< Προς Κολοσσαεις 3 >

1 Εἰ οὖν συνηγέρθητε τῷ Χριστῷ, τὰ ἄνω ζητεῖτε, οὗ ὁ Χριστός ἐστιν ἐν δεξιᾷ τοῦ Θεοῦ καθήμενος.
Aa kanao nindre nitroatse amy Norizañey nahareo, imaneo pay o raha amboneo, amy iambesara’ i Norizañey am-pitàn-kavanan’ Añaharey.
2 Τὰ ἄνω φρονεῖτε, μὴ τὰ ἐπὶ τῆς γῆς.
Tsakoreo o raha an-dikerañeo, fa tsy o an-tane atoio.
3 Ἀπεθάνετε γάρ, καὶ ἡ ζωὴ ὑμῶν κέκρυπται σὺν τῷ Χριστῷ ἐν τῷ Θεῷ.
Nivilasy nahareoo, le fa nahaja amy Norizañey aman’ Añahare ao ty fiai’ areo,
4 Ὅταν ὁ Χριστὸς φανερωθῇ, ἡ ζωὴ ἡμῶν, τότε καὶ ὑμεῖς σὺν αὐτῷ φανερωθήσεσθε ἐν δόξῃ.
Naho miboake i Norizañey, ie havelo’o, le hiboake mindre ama’e an’engeñe ka nahareo.
5 Νεκρώσατε οὖν τὰ μέλη ὑμῶν τὰ ἐπὶ τῆς γῆς, πορνείαν, ἀκαθαρσίαν, πάθος, ἐπιθυμίαν κακήν, καὶ τὴν πλεονεξίαν, ἥτις ἐστὶν εἰδωλολατρεία,
Vonò arè o fangen-kaondati’ ty tane toy ama’oo; ze hakarapiloañe, fandratoañe, filomolorañe, fitsikirihan-draty, vaho fihàñañe—ie fiatoañe am-pahasive;
6 δι᾽ ἃ ἔρχεται ἡ ὀργὴ τοῦ Θεοῦ ἐπὶ τοὺς υἱοὺς τῆς ἀπειθείας·
irezay ty hifetsaha’ ty fifombon’ Añahare amo anam-panjeharañeo.
7 ἐν οἷς καὶ ὑμεῖς περιεπατήσατέ ποτε, ὅτε ἐζῆτε ἐν αὐτοῖς.
Ie nañaveloa’areo te mbe niveloñe ama’e,
8 Νυνὶ δὲ ἀπόθεσθε καὶ ὑμεῖς τὰ πάντα, ὀργήν, θυμόν, κακίαν, βλασφημίαν, αἰσχρολογίαν ἐκ τοῦ στόματος ὑμῶν·
fe apitsoho añe henaneo, fonga tsy aboak’ am-palie’ areo ty heloke, ty fifombo, ty inje, ty teratera, naho ty reha-timbo.
9 μὴ ψεύδεσθε εἰς ἀλλήλους, ἀπεκδυσάμενοι τὸν παλαιὸν ἄνθρωπον σὺν ταῖς πράξεσιν αὐτοῦ,
Ko mifandañitse, fa naitoa’ areo i haondaty hambo’ey rekets’ o sata’eo,
10 καὶ ἐνδυσάμενοι τὸν νέον, τὸν ἀνακαινούμενον εἰς ἐπίγνωσιν κατ᾽ εἰκόνα τοῦ κτίσαντος αὐτόν·
le fa natse­ta’ areo t’indaty vao, ze mihavao eri­ke am-paharendrehañe mihafonitse, mihahambam-bintañe amy Namboats’ azey.
11 ὅπου οὐκ ἔνι Ἕλλην καὶ Ἰουδαῖος, περιτομὴ καὶ ἀκροβυστία, βάρβαρος, Σκύθης, δοῦλος, ἐλεύθερος· ἀλλὰ τὰ πάντα καὶ ἐν πᾶσι Χριστός.
Tsy te Grika ndra Jiosy, sinavatse ndra tsy sinavatse, ambahiny ndra sadia­vahe, ondevo ndra midada, fe halifora’e i Norizañey, ie ama’e iaby.
12 Ἐνδύσασθε οὖν, ὡς ἐκλεκτοὶ τοῦ Θεοῦ, ἅγιοι καὶ ἠγαπημένοι, σπλάγχνα οἰκτιρμοῦ, χρηστότητα, ταπεινοφροσύνην, πρᾳότητα, μακροθυμίαν·
Aa kanao jinobon’ Añahare nahareo, miavake naho kokoañe, sikino ty arofo miferenaiñe, matarike, mirèke, tren­trañe, naho mahaliñe,
13 ἀνεχόμενοι ἀλλήλων, καὶ χαριζόμενοι ἑαυτοῖς, ἐάν τις πρός τινα ἔχῃ μομφήν· καθὼς καὶ ὁ Χριστὸς ἐχαρίσατο ὑμῖν, οὕτω καὶ ὑμεῖς·
mifampivavea naho mifampihevea, ie eo ty aman-kabò ama’ ia’ia, le mifampihevea hambañe amy nañahà’ i Talè anahareoy.
14 ἐπὶ πᾶσι δὲ τούτοις τὴν ἀγάπην, ἥτις ἐστὶ σύνδεσμος τῆς τελειότητος.
Lombolombo’ irezay ty fikokoañe, ie mamahotse am-pitraofan-kina fonitse.
15 Καὶ ἡ εἰρήνη τοῦ Θεοῦ βραβευέτω ἐν ταῖς καρδίαις ὑμῶν, εἰς ἣν καὶ ἐκλήθητε ἐν ἑνὶ σώματι· καὶ εὐχάριστοι γίνεσθε.
Ehe ho fehè’ ty fañanintsi’ i Norizañey o arofo’ areoo fa izay ty nikanjiañe anahareo ho fañòva raike: vaho mañandriaña.
16 Ὁ λόγος τοῦ Χριστοῦ ἐνοικείτω ἐν ὑμῖν πλουσίως ἐν πάσῃ σοφίᾳ· διδάσκοντες καὶ νουθετοῦντες ἑαυτούς, ψαλμοῖς, καὶ ὕμνοις, καὶ ᾠδαῖς πνευματικαῖς, ἐν χάριτι ᾄδοντες ἐν τῇ καρδίᾳ ὑμῶν τῷ Κυρίῳ.
O tsara’ i Norizañeio abey ty himo­neñe ama’ areo ao ami’ty halifora’e; mifañòha naho mifanoroa añ’ampon-kihitse; misaboa sabo, naho beko naho takasy miavake, mañandriañ’ an’ Andrianañahare añ’arofo.
17 Καὶ πᾶν ὅ τι ἂν ποιῆτε, ἐν λόγῳ ἢ ἐν ἔργῳ, πάντα ἐν ὀνόματι Κυρίου Ἰησοῦ, εὐχαριστοῦντες τῷ Θεῷ καὶ πατρὶ δι᾽ αὐτοῦ.
Aa le ndra inoñ’inoñe anoe’ areo, ke an-tsaontsy he sata, le ami’ty tahina’ i Talè Iesoà, vaho mañandriañ’ an’ Andrianañahare Rae añama’e.
18 Αἱ γυναῖκες, ὑποτάσσεσθε τοῖς ἰδίοις ἀνδράσιν, ὡς ἀνῆκεν ἐν Κυρίῳ.
Ry roakembao, miandalia amo vali’ areoo, ami’ty eva’e amy Talè.
19 Οἱ ἄνδρες, ἀγαπᾶτε τὰς γυναῖκας, καὶ μὴ πικραίνεσθε πρὸς αὐτάς.
Ry lahilahio, kokò o vali’ areoo fa tsy itorifihañe.
20 Τὰ τέκνα, ὑπακούετε τοῖς γονεῦσι κατὰ πάντα· τοῦτο γάρ ἐστιν εὐάρεστον ἐν Κυρίῳ.
Ry ajajao, mivohora aman-droae amy ze he’e, fa izay ty no’ i Talè.
21 Οἱ πατέρες, μὴ ἐρεθίζετε τὰ τέκνα ὑμῶν, ἵνα μὴ ἀθυμῶσιν.
Ry aba, ko mañìnje anake, hera hahamòhake aze.
22 Οἱ δοῦλοι, ὑπακούετε κατὰ πάντα τοῖς κατὰ σάρκα κυρίοις, μὴ ἐν ὀφθαλμοδουλείαις ὡς ἀνθρωπάρεσκοι, ἀλλ᾽ ἐν ἁπλότητι καρδίας, φοβούμενοι τὸν Θεόν·
Ry mpitoroñeo, mivohora amy ze he’e amo tompo’ areo amo haondati’eo, tsy t’ie misam­ba hipaia’o tsiriry, fa an-tso-tro mañeveñe amy Talè,
23 καὶ πᾶν ὅ τι ἐὰν ποιῆτε, ἐκ ψυχῆς ἐργάζεσθε, ὡς τῷ Κυρίῳ καὶ οὐκ ἀνθρώποις·
aa ndra inoñe o tolon-draha’oo, ihembaño, hoe mpitoro’ i Talè fa tsy ondaty,
24 εἰδότες ὅτι ἀπὸ Κυρίου λήψεσθε τὴν ἀνταπόδοσιν τῆς κληρονομίας· τῷ γὰρ Κυρίῳ Χριστῷ δουλεύετε.
le fohino t’ie ho tambeze’ i Talè amy lovay, amy te Iesoà Talè ro toroñe’ areo.
25 Ὁ δὲ ἀδικῶν κομιεῖται ὃ ἠδίκησε· καὶ οὐκ ἔστι προσωποληψία.
Ho valeañe ty amo sata-rati’eo ka o lo-tserekeo fa tsy irihiañe.

< Προς Κολοσσαεις 3 >