Pwovèb 29
1 Moun k'ap fè tèt di lè y'ap rale zòrèy yo, se moun k'ap rete konsa y'ap tonbe san yo pa ka leve ankò.
Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 Lè se moun serye ki chèf, pèp la kontan. Men, lè se yon mechan k'ap gouvènen, pèp la nan lapenn.
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 W'ap fè kè papa ou kontan si ou toujou ap chache bon konprann. Moun k'ap frekante jennès, se lajan l' l'ap gaspiye.
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 Lè yon wa pa nan patipri, peyi a kanpe byen fèm. Men, depi yon chèf nan resevwa lajan sou kote, se fini l'ap fini ak peyi a.
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 Moun k'ap flate moun, se yon pèlen y'ap pare sou wout yo.
Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 Moun mechan pran nan mechanste y'ap fè. Men, moun ki mache dwat yo gen kè kontan, y'ap fè fèt.
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 Moun ki mache dwat konnen pou l' respekte dwa pòv malere. Men, mechan an pa konnen bagay konsa.
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Moun ki pa gen respè pou lòt ap mache simen kont nan tout peyi a. Men moun ki gen konprann konnen pou l' kontwole tèt li lè li fache.
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 Lè moun ki gen konprann al nan leta ak moun fou, fache pa fache anyen p'ap regle.
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 Depi yon moun serye, ansasen pa vle wè li. Men, moun ki mache dwat yo ap pwoteje l'.
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 Lè moun fou ankòlè, li di sa ki vin nan bouch li. Men, moun ki gen bon konprann kontwole bouch li.
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 Lè yon chèf renmen tripotay, se mechan ase k'ap sèvi avè l'.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 Gen yon bagay ni pòv la ni moun k'ap peze l' la gen ansanm: se Bondye ki bay ni yonn ni lòt je pou yo wè.
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 Lè yon wa pran kòz malere yo pou l' defann dwa yo san patipri, wa sa a la pou l' gouvènen lontan.
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 Baton ki korije timoun ap ba yo konprann. Men, timoun yo kite fè sa yo pito gen pou fè manman yo wont.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 Lè mechan an rive chèf nan yon peyi, gen plis mechanste k'ap fèt. Men, moun k'ap mache dwat yo va wè jan mechan yo ap tonbe.
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Korije pitit gason ou lan, li p'ap ba ou tèt chaje. L'a fè kè ou kontan.
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Lè pa gen moun ki pou fè pèp la konnen sa pou l' fè, pèp la an debandad nèt. Men, ala bon sa bon pou moun k'ap fè sa lalwa mande!
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 Pale anpil p'ap korije esklav. Menm lè li konprann, se pa sa k'ap fè l' obeyi.
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 Gen plis espwa pou yon moun ki san konprann pase pou yon moun k'ap prese pale san kalkile.
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 Lè ou mou ak yon esklav depi li tou piti, rive yon lè l'ap konprann se pitit ou li ye.
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 Moun ki ankòlè fasil toujou ap fè bagay yo pa dwe fè. Moun ki gen san wo toujou nan goumen.
Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 Awogans fè moun pèdi pye. Men, y'ap respekte moun ki soumèt devan Bondye.
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 Moun ki konplis yon vòlò, se moun ki rayi tèt li. Si li denonse vòlò a, y'ap pini l'. Si li pa denonse l', madichon Bondye ap tonbe sou li.
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 Si ou pè sa moun ap di, ou antrave. Men, si ou mete konfyans ou nan Seyè a, ou pa bezwen pè anyen.
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Anpil moun ap kouri dèyè favè chèf. Men, se Bondye k'ap jije tout moun san patipri.
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 Moun ki mache dwat pa vle wè mechan. Mechan pa vle wè moun k'ap mache dwat.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
