Jòb 36
1 Eliyou pran pale ankò, li di konsa:
Zatím přidal Elihu, a řekl:
2 -Pran yon ti pasyans. Kite m' fè yon ti pale ankò, paske m' poko fin di sa m' gen pou m' di pou pran defans Bondye.
Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
3 Mwen pral sèvi ak tou sa mwen konnen pou m' moutre ou se Bondye ki kreye m' lan ki gen rezon.
Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
4 Mwen p'ap bay manti nan sa m'ap di la a. Se yon nonm ki gen anpil konesans k'ap pale avè ou la a.
V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
5 Bondye gen pouvwa. Li pa meprize pesonn. Pa gen anyen li pa konprann.
Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
6 Li p'ap kite mechan yo viv lontan. Li toujou aji ak pòv yo san patipri.
Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
7 Li defann kòz moun ki mache dwat yo. Li mete yo chèf pou yo gouvènen tankou wa. Toutan tout moun ap pale byen pou yo.
Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
8 Men, si Bondye mete yo nan chenn, si lafliksyon makònen nan tout kò yo,
Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
9 Bondye va louvri je yo pou yo ka wè tou sa y'ap fè a. Li moutre yo se lògèy k'ap fè yo fè peche.
Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
10 Li pale nan zòrèy yo pou avèti yo. Li mande yo pou yo sispann fè sa ki mal.
A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
11 Si yo koute Bondye, si yo soumèt devan li, y'a viv rès lavi yo nan kè kontan ak nan plezi.
Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
12 Si se pa sa, y'ap rete konsa y'ap mouri. Y'ap desann kote mò yo ye a san yo pa konnen.
Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
13 Men, mechan yo ap fè tèt di. Yo fache pi rèd. Yo te mèt anba kou, yo p'ap mande sekou.
Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
14 Yo jenn gason toujou, yo gen tan mouri. Yo t'ap mennen yon lavi dezòd.
Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
15 Men, Bondye pran soufrans lan, li sèvi avè l' pou li moutre lèzòm anpil bagay. Se lè yo anba tray, li louvri lespri yo.
Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
16 Ou menm tou, Bondye vle wete ou nan gwo lapenn sa a, pou ou ka rive gen jwisans san moun pa chache ou kont. Te gen yon lè tab ou te chaje ak bon manje.
A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
17 Lè sa a, ou te fè menm lide ak mechan yo. Koulye a, yo pral pini ou jan ou merite l' la.
Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
18 Veye zo ou! Pa kite richès vire tèt ou ankò! Pa kite yo achte ou ak lajan osinon ak gwo kado!
Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
19 Se pou ou jije tout moun, rich kou pòv, gwonèg la tankou nèg fèb la.
Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
20 Pa kraze moun ki pa anyen pou ou pou mete fanmi ou nan plas yo.
Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
21 Atansyon pou ou pa fè sa ki mal. Se pou sa menm w'ap soufri konsa.
Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
22 Gade jan Bondye gen anpil pouvwa. Pa gen pi gran mèt pase l'.
Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
23 Pesonn pa ka di Bondye sa pou l' fè. Pesonn pa ka di l' sa l' fè a mal.
Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost?
24 Se pou ou fè lwanj travay li pito, tankou tout moun toujou fè l' la.
Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
25 Se bèl bagay pou tout moun wè. Yo rete byen lwen, y'ap gade.
Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
26 Wi. Nou p'ap janm ka fin konprann jan Bondye gen pouvwa! Nou p'ap janm ka fin konnen depi kilè Bondye la.
Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
27 Se li menm ki rale dlo sou latè, ki fè l' tounen vapè nan nwaj yo pou bay lapli.
On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
28 Lèfini, li kite lapli soti nan syèl la tonbe sou tout moun sou latè.
Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
29 Pesonn pa konnen ki jan nwaj yo fè deplase, ki jan loraj fè gwonde nan syèl kote Bondye rete a.
(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
30 Li kouvri syèl la ak nwaj yo. Li kouvri tout tèt mòn yo.
Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
31 Se konsa li bay pèp la manje. Li ba yo manje an kantite.
Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
32 Li kenbe zèklè yo nan pla men li. Li bay lòd pou loraj tonbe kote li menm li vize a.
Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
33 Loraj la anonse move tan. Ata bèt yo santi move tan an ap vini.
Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
