< Προς Εβραιους 5 >
1 Πᾶς γὰρ ἀρχιερεύς, ἐξ ἀνθρώπων λαμβανόμενος, ὑπὲρ ἀνθρώπων καθίσταται τὰ πρὸς τὸν Θεόν, ἵνα προσφέρῃ δῶρά τε καὶ θυσίας ὑπὲρ ἁμαρτιῶν·
Ko eni, ko e taulaʻeiki lahi kotoa pē kuo fili mei he kakai, kuo fakanofo ia maʻae kakai ʻi he ngaahi meʻa ʻae ʻOtua, koeʻuhi ke ne ʻatu ʻae ngaahi meʻa foaki mo e ngaahi feilaulau koeʻuhi ko e angahala:
2 μετριοπαθεῖν δυνάμενος τοῖς ἀγνοοῦσι καὶ πλανωμένοις, ἐπεὶ καὶ αὐτὸς περίκειται ἀσθένειαν·
ʻAia ʻoku ne faʻa ʻofa mamahi ki he vale, pea mo e hēhē; koeʻuhi kuo takatakai foki ia ʻe he vaivai.
3 καὶ διὰ ταύτην ὀφείλει, καθὼς περὶ τοῦ λαοῦ, οὕτω καὶ περὶ ἑαυτοῦ, προσφέρειν ὑπὲρ ἁμαρτιῶν.
Pea ko e meʻa ia ʻoku totonu ke ne fai tatau ai ʻae feilaulau maʻae kakai, pea maʻana foki, koeʻuhi ko e angahala.
4 Καὶ οὐχ ἑαυτῷ τις λαμβάνει τὴν τιμήν, ἀλλὰ καλούμενος ὑπὸ τοῦ Θεοῦ, καθάπερ καὶ Ἀαρών.
Pea ʻoku ʻikai toʻo ʻe ha tangata ʻae ngaue tapu ni kiate ia, ka ko ia kuo ui ʻe he ʻOtua, ʻo hangē ko ʻElone.
5 Οὕτω καὶ ὁ Χριστὸς οὐχ ἑαυτὸν ἐδόξασε γενηθῆναι ἀρχιερέα, ἀλλ᾽ ὁ λαλήσας πρὸς αὐτόν, Υἱός μου εἶ σύ, ἐγὼ σήμερον γεγέννηκά σε.
Pea pehē, naʻe ʻikai fakaongoongolelei ʻe ia ia ʻe Kalaisi, ke ne hoko ai ko e fungani taulaʻeiki; ka ko ia ne ne pehē kiate ia, “Ko hoku ʻAlo koe, kuo u fakatupu koe he ʻaho ni.”
6 Καθὼς καὶ ἐν ἑτέρῳ λέγει, Σὺ ἱερεὺς εἰς τὸν αἰῶνα κατὰ τὴν τάξιν Μελχισεδέκ. (aiōn )
ʻO hangē ko ʻene lea foki ʻe taha, “Ko e taulaʻeiki koe ʻo taʻengata, ʻi he lakanga ʻo Melekiseteki.” (aiōn )
7 Ὃς ἐν ταῖς ἡμέραις τῆς σαρκὸς αὐτοῦ, δεήσεις τε καὶ ἱκετηρίας πρὸς τὸν δυνάμενον σῴζειν αὐτὸν ἐκ θανάτου μετὰ κραυγῆς ἰσχυρᾶς καὶ δακρύων προσενέγκας, καὶ εἰσακουσθεὶς ἀπὸ τῆς εὐλαβείας,
ʻAia ʻi he ngaahi ʻaho ʻo hono sino, kuo ne ʻohake ʻae hū mo e kole tāumaʻu, fakataha mo e tangi mālohi mo e loʻimata, kiate ia naʻe faʻa fai ke fakamoʻui ia mei he mate, pea naʻe ongoʻi ia ʻi he meʻa naʻe manavahē ai ia;
8 καίπερ ὢν υἱός, ἔμαθεν ἀφ᾽ ὧν ἔπαθε τὴν ὑπακοήν,
Neongo ko e ʻAlo ia, ka naʻe akonekina ia ke talangofua ʻe he ngaahi meʻa naʻa ne kātaki;
9 καὶ τελειωθεὶς ἐγένετο τοῖς ὑπακούουσιν αὐτῷ πᾶσιν αἴτιος σωτηρίας αἰωνίου· (aiōnios )
Pea kuo fakahaohaoa ia, pea ne hoko ko e tupuʻanga ʻoe moʻui taʻengata kiate kinautolu kotoa pē ʻoku talangofua kiate ia; (aiōnios )
10 προσαγορευθεὶς ὑπὸ τοῦ Θεοῦ ἀρχιερεὺς κατὰ τὴν τάξιν Μελχισεδέκ.
Kuo ui ʻe he ʻOtua ko e fungani taulaʻeiki ʻi he lakanga ʻo Melekiseteki.
11 Περὶ οὗ πολὺς ἡμῖν ὁ λόγος καὶ δυσερμήνευτος λέγειν, ἐπεὶ νωθροὶ γεγόνατε ταῖς ἀκοαῖς.
ʻAia ʻoku ʻi ai ʻae ngaahi meʻa lahi ʻiate kimautolu ke leaʻaki, pea faingataʻa hono fakamatala, ko e meʻa ʻi hoʻomou taʻeongongofua.
12 Καὶ γὰρ ὀφείλοντες εἶναι διδάσκαλοι διὰ τὸν χρόνον, πάλιν χρείαν ἔχετε τοῦ διδάσκειν ὑμᾶς, τίνα τὰ στοιχεῖα τῆς ἀρχῆς τῶν λογίων τοῦ Θεοῦ· καὶ γεγόνατε χρείαν ἔχοντες γάλακτος, καὶ οὐ στερεᾶς τροφῆς.
He ko e meʻa ʻi he fuoloa kuo taau mo kimoutolu ke akonaki, ka ʻoku ʻaonga ke toe akonekina ʻakimoutolu pe ko e hā hono ʻuluaki tefito ʻoe ngaahi folofola ʻae ʻOtua; pea kuo mou toe tatau mo ia ʻoku ʻaonga ki ai ʻae huʻahuhu, kae ʻikai ha meʻakai mālohi.
13 Πᾶς γὰρ ὁ μετέχων γάλακτος ἄπειρος λόγου δικαιοσύνης· νήπιος γάρ ἐστι.
He ko ia kotoa pē ʻoku fakahuhu ʻi he huʻahuhu, ʻoku taʻepoto ia ʻi he folofola ʻoe māʻoniʻoni: he ko e valevale ia.
14 Τελείων δέ ἐστιν ἡ στερεὰ τροφή, τῶν διὰ τὴν ἕξιν τὰ αἰσθητήρια γεγυμνασμένα ἐχόντων πρὸς διάκρισιν καλοῦ τε καὶ κακοῦ.
Ka ko e meʻakai mālohi, ʻoku ʻanautolu ʻoku matuʻotuʻa, ʻakinautolu ko e meʻa ʻi he maheni ai, ʻi he faʻa ngāueʻaki ʻae ngaahi anga ʻo honau loto, ʻoku nau ʻilo ai ʻae lelei mo e kovi.