Jòb 34
1 Eliyou pran lapawòl ankò. Li di konsa:
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 -Nou menm moun lespri yo, koute sa m'ap di nou! Nèg save yo, louvri zòrèy nou!
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3 Zòrèy konnen lè pawòl bèl menm jan bouch konnen lè manje gou.
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4 Annou wè kote jistis la ye. Ann mete rezon an kote pou l' ye a.
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5 Jòb pretann li nan dwa li, se Bondye ki derefize rann li jistis.
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6 Li di: Si m' di m' antò, se manti m'ap bay. Mwen malad pou m' mouri. Men, m' pa fè anyen ki mal.
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7 Ou janm jwenn yon moun tankou Jòb? L'ap pase verite Bondye a nan betiz alèz tankou si se dlo l'ap bwè.
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8 Li fè bann ak moun k'ap fè mechanste yo. L'ap pwonmennen ansanm ak malveyan yo.
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9 Se li menm menm ki di ak bouch li: Sa pa rapòte anyen, lè yon moun ap chache fè volonte Bondye.
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10 Nou menm ki gen lespri, koute sa m'ap di. Bondye pa ka fè mechanste. Bondye ki gen tout pouvwa a pa ka nan patipri.
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11 Li bay chak moun sa yo merite dapre sa yo fè. Li aji ak yo dapre jan yo mennen bak yo.
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12 Non! Bondye pa janm fè sa ki mal. Bondye ki gen tout pouvwa a pa nan paspouki.
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13 Se pa yon lòt moun ki te bay Bondye pouvwa pou l' gouvènen latè, ni se pa yon lòt moun ki te mete tou sa ki egziste sou kont li.
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14 -(we vèsè pwochen)
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15 Si Bondye te kenbe souf ki bay lavi a pou tèt li, yon sèl kou a, bèt kou moun ta mouri. Yo ta tounen pousyè tè ankò.
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16 Si nou gen bon konprann, koute sa byen. Louvri zòrèy nou pou nou tande sa m'ap di.
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17 Eske n'ap kondannen Bondye ki gen tout pouvwa a, epi k'ap rann jistis la? Eske yon moun ki pa vle wè jistis ka gouvènen?
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18 Bondye pini wa yo lè yo fè sa ki mal. Li pini gwo chèf yo lè yo fè mechanste.
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19 Li pa nan achte figi chèf yo. Ou te mèt pòv, ou te mèt rich, pa gen diferans pou li, paske se li menm ki fè yo tout.
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20 Yo rete konsa yo mouri, yo ale nan mitan lannwit. Pèp la annik souke kò l', yo disparèt. Bondye touye gwo chèf yo san li pa leve ti dwèt li.
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21 L'ap veye tout vire tounen lèzòm. L'ap gade tout kote y'ap mete pye yo.
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22 Pa gen ankenn fènwa, ni ankenn lonbray ki ka anpeche l' wè sa mechan yo ap fè.
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23 Li pa bezwen voye manda bay moun pou yo prezante devan l' pou l' jije yo.
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24 Li pa bezwen nan chache konnen pou l' kraze chèf yo, lèfini pou l' mete lòt moun nan plas yo.
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25 Paske li konnen dènye sa yo fè. Yon jou lannwit konsa, li desann yo li pilonnen yo anba pye l'.
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26 Li souflete yo tankou malfektè nan mitan lari pou tout moun ka wè.
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27 Paske yo te vire do ba li, yo te fè tankou yo pa konnen lòd li bay yo.
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28 Yo fè, yo fè jouk pòv yo rele mande Bondye sekou, jouk Bondye tande jan piti yo ap rele anba men yo.
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29 Men, si Bondye rete san l' pa fè anyen, ki moun ki ka di l' kichòy? Si li kache kò li, ki moun ki ka wè l'! Men, pa pè! L'ap veye sou tout moun nan tout peyi.
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30 Li p'ap kite move chèf gouvènen yo, li p'ap kite yo tann pèlen pou pèp la.
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31 Men, si yon mechan pale ak Bondye, si li di l': -Wi, mwen te fè sa ki mal. Mwen p'ap fè sa ankò.
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32 Tanpri. Louvri je m'. Fe m' wè sa m' fè a. Si mwen te aji ak mechanste, mwen p'ap rekonmanse ankò.
Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33 Dapre ou, Jòb, èske se pou Bondye pini l'? Mwen mande ou sa paske m' konnen ou pa dakò ak sa Bondye fè a. Men, se ou menm ki pou deside. Pa mwen menm. Manyè di m' sa ki nan kè ou.
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34 Moun lespri ansanm ak moun bon konprann k'ap koute m' yo va di m' konsa:
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35 Jòb ap pale anpil, men li pa konn sa l'ap di. Tou sa l'ap di yo pa gen ni pye ni tèt.
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36 Egzaminen byen tou sa Jòb di la a. N'a wè li pale tankou yon moun ki mechan nan kè l'.
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37 Li fin fè kont peche l', koulye a l'ap kenbe tèt ak Bondye. L'ap seye fè nou konprann li pa antò. L'ap plede fè Bondye remontrans.
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
