
25 Èske mwen pa t kriye pou sila nan gwo twoub? Èske nanm mwen pa t plen tristès pou malere a?
Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným.
26 Lè m t ap tann sa ki bon an, se mal ki rive m; lè m tap tann limyè, alò se tenèb ki te vini.
Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.
27 Kè m twouble nèt anndan m. Mwen pa kab poze. Jou plen ak afliksyon yo parèt devan m.
Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení.
28 Mwen fè dèy toupatou san solèy. Mwen kanpe nan asanble; mwen rele sekou.
Chodím osmahlý, ne od slunce, povstávaje, i mezi mnohými křičím.
29 Mwen te vin frè ak chen mawon, zanmi ak otrich la.
Bratrem učiněn jsem draků, a tovaryšem mladých pstrosů.
30 Chè m vin nwa sou mwen, li kale, e zo m yo brile ak lafyèv.
Kůže má zčernala na mně, a kosti mé vyprahly od horkosti.
31 Pou sa, se doulè ap mwen jwe, e flit mwen an sonne pou sila k ap kriye.
A protož v kvílení obrátila se harfa má, a píšťalka má v hlas plačících.
