Jòb 28
1 Anverite, gen yon min pou ajan e yon plas pou rafine lò.
Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
2 Fè retire nan pousyè a e kwiv la fonn soti nan wòch la.
Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
3 Lòm fè tenèb la pati, e rive jis nan dènye limit lan. Li chache twouve wòch kap kache a, ak nan pwofon fènwa.
Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
4 Li fouye yon twou fon byen lwen kote moun rete, kote ki bliye nèt pa pye moun. Konsa, yo pandye, yo balanse byen lwen limanite.
Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
5 Pou tè a, depi nan li, manje sòti, men anba, li boulvèse tankou dife.
Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
6 Wòch li se sous a pyè safi yo. Epi nan pousyè li, genyen lò.
V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
7 Chemen li pa rekonèt pa koukou, ni zye grigri pa janm wè l.
K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
8 Bèt pi fewòs yo pa mache la, ni lyon pa pase sou li.
Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
9 Li mete men li sou wòch silèks la. Li chavire mòn yo soti nan baz yo.
K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
10 Li kreve kanal ki pase nan wòch yo, e zye li wè tout sa ki presye.
Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
11 Li bouche flèv yo pou dlo pa koule e sa ki kache yo, li fè yo parèt nan limyè.
Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
12 “Men se kibò yo twouve sajès? Epi kibò yo jwenn sajès la?
Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
13 Lòm pa konnen valè li, ni valè li pa kab twouve nan peyi moun vivan yo.
Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
14 Labim nan di: “Li pa nan mwen”. Lanmè a di: ‘Li pa bò kote m’.
Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
15 Lò pi pa egal ak valè l, ni ajan pa kab peze kon pri li.
Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
16 Valè li pa kab konpare ak lò Ophir, oswa oniks presye, oswa safì.
Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
17 Ni lò ni vit pa egal avè l, ni li pa kab fè echanj pou bagay ki fèt an lò fen.
Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
18 Koray ak kristal, bliye sa nèt. Posede sajès se pi wo ke pèl.
Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
19 Topaz a Éthiopie a pa kab konpare avè l; ni li pa kab valorize an lò pi.
Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
20 E byen, se kibò sajès la sòti? Epi kibò anplasman bon konprann nan ye?
Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
21 Konsa, li kache a zye de tout èt vivan yo e kache menm a zwazo syèl yo.
Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
22 Labim nan ak lanmò a pale: ‘Ak zòrèy nou, nou konn tande rapò bagay sa a.’
Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
23 Bondye konprann chemen li e Li konnen plas li.
Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
24 “Paske Li chache jis rive nan dènye pwent latè e wè tout bagay anba syèl yo.
Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
25 Lè L te bay pwa a van an e te divize dlo yo pa mezi,
Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
26 Lè L te etabli yon limit pou lapli e yon chemen pou kout eklè,
On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
27 Li te wè l e Li te deklare li. Li te etabli li e anplis, Li te konprann bout li.
Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
28 Konsa, a lòm Li te di: ‘Gade byen, lakrent Senyè a, se sa ki sajès; epi kite mal, se sa ki bon konprann.’”
Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
