Pwovèb 13

1 Yon pitit gason ki gen bon konprann ap koute lè papa l' ap rale zòrèy li. Men, moun k'ap pase moun nan betiz p'ap janm koute lè y'ap fè l' obsèvasyon pou korije l'.

Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.

2 Rekonpans yon moun chita sou sa li di ak bouch li. Men, moun ki ipokrit renmen fè mechanste.

Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.

3 Veye pawòl ki soti nan bouch ou, w'a pwoteje lavi ou. Moun k'ap prese louvri bouch yo pale ap detwi pwòp tèt yo.

Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.

4 Parese p'ap janm jwenn sa yo ta renmen genyen. Men, moun k'ap travay di ap jwenn tou sa yo ta renmen genyen.

Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.

5 Moun k'ap mache dwat pa vle wè moun k'ap bay manti. Men, sa mechan yo ap fè a se yon wont, se yon dezonè pou tèt yo.

Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.

6 Lè ou toujou fè sa ki byen, lajistis ap pwoteje ou. Men, peche lakòz mechan yo disparèt.

Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.

7 Gen moun ki pa gen anyen men ki pran pòz moun rich yo. Gen moun ki pran pòz moun pòv yo, epi se yo ki gen fòtin.

Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.

8 Yon moun rich sèvi ak lajan l' pou l' sove lavi l'. Moun ki pòv pa vle tande lè w'ap rele dèyè l'.

Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.

9 Moun k'ap mache dwat yo tankou lanp k'ap klere byen klere. Men, mechan yo tankou yon lanp ki prèt pou mouri.

Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.

10 Moun awogan yo toujou ap pouse dife. Men, moun ki koute konsèy, se moun ki gen bon konprann.

Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.

11 Lajan ou fè fasil pa lwen fini. Lajan ou fè nan di ap toujou fè pitit.

Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.

12 Lè ou pa jwenn sa ou t'ap tann lan, se bagay ki pou fè ou malad. Men, lè ou jwenn sa ou te anvi a, se lavi pou ou.

Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.

13 Lè ou pa respekte pawòl ki nan lalwa Bondye a, se dèt ou fè. Men, moun ki fè sa lalwa mande yo fè a ap jwenn rekonpans yo.

Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.

14 Sa moun ki gen bon konprann ap moutre a bay lavi. L'ap ede ou pou ou pa tonbe lè lavi ou an danje.

Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

15 Lè ou gen bon konprann, sa fè moun renmen ou. Men, lè moun pa ka fè ou konfyans, ou nan di.

Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.

16 Tout moun ki gen konprann kalkile byen anvan yo fè yon bagay. Men, moun san konprann yo ap fè ou wè jan yo sòt.

Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.

17 Yon move komisyonè ap mete moun nan ka. Men, yon komisyonè serye ap bay moun kè poze.

Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.

18 Yon moun ki refize aprann ap toujou pòv, l'ap toujou wont. Men, y'ap respekte moun ki koute lè yo rale zòrèy yo.

Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.

19 Ala bon sa bon lè ou jwenn sa ou te anvi a! Moun san konprann derefize kite move chemen yo pran an.

Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.

20 Fè zanmi ak moun ki gen konesans, ou menm tou w'a vin gen konesans. Fè zanmi ak moun ki san konprann, ou nan pwoblèm.

Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.

21 Malè ap pousib moun k'ap fè sa ki mal. Men, moun ki mache dwat ap jwenn bon rekonpans.

Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.

22 Yon moun ki gen bon kè ap kite byen pou pitit pitit li. Men, richès moun k'ap fè sa ki mal, se moun ki mache dwat yo k'ap jwi li.

Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.

23 Jaden malere bay kont manje. Men, lenjistis fè l' mouri grangou.

Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.

24 Si ou pè bat pitit gason ou, ou pa renmen l'. Si ou renmen l', se pou ou korije l'.

Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.

25 Moun k'ap mache dwat toujou gen ase pou yo manje. Men, vant mechan yo pa janm plen.

Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.