< Κατα Ματθαιον 22 >

1 Καὶ ἀποκριθεὶς ὁ Ἰησοῦς πάλιν εἶπεν αὐτοῖς ἐν παραβολαῖς, λέγων,
Jeeso cheza kuwamba nabo hape che nguli, chati',
2 Ὡμοιώθη ἡ βασιλεία τῶν οὐρανῶν ἀνθρώπῳ βασιλεῖ, ὅστις ἐποίησε γάμους τῷ υἱῷ αὐτοῦ·
“Muvuso we wulu uswana uvu zumwi simwine ya va lukisi mukiti we seso lya mwanakwe wa mwanaswisu,
3 καὶ ἀπέστειλε τοὺς δούλους αὐτοῦ καλέσαι τοὺς κεκλημένους εἰς τοὺς γάμους, καὶ οὐκ ἤθελον ἐλθεῖν.
Chatuma va hikana vakwe ku ka sumpa avo va valayezwe, kono kena vaveza.
4 Πάλιν ἀπέστειλεν ἄλλους δούλους, λέγων, Εἴπατε τοῖς κεκλημένοις. Ἰδού, τὸ ἄριστόν μου ἡτοίμασα, οἱ ταῦροί μου καὶ τὰ σιτιστὰ τεθυμένα, καὶ πάντα ἕτοιμα· δεῦτε εἰς τοὺς γάμους.
Hape simwine neza ku tuma vamwi vahikana, nati, 'Mukava wambile valayezwa, “Vone, china lukisa mulalilo wangu. Mapulu ne tunamani twangu tununine chi ze haiwa, mi zintu zonse zi shiyeme. Muize ku mukiti we seso.”
5 Οἱ δὲ ἀμελήσαντες ἀπῆλθον, ὁ μὲν εἰς τὸν ἴδιον ἀγρόν, ὁ δὲ εἰς τὴν ἐμπορίαν αὐτοῦ·
Kono avo kena va vatekerezi cho ku tokomera nanga kanini chivaliyendeza kwabo, zumwi kwiwa lyakwe, naye zumwi ku zimpangaliko zakwe.
6 οἱ δὲ λοιποὶ κρατήσαντες τοὺς δούλους αὐτοῦ ὕβρισαν καὶ ἀπέκτειναν.
Vungi bwavo chiva hindeka vahikana va simwine nikuva fwisa insoni, mi ni kuvehaya.
7 Καὶ ἀκούσας ὁ βασιλεὺς ἐκεῖνος ὠργίσθη, καὶ πέμψας τὰ στρατεύματα αὐτοῦ ἀπώλεσε τοὺς φονεῖς ἐκείνους, καὶ τὴν πόλιν αὐτῶν ἐνέπρησε.
Mi simwine na venga. Choku tumina chisole chakwe, ku ihaya vehayi mi choku ka sumika munzi mukando wavo.
8 Τότε λέγει τοῖς δούλοις αὐτοῦ, Ὁ μὲν γάμος ἕτοιμός ἐστιν, οἱ δὲ κεκλημένοι οὐκ ἦσαν ἄξιοι.
Mi na wamba ku vahikana vakwe ku tewa, 'mukiti we iseso u lukite, kono va valalezwa kena va vaku swanere.
9 Πορεύεσθε οὖν ἐπὶ τὰς διεξόδους τῶν ὁδῶν, καὶ ὅσους ἂν εὕρητε, καλέσατε εἰς τοὺς γάμους.
Mi paho, muyende munzira ziwukite mwishira mi muka meme vantu cho vungi ku mukiti we iseso mumu wolyera.'
10 Καὶ ἐξελθόντες οἱ δοῦλοι ἐκεῖνοι εἰς τὰς ὁδοὺς συνήγαγον πάντας ὅσους εὗρον, πονηρούς τε καὶ ἀγαθούς· καὶ ἐπλήσθη ὁ γάμος ἀνακειμένων.
Mi vahikana niva yenda kuya vu kunganyana vantu vava vaka wani, vonse va sa shiyeme ni va shiyeme. Lyinu chivaka cho mukiti ni che zuzwa ne vayezi.
11 Εἰσελθὼν δὲ ὁ βασιλεὺς θεάσασθαι τοὺς ἀνακειμένους εἶδεν ἐκεῖ ἄνθρωπον οὐκ ἐνδεδυμένον ἔνδυμα γάμου·
Kono simwine inge za kulola vaenzi, chavona mukwame yasena avazwete zi zwato za mukiti,
12 καὶ λέγει αὐτῷ, Ἑταῖρε, πῶς εἰσῆλθες ὧδε μὴ ἔχων ἔνδυμα γάμου; Ὁ δὲ ἐφιμώθη.
Simwine chati kwali, 'Mulikani, hape wenjira vule munu nosa zwete zizwato za mukiti we seso?' Mukwame chavula chiambo.
13 Τότε εἶπεν ὁ βασιλεὺς τοῖς διακόνοις, Δήσαντες αὐτοῦ πόδας καὶ χεῖρας, ἄρατε αὐτὸν καὶ ἐκβάλετε εἰς τὸ σκότος τὸ ἐξώτερον· ἐκεῖ ἔσται ὁ κλαυθμὸς καὶ ὁ βρυγμὸς τῶν ὀδόντων.
Lyinu simwine nawambira vahikana, 'Mu hambe uzu mukwame ku manza ni matende, mu musohele mukelima, uko kwina ku vokolola ne kulila inkunkuma.'
14 Πολλοὶ γάρ εἰσι κλητοί, ὀλίγοι δὲ ἐκλεκτοί.
Kakuli vangi va sumpitwe kono va che va salyitwa.”
15 Τότε πορευθέντες οἱ Φαρισαῖοι συμβούλιον ἔλαβον ὅπως αὐτὸν παγιδεύσωσιν ἐν λόγῳ.
Lyinu va farasai chiveza kuzeza ni ku zuminzana muvawolela kumu teyera Jeeso kaswa mu ziambo zakwe.
16 Καὶ ἀποστέλλουσιν αὐτῷ τοὺς μαθητὰς αὐτῶν μετὰ τῶν Ἡρῳδιανῶν, λέγοντες, Διδάσκαλε, οἴδαμεν ὅτι ἀληθὴς εἶ, καὶ τὴν ὁδὸν τοῦ Θεοῦ ἐν ἀληθείᾳ διδάσκεις, καὶ οὐ μέλει σοι περὶ οὐδενός· οὐ γὰρ βλέπεις εἰς πρόσωπον ἀνθρώπων.
Ni chi va mutuminiza valutwana vavo, ku kopanya vulyo ne maheroda. Choku wamba ne Jesu, “Muruti twizi kuti wina initi, mi uluta inzira ye Ireeza cho vusakusima. Ko tekerezi ku minahano yo muntu, mane kotondezi isobozi mukati ka vantu.
17 Εἰπὲ οὖν ἡμῖν, τί σοι δοκεῖ; Ἔξεστι δοῦναι κῆνσον Καίσαρι, ἢ οὔ;
Lyinu tulwile, u zeza vulye? Cho mulao ku woleka ku liha mutelo kwa Kaishara kamba vule?”
18 Γνοὺς δὲ ὁ Ἰησοῦς τὴν πονηρίαν αὐτῶν εἶπε, Τί με πειράζετε, ὑποκριταί;
Kono Jeeso na lemuha ku fosahala kwavo mi choku wamba kuti, “Chinzi ha mu nilika unwe, unwe va itimukanyi?
19 Ἐπιδείξατέ μοι τὸ νόμισμα τοῦ κήνσου. Οἱ δὲ προσήνεγκαν αὐτῷ δηνάριον.
Mu ni tondeze vuwayawaya vo mutelo.” Mi avo choku leta vuwayawaya kwali.
20 Καὶ λέγει αὐτοῖς, Τίνος ἡ εἰκὼν αὕτη καὶ ἡ ἐπιγραφή;
Jeeso na wamba kubalyi kuti, “Chiswaniso ne izina lyani izi?”
21 Λέγουσιν αὐτῷ, Καίσαρος. Τότε λέγει αὐτοῖς, Ἀπόδοτε οὖν τὰ Καίσαρος Καίσαρι, καὶ τὰ τοῦ Θεοῦ τῷ Θεῷ.
chi vati njiza Kaishara. “Jeeso cho ku wamba kuti, muhe Kaishara zintu za Kaishara, ne Ireeza zintu ze Ireeza.
22 Καὶ ἀκούσαντες ἐθαύμασαν· καὶ ἀφέντες αὐτὸν ἀπῆλθον.
Chinga va zuwa mu wambilo wakwe choku komokwa. Mi choku mu siya ni vakaya.
23 Ἐν ἐκείνῃ τῇ ἡμέρᾳ προσῆλθον αὐτῷ Σαδδουκαῖοι, οἱ λέγοντες μὴ εἶναι ἀνάστασιν, καὶ ἐπηρώτησαν αὐτόν,
Cholo lu zuva vamwi va Vasadukayi, va valyi kucho kuti ka kwiina ku vuuka kwa vafu ni beza kwali.
24 λέγοντες, Διδάσκαλε, Μωσῆς εἶπεν, Ἐάν τις ἀποθάνῃ μὴ ἔχων τέκνα, ἐπιγαμβρεύσει ὁ ἀδελφὸς αὐτοῦ τὴν γυναῖκα αὐτοῦ, καὶ ἀναστήσει σπέρμα τῷ ἀδελφῷ αὐτοῦ.
Choku mu vuza kuti, “Muruti, Mushe ava wambi, 'Haiva mukwame wa fwa na sena vaana, mwanchakwe u lukele ku sesa mwi hyabwe choku zalila mukulwakwe vahwile.
25 Ἦσαν δὲ παρ᾽ ἡμῖν ἑπτὰ ἀδελφοί· καὶ ὁ πρῶτος γαμήσας ἐτελεύτησε· καὶ μὴ ἔχων σπέρμα, ἀφῆκε τὴν γυναῖκα αὐτοῦ τῷ ἀδελφῷ αὐτοῦ.
Kuvena vanaswisu va va kumana iyanza ni tovele. We ntazi a va sesi cho ku fwa, Cho ku siya muihabwe ku mwanche.
26 Ὁμοίως καὶ ὁ δεύτερος, καὶ ὁ τρίτος, ἕως τῶν ἑπτά.
Mi mwanche yo mu ichilila cho ku panga chintu chi swana, ne wo vutatu mane ne ku twala ku woku mana iyanza ne tovele.
27 Ὕστερον δὲ πάντων ἀπέθανε καὶ ἡ γυνή.
Chinga va mana ku fwa bonse, mukulwakazi naye choku fwaa.
28 Ἐν τῇ οὖν ἀναστάσει, τίνος τῶν ἑπτὰ ἔσται γυνή; Πάντες γὰρ ἔσχον αὐτήν.
Lyinu ku inako yo ku vuka, kaave mukulwakazi wani kwava va vaanaswisu va mana iyanza ni tovele? Ka kuti vonse va va musesi?”
29 Ἀποκριθεὶς δὲ ὁ Ἰησοῦς εἶπεν αὐτοῖς, Πλανᾶσθε, μὴ εἰδότες τὰς γραφάς, μηδὲ τὴν δύναμιν τοῦ Θεοῦ.
Mi Jeeso na ve taba nati, “Chingi mufosa, ka kuti ka mwizi mañolo kamba maata e Ireeza.
30 Ἐν γὰρ τῇ ἀναστάσει οὔτε γαμοῦσιν, οὔτε ἐκγαμίζονται, ἀλλ᾽ ὡς ἄγγελοι τοῦ Θεοῦ ἐν οὐρανῷ εἰσι.
Ka kuti ku ku vuuka ka kwina ku sesa, kamba ku seswa. Mi vulyo ka va ku kola ili mañiloi miulu.
31 Περὶ δὲ τῆς ἀναστάσεως τῶν νεκρῶν, οὐκ ἀνέγνωτε τὸ ῥηθὲν ὑμῖν ὑπὸ τοῦ Θεοῦ, λέγοντος,
Kono kuya choku vuuka kwa vafwire, ka hena mu va vali ziva wambitwe kwenu ne Ireeza kuti
32 Ἐγώ εἰμι ὁ Θεὸς Ἀβραάμ, καὶ ὁ Θεὸς Ἰσαάκ, καὶ ὁ Θεὸς Ἰακώβ; Οὐκ ἔστιν ὁ Θεὸς Θεὸς νεκρῶν, ἀλλὰ ζώντων.
'Njeme Ireeza wa Abrahama, Ireeza wa Isaka, Ireeza wa Jakobo?' Ireeza ka hena wa vafwire kono ngua va hala.”
33 Καὶ ἀκούσαντες οἱ ὄχλοι ἐξεπλήσσοντο ἐπὶ τῇ διδαχῇ αὐτοῦ.
Mi vantu vangi chinga va zuwa izo, choku komokwerwa ituto yakwe.
34 Οἱ δὲ Φαρισαῖοι, ἀκούσαντες ὅτι ἐφίμωσε τοὺς Σαδδουκαίους, συνήχθησαν ἐπὶ τὸ αὐτό.
Mi Vafarasayi chinga va zuwa kuti Jeeso cha tontoza Vasadukayi, cho kuli kopanya vonse.
35 Καὶ ἐπηρώτησεν εἷς ἐξ αὐτῶν νομικός, πειράζων αὐτόν, καὶ λέγων,
Zumwi wabo, muruti wo mulao, cho ku vuza ipuzo ku mulika-
36 Διδάσκαλε, ποία ἐντολὴ μεγάλη ἐν τῷ νόμῳ;
“Muluti, lyaho itaero inkando mu mulao nje ihi?”
37 Ὁ δὲ Ἰησοῦς ἔφη αὐτῷ, Ἀγαπήσεις Κύριον τὸν Θεόν σου, ἐν ὅλῃ καρδίᾳ σου, καὶ ἐν ὅλῃ ψυχῇ σου, καὶ ἐν ὅλῃ τῇ διανοίᾳ σου.
Jeeso cho ku mu sandula ku tewa, “Sune Ireeza wako che inkulo yako yonse, ne luhuho lwako lonse, ne muhupulo wako wonse.”
38 Αὕτη ἐστὶ πρώτη καὶ μεγάλη ἐντολή.
Iyi nje itaelo inkando mu mulao.
39 Δευτέρα δὲ ὁμοία αὐτῇ, Ἀγαπήσεις τὸν πλησίον σου ὡς σεαυτόν.
Mi yo vuveli itaelo yi swana-'U sune muzakinsani mo lisunine.'
40 Ἐν ταύταις ταῖς δυσὶν ἐντολαῖς ὅλος ὁ νόμος καὶ οἱ προφῆται κρέμανται.
He zi itaelo zovele mpaha kolele mulao ne vapolofita.”
41 Συνηγμένων δὲ τῶν Φαρισαίων, ἐπηρώτησεν αὐτοὺς ὁ Ἰησοῦς,
Choku hwela Vafarasayi ne vasi kungene, Jeeso choku va vuza ipuzo.
42 λέγων, Τί ὑμῖν δοκεῖ περὶ τοῦ Χριστοῦ; Τίνος υἱός ἐστι; Λέγουσιν αὐτῷ, Τοῦ Δαυίδ.
Nati munahana ku tinzi cha Kirisiti? Mwanaswisu wani?” Avo chokumu cho kuti, “Mwanaswisu wa Daafita.”
43 Λέγει αὐτοῖς, Πῶς οὖν Δαυὶδ ἐν πνεύματι Κύριον αὐτὸν καλεῖ, λέγων,
Jeeso choku va cho kuti, “Kwiza vule kuti Daafita chowina Muluhuho amusumpe Simwine, nati kuti.
44 Εἶπεν ὁ Κύριος τῷ Κυρίῳ μου, Κάθου ἐκ δεξιῶν μου, ἕως ἂν θῶ τοὺς ἐχθρούς σου ὑποπόδιον τῶν ποδῶν σου;
Simwene na wamba kwa Simwine wangu, “Wi kalile kwiyanza lyangu lya malyo, mbwita china chita zira zako kapula ka matende ako?”
45 Εἰ οὖν Δαυὶδ καλεῖ αὐτὸν Κύριον, πῶς υἱὸς αὐτοῦ ἐστι;
Lyinu haiva Daafita u musumpa Kirisiti 'Simwine', ku zwaho u va vule mwanaswisu wa Daafita?”
46 Καὶ οὐδεὶς ἐδύνατο αὐτῷ ἀποκριθῆναι λόγον· οὐδὲ ἐτόλμησέ τις ἀπ᾽ ἐκείνης τῆς ἡμέρας ἐπερωτῆσαι αὐτὸν οὐκέτι.
Mi ni kwa vuleka mane nangati u mwina ya va muitavi che linzwi, ku zwaho mane ni kwa vuleka muntu nangati umwina ku muvuza ipuzo ku zwa mwelyo izuva.

< Κατα Ματθαιον 22 >