Pwovèb 8
1 Tande byen. Sajès ap rele byen fò. Entèlijans ap pale fò pou tout moun tande.
Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
2 Li kanpe sou tèt ti mòn yo, sou bò wout la, nan mitan kalfou yo.
Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
3 L'ap pale byen fò bò pòtay lavil la, sou tout papòt yo, l'ap di:
U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
4 Nou menm lèzòm, se ak nou m'ap pale. M'ap rele pou tout moun ki sou latè tande.
Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
5 Nou menm ki pa gen konprann, vin aprann sa ki rele gen bon konprann Nou menm k'ap aji tankou moun fou, vin aprann sa ki rele gen lespri.
Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
6 Louvri zòrèy nou. Mwen pral di pawòl ki konsekan. Tou sa mwen pral di yo se bagay ki dwat.
Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
7 Sa m' pral di la a se verite. Mwen pa kapab bay manti.
Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
8 Tou sa ki soti nan bouch mwen, se pawòl ki dwat. Nan sa m' di yo pa gen anyen ki pa vre, pa gen anyen ki kwochi.
Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
9 Yo klè pou moun ki gen bon konprann. Yo kòrèk pou moun ki gen konesans.
Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
10 Pito ou chache gen bon konprann pase pou ou gen lajan. Pito ou chache gen konesans pase pou ou gen pi bon lò.
Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
11 Paske, mwen menm Bon Konprann, mwen pi bon pase boul lò. Pa gen anyen ou ta renmen genyen ki ka konpare avè m'.
Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
12 Mwen menm Bon Konprann, mwen gen lespri. Mwen gen bon tèt pou m' konprann.
Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
13 Lè yon moun gen krentif pou Bondye, li rayi sa ki mal. Mwen pa vle wè moun lògey ak moun awogan, moun ki gen move kondit ak moun k'ap bay manti.
Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
14 Se mwen ki bay bon konsèy, ki bay moun ladrès. Mwen gen konprann, mwen gen fòs pouvwa.
Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
15 Se mwen ki bay wa yo ladrès pou yo kòmande. Se mwen ki fè chèf yo pase bon lòd pou pa gen lenjistis.
Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
16 Se mwen menm ki bay tout chèf yo tèt pou yo kòmande. Se mwen menm ki fè sa tou pou tout lòt chèf yo ansanm ak tout lòt moun k'ap dirije lèzòm.
Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
17 Mwen renmen moun ki renmen m'. Depi yon moun chache m', fòk li jwenn mwen.
Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
18 Mwen bay richès, mwen bay pouvwa. Mwen bay byen k'ap la pou lontan, mwen fè tout bagay byen.
Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
19 Tou sa mwen bay pi bon lontan pase pi bon lò ki genyen. Yo pi bon pase ajan.
Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
20 Mwen fè moun mache dwat devan Bondye. Mwen fè yo mache yon jan pou yo pa fè moun lenjistis.
Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
21 Lè moun renmen m', mwen ba yo anpil byen. Mwen plen kay yo ak richès.
Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
22 Seyè a te fè m' lè li te fèk konmanse ak plan travay li. Li te fè m' lontan lontan anvan tout bagay.
Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
23 Li te fè m' nan konmansman nèt, an premye, anvan tout lòt bagay sou latè.
Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
24 Lè m' te fèk parèt, pa t' ankò gen lanmè. pa t' ankò gen ankenn sous dlo.
Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
25 Lè m' te fèt la, pa t' ankò gen ankenn mòn menm. Ata ti mòn yo pa t' ankò nan plas yo.
Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
26 Bondye pa t' ankò fè latè ak jaden. Pa menm premye grenn pousyè tè a pa t' ankò fèt.
Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
27 Mwen te la lè li t'ap mete syèl la nan plas li, lè li t'ap trase liy kote syèl la kontre ak latè a.
Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
28 Mwen te la lè li t'ap mete nwaj yo nan syèl la, lè li t'ap fè sous dlo pete anba lanmè a.
Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
29 Mwen te la lè li t'ap bay dlo lanmè a limit pou l' pa depase, lè li t'ap poze fondasyon tè a.
Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
30 Mwen te la bò kote l' ap travay avè l'. Chak jou mwen t'ap fè tout bagay ki te fè l' plezi. Mwen te toujou kontan travay anba je l'.
Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
31 Mwen te kontan mache toupatou sou latè. Mwen te pran plezi m' ak lèzòm.
Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
32 Koulye a, pitit mwen yo, louvri zòrèy nou pou nou tande mwen. Ala bon sa bon pou moun ki fè sa m' di yo fè!
A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
33 Louvri zòrèy nou pou nou tande sa m'ap moutre nou. N'a vin gen bon konprann. Pa meprize bagay konsa.
Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
34 Ala bon sa bon pou moun ki koute m', pou moun ki chita nan papòt mwen chak jou, pou moun k'ap tann bò poto galeri kay mwen!
Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
35 Lè yon moun jwenn mwen, se lavi li jwenn. Li antre nan favè Bondye.
Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
36 Men moun ki vire do ban mwen ap fè tèt yo mal. Moun ki rayi m', se moun k'ap mache ak sèkèy yo anba bra yo.
Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
