< Αποκαλυψις Ιωαννου 9 >

1 Καὶ ὁ πέμπτος ἄγγελος ἐσάλπισε, καὶ εἶδον ἀστέρα ἐκ τοῦ οὐρανοῦ πεπτωκότα εἰς τὴν γῆν, καὶ ἐδόθη αὐτῷ ἡ κλεὶς τοῦ φρέατος τῆς ἀβύσσου. (Abyssos g12)
Nitioke i anjely faha limey, le nitreako ty vasiañe nigodoiñe an-tane eo hirik’ andindìñe ey, vaho natolotse aze ty lahin-dakilè’ i vovon-tsikeokeokey. (Abyssos g12)
2 Καὶ ἀνέβη καπνὸς ἐκ τοῦ φρέατος ὡς καπνὸς καμίνου καιομένης, καὶ ἐσκοτίσθη ὁ ἥλιος καὶ ὁ ἀὴρ ἐκ τοῦ καπνοῦ τοῦ φρέατος. (Abyssos g12)
Sinoka’e i tsikeokeokey, le niforoake hirik’ an-koboñ’ao ty hatoeñe hoe boak’ an-toñake jabajaba. Nimaie’ i hatoeñe naporoa’ i Tsikeokeokeiy i àndroy naho i tiokey. (Abyssos g12)
3 Καὶ ἐκ τοῦ καπνοῦ ἐξῆλθον ἀκρίδες εἰς τὴν γῆν, καὶ ἐδόθη αὐταῖς ἐξουσία, ὡς ἔχουσιν ἐξουσίαν οἱ σκορπίοι τῆς γῆς.
Le niboak’ amy hatoeñey mb’an-tane atoy ty valala vaho nitoloran-dily hambañe ami’ty lily amo halafia’ ty tane toio.
4 Καὶ ἐρρέθη αὐταῖς ἵνα μὴ ἀδικήσωσι τὸν χόρτον τῆς γῆς, οὐδὲ πᾶν χλωρόν, οὐδὲ πᾶν δένδρον, εἰ μὴ τοὺς ἀνθρώπους οἵτινες οὐκ ἔχουσι τὴν σφραγῖδα τοῦ Θεοῦ ἐπὶ τῶν μετώπων αὐτῶν.
Nitsaraeñe te tsy ho joieñe ty ahets’ an-tane atoy, ndra ze raha antsetra naho ze hatae, fa ondaty tsy minday i vilon’ Añaharey an-dahara’e eo avao.
5 Καὶ ἐδόθη αὐταῖς ἵνα μὴ ἀποκτείνωσιν αὐτούς, ἀλλ᾽ ἵνα βασανισθῶσι μῆνας πέντε· καὶ ὁ βασανισμὸς αὐτῶν ὡς βασανισμὸς σκορπίου, ὅταν παίσῃ ἄνθρωπον.
Le nimean-dily iereo tsy hanjamañe iareo, fa t’ie hampisoañeñe lime volañe. Ty fanaintaiña’ iareo le ty fanaintaiña’ ty kalengo mamantike ondaty.
6 Καὶ ἐν ταῖς ἡμέραις ἐκείναις ζητήσουσιν οἱ ἄνθρωποι τὸν θάνατον, καὶ οὐ μὴ εὑρήσουσιν αὐτόν· καὶ ἐπιθυμήσουσιν ἀποθανεῖν, καὶ φεύξεται ἀπ᾽ αὐτῶν ὁ θάνατος.
Hipay hikenkañe ondatio amy andro rezay, fe tsy hahaoniñe; hisalala hibanìtse, fe handifiha’ ty havilasy.
7 Καὶ τὰ ὁμοιώματα τῶν ἀκρίδων ὅμοια ἵπποις ἡτοιμασμένοις εἰς πόλεμον, καὶ ἐπὶ τὰς κεφαλὰς αὐτῶν ὡς στέφανοι χρυσοῖ, καὶ τὰ πρόσωπα αὐτῶν ὡς πρόσωπα ἀνθρώπων.
Nanahake soavala veka’e hialy ty vinta’ i valala rey, naho hoe sabakam-bolamena ty an-doha’ iareo vaho nanahake tarehe ondaty ty tarehe’ iareo.
8 Καὶ εἶχον τρίχας ὡς τρίχας γυναικῶν, καὶ οἱ ὀδόντες αὐτῶν ὡς λεόντων ἦσαν.
Nanahake maroin-drakemba ty volo’ iareo, vaho hoe nifen-diona ty nife’ iareo.
9 Καὶ εἶχον θώρακας ὡς θώρακας σιδηροῦς, καὶ ἡ φωνὴ τῶν πτερύγων αὐτῶν ὡς φωνὴ ἁρμάτων ἵππων πολλῶν τρεχόντων εἰς πόλεμον.
Hoe fikalañan’ arañañe viñe o fikala’ iareoo, le nanahake ty fikorokodoin-tsoavalan-tsarete maro mioratse mb’añ’aly ty fikofaokofaon’ ela’ iareo.
10 Καὶ ἔχουσιν οὐρὰς ὁμοίας σκορπίοις, καὶ κέντρα. Καὶ ἐν ταῖς οὐραῖς αὐτῶν ἐξουσίαν ἔχουσι τοῦ ἀδικῆσαι τοὺς ἀνθρώπους μῆνας πέντε.
Hambañe amo kalengoo ty solo’ iareo naho minipoke; toe aman-dily hañehetse ondaty añate’ ty lime volañe o solo’ iareoo.
11 Ἔχουσαι βασιλέα ἐπ᾽ αὐτῶν ἄγγελον τῆς ἀβύσσου· ὄνομα αὐτῷ Ἑβραϊστὶ Ἀββαδών, ἐν δὲ τῇ Ἑλληνικῇ ὄνομα ἔχει Ἀπολλύων. (Abyssos g12)
Amam-panjaka mifehe iereo, ty anjeli’ i Tsikeokeokey: i Abadona ty añara’e ami’ty Hebreo, naho Apoliona ty añara’e ami’ty Grika. (Abyssos g12)
12 Ἡ οὐαὶ ἡ μία ἀπῆλθεν· ἰδού, ἔρχεται ἔτι δύο οὐαὶ μετὰ ταῦτα.
Heneke i hankàñe raikey, Inao! fa hizo hankàñe roe henane zao.
13 Καὶ ὁ ἕκτος ἄγγελος ἐσάλπισε, καὶ ἤκουσα φωνὴν μίαν ἐκ τῶν τεσσάρων κεράτων τοῦ θυσιαστηρίου τοῦ χρυσοῦ τοῦ ἐνώπιον τοῦ Θεοῦ,
Nitioke i anjely fah’ eneñey, le tsinanoko ty feo boak’ an-tsifa efa’ i kitrely volamena añatrefan’ Añaharey
14 λέγοντος τῷ ἕκτῳ ἀγγέλῳ ὁ ἔχων τὴν σάλπιγγα, Λῦσον τοὺς τέσσαρας ἀγγέλους τοὺς δεδεμένους ἐπὶ τῷ ποταμῷ τῷ μεγάλῳ Εὐφράτῃ.
nanao ty hoe amy anjely fah’ eneñe nitintiñe i antsivaiy, Hahao i anjely efatse mirohy amy saka jabajaba Eofratay rey.
15 Καὶ ἐλύθησαν οἱ τέσσαρες ἄγγελοι οἱ ἡτοιμασμένοι εἰς τὴν ὥραν καὶ εἰς τὴν ἡμέραν καὶ μῆνα καὶ ἐνιαυτόν, ἵνα ἀποκτείνωσι τὸ τρίτον τῶν ἀνθρώπων.
Le navotsotse ty anjely efatse nihentseñeñe ho ami’ty ora naho àndro naho volañe vaho taoñe, hanjamañe ty faha-telo’ ondatio.
16 Καὶ ὁ ἀριθμὸς τῶν στρατευμάτων τοῦ ἵππου μυριάδες μυριάδων· ἤκουσα τὸν ἀριθμὸν αὐτῶν.
Ro’arivo-hetse ty iam-piningi-tsoavala nirimboñe. Tsinanoko ty ia’ iareo.
17 Καὶ οὕτως εἶδον τοὺς ἵππους ἐν τῇ ὁράσει, καὶ τοὺς καθημένους ἐπ᾽ αὐτῶν, ἔχοντας θώρακας πυρίνους καὶ ὑακινθίνους καὶ θειώδεις· καὶ αἱ κεφαλαὶ τῶν ἵππων ὡς κεφαλαὶ λεόντων, καὶ ἐκ τῶν στομάτων αὐτῶν ἐκπορεύεται πῦρ καὶ καπνὸς καὶ θεῖον.
Zao ty vinta’ o soavalao naho o mpiningitse ama’e nitreako amy aroñaroñeio: amañ’afo naho manga antetse vaho vaton-tsolifara o fikalañ’ araña’ iareoo; naho hoe lohan-diona ty loha’ o soavalao, naho miforoak’ am-bava’ iareo ty afo naho hatoeñe vaho solifara.
18 Ἀπὸ τῶν τριῶν πληγῶν τούτων ἀπεκτάνθησαν τὸ τρίτον τῶν ἀνθρώπων, ἀπὸ τοῦ πυρὸς καὶ τοῦ καπνοῦ καὶ τοῦ θείου τοῦ ἐκπορευομένου ἐκ τῶν στομάτων αὐτῶν.
Nanjamañe ty faha-telo’ ondaty an-tane atoy i telo rezay, i afoy naho i hatoeñey vaho i solifara niforoake boak’ am-bava’ iareoy.
19 Ἡ γὰρ ἐξουσία τῶν ἵππων ἐν τῷ στόματι αὐτῶν ἐστι, καὶ ἐν ταῖς οὐραῖς αὐτῶν· αἱ γὰρ οὐραὶ αὐτῶν ὅμοιαι ὄφεων, ἔχουσαι κεφαλάς, καὶ ἐν αὐταῖς ἀδικοῦσι.
Amy te am-bava’ o soavalao naho amo ohi’eo ty haozara’ iareo; fa hoe mereñe aman-doha’e, ty ohi’ iareo le irezay ty fijoia’ iareo.
20 Καὶ οἱ λοιποὶ τῶν ἀνθρώπων, οἳ οὐκ ἀπεκτάνθησαν ἐν ταῖς πληγαῖς ταύταις, οὐ μετενόησαν ἐκ τῶν ἔργων τῶν χειρῶν αὐτῶν, ἵνα μὴ προσκυνήσωσι τὰ δαιμόνια, καὶ τὰ εἴδωλα τὰ χρυσᾶ καὶ τὰ ἀργυρᾶ καὶ τὰ λίθινα καὶ τὰ ξύλινα, ἃ οὔτε βλέπειν δύναται, οὔτε ἀκούειν, οὔτε περιπατεῖν·
Mbe tsy nisoloho amo satan-taña’ iareoo o sehanga’ ondaty tsy nizamane’ i angorosy rezaio; tsy nijihetse ami’ty filokolokoañe amo kokolampao naho amo samposampo volamena naho volafoty naho torisìke naho vato vaho hataeo, ie tsy mahatrea naho tsy mahatsanoñe vaho tsy mahilala;
21 καὶ οὐ μετενόησαν ἐκ τῶν φόνων αὐτῶν, οὔτε ἐκ τῶν φαρμάκων αὐτῶν, οὔτε ἐκ τῆς πορνείας αὐτῶν, οὔτε ἐκ τῶν κλεμμάτων αὐτῶν.
vaho tsy nibaboha’ iareo o fañohofan-dozao ndra o famorehañeo ndra o hakarapiloañeo ndra o fampikamerañeo. Fa amo andro’ i fiarañanaña’ i anjely faha-fitoio, ie vaho hitioke i ­antsivaiy, le ho heneke i tafatoñon’ Añahare nitaroñe’e amo mpitoky mpitoro’eoy.

< Αποκαλυψις Ιωαννου 9 >