Jòb 15
1 Epi Éliphaz Temanit lan te reponn:
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Èske yon nonm saj ta dwe bay repons ak konesans ki sòti nan van, e ki plen tèt li avèk van lès?
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3 Èske li ta diskite ak pale initil, oswa ak pawòl ki pa gen valè?
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 Anverite, ou manke respè Bondye e ou siprime tout kalite bon refleksyon devan Bondye.
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 Paske se koupabilite ou ki enstwi bouch ou, e ou chwazi langaj a rizye yo.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 Pwòp bouch ou kondane ou, pa mwen; epi pwòp lèv ou fè temwayaj kont ou.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 “Èske se ou ki te premye la ki te fèt sou tè a, oswa èske ou te fèt avan tout kolin yo?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 Èske ou konn tande konsèy sekrè a Bondye yo, oswa èske tout sajès se pou ou sèl?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 Kisa ou konnen ke nou pa konnen? Èske ou konprann sa nou pa kapab konprann?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 Genyen ni granmoun ak moun cheve blanch pami nou, ki pi gran pase papa ou.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 Èske konsolasyon Bondye a twò piti pou ou, menm mo ki pale ak dousè avèk ou yo?
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 Poukisa akè ou pote ou rive lwen konsa? Epi poukisa zye ou yo vin limen konsa?
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 Pou ou ta vire lespri ou kont Bondye e kite pawòl parèy a sila yo sòti nan bouch ou?
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 Kisa lòm nan ye pou li ta kab san tach, oswa sila ki fèt de fanm nan pou ta kab dwat?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 Gade byen, Li pa mete konfyans menm nan sen Li yo e menm syèl yo pa san tach nan zye Li;
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 konbyen anmwens, yon moun ki degoutan e konwonpi; lòm ki bwè inikite kon dlo a!
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 “M ap di ou, koute m byen; sa mwen konn wè, anplis m ap deklare li;
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 sa ke moun saj konn pale e ki pa t kache sòti de papa pa yo,
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 A sila yo menm sèl ke tè a te donnen, e pa t gen etranje ki te pase pami yo.
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 Moun mechan an vire tounen nan pwòp doulè li tout tan, e fòs lane pou moun mechan yo byen kontwole.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 Bri laperèz sone nan zòrèy li. Pandan li anpè, destriktè a rive sou li.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 Li pa gen espwa sòti nan tenèb la. Desten li se nepe.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 Li mache egare pou chache manje epi di: ‘Kote li ye?’ Konsa, li konnen ke jou tenèb la gen tan rive.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 Twoub ak gwo soufrans fè l gen gwo laperèz. Yo fè l soumèt tankou yon wa ke yo prèt pou atake.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 Paske li fin lonje men l kont Bondye e aji ak awogans kont Toupwisan an.
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26 Li kouri kou rèd sou li tèt avan avèk gwo boukliye li.
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27 Paske li fin kouvri figi li ak grès li, e fè kwis li vin lou ak chè.
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 Li te viv nan vil dezole yo, nan kay kote pèsòn pa ta rete yo, ki fèt pou vin dekonble nèt.
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 Li p ap vin rich, ni fòtin li p ap dire; tèt sereyal li yo p ap janm bese rive atè.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 Li p ap chape nan tenèb la. Flanm nan va seche tout boujon li yo. Kon souf bouch li, lap wale nèt.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 Pa kite li mete konfyans nan gwo vid la. Sa a ta yon desepsyon; paske gwo vid la va sèvi kon rekonpans li.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 Sa va vin rive avan lè li. Branch palmis li p ap vèt.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 Li va souke retire rezen li ki potko mi soti nan pye rezen a, e va jete flè li kon pye oliv la.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 Paske konpanyen a enkwayan yo va byen esteril, epi se dife kap brile tant anba pwès yo.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 Yo plante mal la, e yo rekòlte inikite; epi se desepsyon k ap jèmen nan panse yo.”
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
