Pwovèb 30
1 Men pawòl Agou, pitit Jake, moun peyi Masa. Men deklarasyon nonm lan te fè: Mwen bouke, Bondye! Mwen bouke, Bondye! Mwen pa kapab ankò!
Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
2 Mwen sòt pase panyen pèsi. Se pa moun mwen ye. Mwen pa gen lespri tankou tout moun.
Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
3 Mwen pa janm konnen sa ki rele konesans. Mwen pa konprann anyen nan bagay Bondye.
Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
4 Ki moun ki janm moute nan syèl, apre sa ki redesann sou latè? Ki moun ki janm ranmase van yo nan men l'? Ki moun ki janm mare dlo yo nan rad li? Ki moun ki fikse limit tè a? Ki jan li rele? Ki jan pitit li rele? Di m' non, si ou konnen?
Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
5 Bondye toujou kenbe pawòl li. Li pwoteje tout moun ki mete konfyans yo nan li.
Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
6 Pa fè l' di sa li pa di. Si ou fè sa, l'a fè ou repwòch, l'a fè tout moun wè se mantò ou ye.
Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
7 Bondye, se de bagay ase mwen mande ou: Tanpri, pa refize m' yo anvan mwen mouri.
Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
8 Men yo: Pa kite m' bay manti pou m' twonpe moun. Pa fè m' ni rich ni pòv. Ban m' kantite manje mwen bezwen pou m' viv la.
Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
9 Si mwen gen twòp, m'a vire do ba ou, m'a di mwen pa konnen ki moun ou ye. Si mwen pa gen ase, m'a vòlò, m'a fè yo pase ou nan betiz.
Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
10 Pa janm pale yon domestik mal devan mèt li. L'a madichonnen ou, l'a fè ou peye bouch ou.
Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
11 Gen yon kalite moun k'ap bay papa yo madichon, ki pa gen konsiderasyon pou manman yo.
Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
12 Gen yon lòt kalite moun ki konprann yo nan kondisyon pou fè sèvis Bondye. Men, pi mal pase yo nanpwen.
Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
13 Gen yon lòt kalite moun ankò ki mete nan tèt yo yo pa kanmarad pesonn, wa pa kouzen yo.
Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
14 Gen yon lòt kalite moun, se bèt nan bwa yo ye. Pou yo viv, y'ap devore malere yo, y'ap pwofite sou pòv yo.
Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
15 Sansi gen de pitit fi: tou de gen menm non, yo rele: Ban mwen! Ban mwen! Gen twa bagay ki pa janm di ase. Sa m'ap di la a! Gen kat bagay ki pa janm di se kont.
Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
16 Men yo: Se peyi kote mò yo ye a, se fanm ki pa ka fè pitit, se tè a ki pa janm bwè kont dlo li, epi se dife. Bagay sa yo pa janm di ase. (Sheol h7585)
Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti. (Sheol h7585)
17 Yon pitit ki pase papa l' nan betiz, ki pa respekte lòd manman l', chen gen pou devore kadav li nan raje, zwezo nan bwa va manje grenn je li.
Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
18 Gen twa bagay mwen pa janm ka konprann. Sa m'ap di la a! Gen kat bagay konsa.
Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
19 Men yo: Se jan malfini plane nan syèl la, se jan koulèv mache sou wòch, se jan bato kouri sou lanmè, se jan gason ak fanm rive fè lamou.
Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
20 Men ki jan fanm k'ap twonpe mari yo fè: Lè yo fin fè sa y'ap fè a, yo benyen byen pwòp, epi yo di: Mwen pa fè anyen ki mal.
Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
21 Gen twa bagay ki fè latè tranble. Sa m'ap di la a! Gen kat bagay moun pa ka sipòte.
Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
22 Men yo: Se yon esklav ki rive chèf, se yon moun sòt ki gen tou sa li bezwen,
Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
23 se yon fanm ki pa t' janm jwenn moun renmen l' epi ki resi mare yon nòs, se yon sèvant ki pran plas metrès li.
Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
24 Gen kat ti bèt sou latè, gen lespri pase yo nanpwen:
Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
25 Se foumi: yo tou fèb, men yo pase tout sezon chalè ap fè pwovizyon mete la.
Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
26 Se chat mawon: yo pa pi fò pase sa. Men, yo fè kay yo nan twou wòch.
Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
27 Se krikèt vèt: yo pa gen chèf, men yo mache pa bann.
Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
28 Se zandolit: ou ka pran yo nan men ou. Men, ou jwenn yo nan palè wa yo.
Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
29 Gen twa bagay ki bèl lè y'ap mache. Sa m'ap di la a! Gen kat bagay ki gen bèl demach:
Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
30 Se lyon, se li ki pi fò nan tout zannimo, li pa pè yo yonn.
Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
31 Se bouk kabrit. Se chwal sele bride. Se wa lè y'ap mache devan lame yo.
Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
32 Si ou te sòt jouk pou ou te rive fè grandizè, kalkile sou sa ou fè a: Pe bouch ou!
Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
33 Si ou bat lèt, l'ap fè bè. Si ou frape yon moun sou men l', l'ap senyen. Si ou nan pouse dife, ou nan gwo kont.
Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
