Jòb 14
1 Lòm ki fèt de fanm gen vi kout ki plen traka.
Èlověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování.
2 Tankou yon flè, li parèt e li fennen. Anplis, li sove ale kon lonbraj. Li pa dire.
Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá.
3 Èske Ou ouvri zye Ou sou li pou mennen li an jijman avèk W?
A však i na takového otvíráš oko své, a mne uvodíš k soudu s sebou.
4 Se kilès ki kab fè pwòp sa ki pa pwòp? Pèsòn!
Kdo toho dokáže, aby čistý z nečistého pošel? Ani jeden.
5 Konsi fòs jou li yo avèk Ou, fòs mwa li yo avèk Ou. Ou te etabli limit li ke li p ap kab depase.
Poněvadž vyměřeni jsou dnové jeho, počet měsíců jeho u tebe, a cíles jemu položil, kterýchž by nepřekračoval:
6 Retire zye Ou sou li pou l kab pran repò, jiskaske li kab konplete jou li yo, kon yon ouvriye jounalye.
Odvrať se od něho, ať oddechne sobě, a zatím aby přečekal jako nájemník den svůj.
7 Gen espwa pou yon pyebwa lè l koupe, li kab boujonnen ankò, nouvo boujon yo kab reyisi.
O stromu zajisté jest naděje, by i podťat byl, že se zase zotaví, a výstřelek jeho nevyhyne,
8 Malgre rasin li yo vin vye nan tè a, e chouk li mouri nan tè sèch,
By se pak i sstaral v zemi kořen jeho, a v prachu již jako umřel peň jeho:
9 fè rive yon gout dlo, e li va pete pouse boujon yo kon yon plant.
Avšak jakž počije vláhy, zase se pučí, a zahustí jako keř.
10 Men lòm mouri pou kouche plat. Lòm mouri e kibò li ye?
Ale člověk umírá, mdlobou přemožen jsa, a když vypustí duši člověk, kam se poděl?
11 Tankou dlo lanmè fè vapè monte e rivyè a vin sèch,
Jakož ucházejí vody z jezera, a řeka opadá a vysychá:
12 konsa lòm kouche, e li pa leve ankò. Jiskaske syèl yo vin disparèt, li p ap reveye, ni leve ankò.
Tak člověk, když lehne, nevstává zase dotud, dokudž nebes stává. Nebývajíť vzbuzeni lidé, aniž se probuzují ze sna svého.
13 O ke ou ta kapab kache mwen nan sejou lanmò an, pou ou ta kapab fè m kache jiskaske chalè Ou retounen kote Ou! Ke Ou ta fikse yon limit pou mwen, e sonje m! (Sheol h7585)
Ó kdybys mne v hrobě schoval, a skryl mne, dokudž by nebyl odvrácen hněv tvůj, ulože mi cíl, abys se rozpomenul na mne. (Sheol h7585)
14 Si yon nonm mouri, èske li va leve ankò? Pou tout jou a lit mwen yo, mwen ta tann jiskaske lè rive pou yo lage m.
Když umře člověk, zdaliž zase ožive? Po všecky tedy dny vyměřeného času svého očekávati budu, až přijde proměna při mně.
15 Ou ta rele e mwen ta reponn Ou; Konsa, Ou ta anvi anpil zèv men Ou yo.
Zavoláš, a já se ohlásím tobě, díla rukou svých budeš žádostiv,
16 Paske koulye a, ou konte tout pa mwen fè yo. Èske Ou pa swiv peche m yo?
Ačkoli nyní kroky mé počítáš, aniž shovíváš hříchům mým,
17 Transgresyon mwen yo sele nèt nan yon sachè Konsa, Ou vlope tout inikite m yo.
Ale zapečetěné maje jako v pytlíku přestoupení mé, ještě přikládáš k nepravosti mé.
18 Men mòn nan kap tonbe pa mòso pa fè anyen; wòch la ap kite plas li.
Jistě že jako hora padnuc, rozdrobuje se, a skála odsedá z místa svého,
19 Dlo a epwize wòch yo, gran fòs li lave pousyè tè a. Se konsa Ou detwi espwa a lòm.
Jako kamení stírá voda, a povodní zachvacuje, což z prachu zemského samo od sebe roste: tak i ty naději člověka v nic obracíš.
20 Ou vin fè l soumèt nèt pou tout tan, e li pati; Ou chanje aparans li, e voye l ale.
Přemáháš jej ustavičně, tak aby odjíti musil; proměňuješ tvář jeho, a propouštíš jej.
21 Fis li yo vin resevwa lonè, men li menm pa konnen sa; oswa fis li yo vin pa anyen, men li pa apèsi sa.
Budou-li slavní synové jeho, nic neví; pakli v potupě, nic o ně nepečuje.
22 Men kò l fè mal; epi li fè dèy sèlman pou pwòp tèt li.
Toliko tělo jeho, dokudž živ jest, bolestí okouší, a duše jeho v něm kvílí.
