Sòm 129

1 Se yon chante pou yo chante lè y'ap moute lavil Jerizalèm. Nou menm, pèp Izrayèl se pou nou rekonèt sa: Yo te fè nou pase kont mizè nou depi nou te jenn.

Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

2 Wi, depi nou te jenn, yo te fè nou pase kont mizè nou, men yo pa t' janm rive mete pye sou kou nou.

Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

3 Yo tonbe sou do nou, ou ta di moun k'ap bat tè pou plante.

Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

4 Men, Seyè a pa nan patipri, li koupe kòd mechan yo te pase nan kou nou.

Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

5 Moun ki pa vle wè moun Siyon yo, se pou yo wont, se pou yo fè bak.

Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

6 Se pou yo tankou plant k'ap pouse arebò glasi: y'ap cheche anvan menm yo donnen.

Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

7 Moun k'ap ranmase rekòt p'ap okipe yo menm, moun k'ap antre rekòt la p'ap mete yo nan pakèt li.

Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

8 Moun k'ap pase bò la yo p'ap di: -Se pou Seyè a beni nou! N'ap beni ou nan non Seyè a!

Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.